Berlín – Chybělo málo a Nová synagoga v Berlíně by během Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 lehla popelem stejně jako stovky dalších židovských modliteben na celém území Říše. V německé metropoli se ale našel muž, který se dokázal běsnícímu davu postavit a zastavit jeho řádění – policista Wilhelm Krützfeld.
„Krützfeld je vlastně velký hrdina, kterého nikdo nezná,“ říká o policistovi, kterému tehdy bylo 57 let, ředitel berlínského památníku holokaustu Uwe Neumärker. „Jeho případ ukazuje, že i za tehdejších okolností bylo možné projevit občanskou odvahu,“ míní.
Bezprostřední záminkou pro masivní útoky proti Židům a jejich majetku byla smrt německého diplomata v Paříži Ernsta von Ratha, na kterého spáchal atentát sedmnáctiletý židovský mladík Herschel Grynszpan. Chtěl se tak pomstít za osud své rodiny, která byla v rámci nařízení německé vlády vypovězena na polské hranice. Když se o smrti Ratha večer 9. listopadu před 80 lety dozvěděli vedoucí nacističtí činitelé, kteří byli tou dobou v Mnichově, rozeslali rychle telegrafy do celé Říše, že se mají uskutečnit akce proti Židům.
Hned tu noc a následující den jim za oběť padlo 1200 synagog a židovských modliteben, které byly buď úplně zničeny, nebo poškozeny, a zhruba 7500 obchodů.
„V noci z 9. na 10. listopadu se dav lidí pokusil zapálit i Novou synagogu v berlínské ulici Oranienburger Straße,“ popisuje tehdejší dění v německé metropoli Neumärker. Krützfeld, který byl vedoucím zdejšího policejního revíru, byl už doma, když se dozvěděl o tom, že se lidé snaží synagogu dostavěnou v roce 1866 zničit. Neváhal a posílen o policisty ze služebny na náměstí Hackescher Markt vyrazil na místo.
„Budova už trochu hořela,“ vypráví Neumärker o momentu, kdy Krützfeld k synagoze dorazil. Navzdory tomu se mu podařilo dostat situaci pod kontrolu. Na srocený dav se obrátil mimo jiné s argumentem, že budova je pod památkovou ochranou, a na místo pak zavolal hasiče. Ti na rozdíl od mnoha jiných míst, kde dbali jen na to, aby se plameny z židovských synagog a domů nerozšířily i na sousední budovy, začínající požár skutečně uhasili.
Jak se Krützfeldovi podařilo situaci zvládnout, se podle Neumärkera můžeme jen dohadovat. „Byl policista, měl uniformu a Němci rádi poslouchají uniformované,“ myslí si ale. „Zřejmě dal celou svou autoritu dohromady, asi křičel a pak prostě odtáhli,“ podotýká.
Trestu se Krützfeld za svůj čin nedočkal, jeho nadřízený mu další den jen vyčinil s tím, že bránil „zdravé vůli lidu“. Vděku se muži, který i později sloužil jako policista, dostalo až dlouho po jeho smrti v roce 1953, když na konci 80. let jeho příběh objevil spisovatel Heinz Knobloch. Dnes má Krützfeld – tento srdnatý policista, jak ho charakterizuje Neumärker – památeční tabulku na budově vedle synagogy.
Ta sice s menšími škodami přestála řádění Křišťálové noci, během válečného bombardování byla ale vážně poškozena. Obnovena byla až o desítky let později.
Čin policisty podle šéfa památníku holokaustu ukazuje, že i v tehdejší době existovaly možnosti postavit se na odpor a prosadit se. „Bohužel byly využity příliš málo,“ konstatuje.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Autor: ČTK Foto: Wikimedia Commmons
