Nejvyšší soud USA ve sporu o restrikcích dal za pravdu věřícím

Washington – Nejvyšší soud Spojených států dal ve středu za pravdu křesťanským a židovským skupinám, jež napadly nejnovější restrikce v koronavirových ohniscích v New Yorku, informovala agentura AP. Rozhodnutí podle ní v praxi znamená, že stát dočasně nesmí omezovat maximální účast ve svatostáncích, které se nacházejí v částech New Yorku těžce zasažených infekcí.

Rozhodnutí soudu však v současné chvíli nebude mít bezprostřední dopad. Římskokatolický kostel v Brooklynu a dvě ultraortodoxní židovské synagogy v Brooklynu a Queensu, které stížnost podaly, se totiž již nacházejí v oblasti s mírnějším stupněm rizika.

Soud rozhodl pěti hlasy ku čtyřem ve prospěch římskokatolické diecéze Brooklynu a dvou ortodoxních židovských kongregací. Podle Reuters šlo o jedno z prvních zásadních rozhodnutí soudkyně Amy Coneyové Barrettové, kterou prezident Donald Trump jmenoval krátce před listopadovými prezidentskými volbami. Barrettová je praktikující katolička známá svými konzervativními názory. Předseda soudu John Roberts spolu se třemi liberálními soudci v nejnovějším rozhodování senátu hlasoval proti, rozhodující hlas ve prospěch náboženských skupin tak měla právě Barrettová.

Demokratický guvernér New Yorku Andrew Cuomo, který napadené omezení nařídil a již několikrát se kvůli přísným koronavirovým restrikcím dostal k soudu, obvinil nejvyšší soud ze stranické zaujatosti. Rozhodnutí podle něj také nebude mít praktické dopady a bylo jen ukázkou nově zformované konzervativní většiny v tribunálu.

„Proč rozhodovat v kauze, která je sporná a přijít s jiným rozhodnutím, než ke kterému došli před několika měsíci ve stejné věci?“ řekl guvernér reportérům. „Máte tu nový soud. To si myslím, že je sdělení, které chtěl soud učinit,“ dodal.

Cuomo 6. října v oblastech s prudkým nárůstem počtu nakažených koronavirem nechal zavřít obchody, jež neprodávávají nepostradatelné zboží. V některých místech byl počet lidí, kteří se mohou setkávat v náboženských institucích, omezen na deset, jinde na 25.

Římskokatolická diecéze a kongregace ortodoxních židů však uvedly, že omezení porušuje jejich náboženská práva garantovaná prvním dodatkem ústavy Spojených států. Namítaly také, že na jejich svatostánky byla cíleně uvalena přísnější opatření než například na obchody s potravinami.

Ve dvou podobných případech soud letos zamítl podobné žaloby křesťanských skupin v Nevadě a v Kalifornii poměrem hlasů pět ku čtyřem. Hlasování se uskutečnilo ještě před zářijovým úmrtím liberální soudkyně Ruth Baderové Ginsburgové, kterou Barrettová v doživotním postu nahradila. Roberts tehdy také hlasoval se svými liberálními kolegy.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 30. listopadu 2020 Foto: WIkimedia Commons – Nejvyšší soud USA

Tags: ,,,,

3 Komentáře

  1. Po celém světě církve kvůli koronaviru dobrovolně omezily bohoslužby. Židovské a křesťanské skupiny v New Yorku postupují zcela protichůdně. To je naprostá neodpovědnost. Totéž platí i pro rozhodnutí Nejvyššího soudu USA. Soudkyně Barretová mě zklamala. Nečekal jsem, že bude „držet basu“ v rozporu s elementárními hygienickými požadavky. Připomínám, že USA patří mezi 10 nejhorších zemí ve věci počtu mrtvých na covid na milion obyvatel v celém světě.

    Odpověď
  2. Ano, je to nehoráznost. Slyšel jsem, že v USA už dokonce umírají lidé nejen s Covidem, ale i bez Covidu. Mělo by se raději alespoň na pět let vše zastavit.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář