Terezín – Památník Terezín dnes otevřel výstavu nazvanou Rodinný tábor. Připomíná 80. výročí likvidace tzv. terezínského rodinného tábora v koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim – Březinka. Největší masová vražda českých židů v letech nacistické okupace měla 3800 obětí. Osudy, transporty a podmínky, v nichž lidé žili, přibližují fotografie, dokumenty a záznamy. Otevřená bude výstava v Malé pevnosti do konce března, ve znamení připomínky událostí bude v květnu tradiční Terezínská tryzna.
Velký prostor původní cely na čtvrtém vězeňském dvoře, který postavili nacisté v roce 1944 z důvodu nedostatečné kapacity, zaplnily bannery, které přibližují válečnou historii. Do Osvětimi směřovaly transporty z terezínského ghetta od října 1942 do října 1944. „V září 1943, prosinci téhož roku a v květnu 1944 však terezínští vězni po příjezdu neprošli mimořádně žádnou selekcí, ale všichni byli umístěni na jedno místo, kde byli drženi v karanténě šest měsíců. Když se ukázalo, že je propaganda nevyužije, po uplynutí této lhůty byla většina zavražděna v plynových komorách,“ řekl ČTK Stanislav Lada, mluvčí Památníku Terezín.
SOUVISEJÍCÍ – Před 80 lety vyšlo první číslo časopisu chlapců z Terezína Rim Rim Rim
Nacisté se zřejmě chystali na možnost, že delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže bude chtít vidět, kam transporty z Terezína odchází. „V rámci zářijového transportu přijelo do Osvětimi 5007 osob, z nich přežilo pouhých několik. V noci z 8. na 9. března 1944 bylo zavražděno v plynových komorách 3800 lidí, zbytek zemřel kvůli katastrofálním podmínkám již v táboře. Ukázalo se, že to byla největší masová vražda obyvatel tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava během celé druhé světové války,“ uvedl Lada.
Dalších pět transportů s přibližně 12.500 lidmi odjelo z terezínského ghetta do táborové sekce rodinného tábora v Osvětimi v prosinci 1943 a v květnu 1944. Více než polovina z nich pak byla zavražděna během dvou nocí mezi 10. a 12. červencem roku 1944.
Výstava popisuje podobu terezínského ghetta, transporty a osudy některých vězňů. „Jednou z významných postav byl Fredy Hirsch, vychovatel, který v prostředí Osvětimi vytvořil dětem takovou oázu,“ uvedl Lada. Vzpomínky se uchovaly díky přeživším, zůstalo také několik dětských kreseb.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 1. března 2024 Foto: Wikimedia Commons – Terazín
