Praha – Na Vyšehradě se v těchto dnech uzavírá terénní část archeologického výzkumu nejstaršího známého kostela v Česku. Na základě výzkumu se potvrdily předchozí náznaky, že objevený půdorys svou velikostí a složitým tvarem nemá v daném období srovnání na celém území západních Slovanů. ČTK o tom dnes informoval vedoucí výzkumu Ladislav Varadzin z pražského Archeologického ústavu AV. Pozůstatky kostela byly nalezeny v srpnu 2014 zhruba 150 metrů od hlavní baziliky na Vyšehradě. Písemné zprávy o stavbě nejsou, podle archeologů pochází z let 950 až 1050.
Nově odkryté části základů severní části chrámové lodi a severní oltářní niky nyní umožňují rekonstrukci celého půdorysu stavby. „Z kostela se zachovaly pouze základy. Díky nim však víme, že byl až 25 metrů dlouhý a stejně tak široký a že jeho vnitřní plocha činila zhruba 290 čtverečních metrů,“ uvedl Varadzin. Půdorys byl podle něj tak rozlehlý, že se na jeho místo později vešla bazilika sv. Vavřince, společně se sousední rezidencí děkanů Vyšehradské kapituly.
Po skončení terénní části bude následovat několikaleté odborné zpracování nálezů a poznatků v laboratořích a na dalších odborných pracovištích.
Již nyní je ale podle Varadzina zřejmé, že stavebníkem kostela byl některý z českých panovníků, jehož záměrem patrně bylo vybudovat na Vyšehradě významné církevní a snad i politické centrum. Kdo z českých panovníků plánoval tento kostel postavit, se přesně neví. „K této stavbě se nezachovaly vůbec žádné písemné zprávy. V úvahu samozřejmě připadají jen knížata vládnoucí v době, do které kostel klademe. Osobně se domnívám, že to byl některý z mocných a zároveň ambiciózních Přemyslovců, konkrétně Boleslav I., Boleslav II., nebo Břetislav I.“, dodal Varadzin.
Autor: ČTK Foto: Wikimedia Commons, Vyšehrad, ilustrační
