Křesťan dnes

Památka obětí etnických čistek v Titově Jugoslávii

Slovinsko/Itálie – Kněz Francesco Bonifacio je pouze jednou z obětí rudého teroru, který v letech 1943-1947 rozpoutali Titovi jugoslávští partyzáni na Istrijském poloostrově a Dalmácii. Byl namířen proti fašistickým kolaborantům, avšak touto nálepkou byl označen každý odpůrce komunistického režimu či příslušník italské menšiny.

Itálie si dnes (na základě rozhodnutí italského parlamentu z roku 2004) připomíná tisíce usmrcených krajanů, kteří byli vhozeni do hromadných hrobů v krasových jeskyních, zvaných foibe (z latinského fovea). V letech 1945-1956 bylo navíc v rámci etnických čistek ze jmenovaných oblastí vysídleno 250-350 tisíc Italů. Jde o smutnou kapitolu v italsko-slovinsko-chorvatských vztazích, srovnatelnou s odsunem Němců z poválečného Československa, které ovšem hrozí, že upadne v zapomnění, jak píše v poselství k dnešnímu pamětnímu dni italský prezident Sergio Mattarella.

Podle terstského arcibiskupa Giampaola Crepaldiho nelze zapomínat, že „nikam nedospějeme, pokud budeme svět budovat na nenávisti a násilí“. Neseme obrovskou mravní odpovědnost vůči dnešním mladým lidem, dodává, a popisuje postavení církve v kontextu této historické tragédie.

„Úlohou církve bylo vnášet smíření a pokoj, za což zaplatila velice vysokou daň, jak v terstské diecézi, tak v chorvatských a slovinských diecézích. Chtěl bych zde připomenout pouze tři mučedníky, kteří byli později blahořečeni. Prvním je slovinský student Alojzij (Lojze) Grozde, umučený partyzány roku 1943 v pouhých dvaceti lety, druhým mladý chorvatský kněz Miroslav Bulešič, ubitý komunisty v roce 1947, a konečně již zmíněný kněz z Terstu, Francesco Bonifacio,“ uvedl.

Svým svědectvím a vírou, podle mého názoru, napravili hrůzy, kterých se v oněch krajích dopustila ideologie, slibující ráj, avšak plodící peklo. Myslím, že tuto roli by církev měla naplňovat i nadále – tedy roli smíření, očišťování paměti a evangelního hlásání oněch nosných hodnot, které umožňují poctivé soužití různých národů,“ říká mons. Giampaolo Crepaldi.

Jeden z istrijských uprchlíků, Mario Ravalico, se celoživotně zabývá historickým bádáním o bl. Francescu Bonifacim, jemuž věnoval několik knižních publikací. Tento kněz zmizel beze stopy v září roku 1946, protože se „provinil“ pastorační prací s mládeží.

 

Autor: Vatikánský rozhlas  Datum: 10. února 2020  Foto: Wikipedie – Francesco Bonifacio

Exit mobile version