ARBÍL – Zatímco pondělního (25. 9.) referenda o kurdské samostatnosti se v irácké části kurdského regionu účastnilo 72 % oprávněných voličů a očekává se, že se drtivá většina z nich vysloví pro „ano“,
Írán označil toto referendum za „sionistické spiknutí“ s tím, že „muslimský svět nikdy nedovolí vznik druhého Izraele.“ „Irácký lid nezůstane zticha. Írán, Turecko a další země v regionu se postaví proti této odporné deviaci,“ řekl Ali Akbar Velájatí, rádce íránského nejvyššího vůdce Aliho Chameneího. Turecký prezident Erdogan zas vyhrožoval vojenskou intervencí i ekonomickými sankcemi vůči kurdskému regionu v Iráku. „Kdo uzná vaši nezávislost? Izrael. Svět ale není o Izraeli. Měli byste vědět, že mávání izraelskou vlajkou vás nespasí,“ dodal Erdogan na adresu Kurdské regionální vlády.
Velájatí se nezmínil, jaké kroky by Írán proti kurdskému regionu podnikl, jeho média nicméně touhu po kurdské nezávislosti připodobnila vyhlášení nezávislosti Izraele roku 1948. „Názor, že rozptýlený a putující národ najde mír jen tehdy, pokud najde svůj domov, byl základní filosofií pro vytvoření Izraele,“ napsal íránský deník Khayan.
Izrael kurdské referendum podpořil. Židovský stát udržuje diskrétní vojenské, zpravodajské i obchodní vztahy s kurdskými představiteli už od 60. let 20. století. Během referenda a demonstrací na jeho podporu někteří Kurdové skutečně mávali izraelskými vlajkami, přičemž tak dávali najevo podporu od židovského státu a vztahy s ním.
Citlivá věc
Na přítomnost izraelských vlajek vedle „takzvaných kurdských“ poukázal i Yeni Safak, turecký nacionalistický deník blízký Erdoganovi. „Izrael, jenž využívá Masúda Barzáního a teroristickou Stranu kurdských pracujících PKK, chce obdržet území mezi Nilem a Eufratem, na které je nahlíženo jako na zemi zaslíbenou v Tóře,“ psalo se v něm.
Ačkoliv i Izrael a jeho premiér nahlíží na kurdské guerilly PKK jako na teroristickou organizaci, naposledy se izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyjádřil ve prospěch kurdského referenda v pondělí. Zároveň však požádal vládní ministry, aby se k referendu vůbec nevyjadřovali, neboť jde o „citlivou věc“. Kurdskému referendu kromě irácké federální vlády a Íránu, Turecka a Sýrie, které mají velké kurdské menšiny, oponovaly také Spojené státy americké. Navíc pro jednostranné vyhlášení nezávislosti „a la Kosovo“ Kurdové nezískali podporu v OSN.
Zdroj: ztis.cz
[adrotate banner=“28″]
