Vilnius – Papež František dnes v Litvě začne svou první návštěvu pobaltských zemí, kde se v době obav místních obyvatel z ruských mocenských ambicí chystá uctít katolické oběti někdejšího sovětského režimu. Návštěva všech tří států se ponese v duchu historických reminiscencí a snahy o sblížení s představiteli místních pravoslavných a evangelických církví.
V převážně katolické Litvě se papež první den setká s vládními představiteli, pomodlí se u svatého obrazu ve vilniuské kapli, navštíví katedrálu a na prostranství před ní bude rozmlouvat s mladými lidmi.
V neděli pak uctí památku kněze mučeného sovětskou tajnou policií a navštíví jeho celu v někdejším vězení ve Vilniusu, které bylo přestavěno na muzeum. Pokloní se rovněž obětem holokaustu před památníkem ghetta v litevské metropoli, která měla před druhou světovou válkou výraznou židovskou menšinu. Tuto návštěvu však Vatikán přidal do plánu na poslední chvíli po kritice ze strany židovské komunity, pro níž v původním itineráři nebylo místo. V neděli si přitom místní židé připomenou 75 výročí zničení válečného ghetta.
„Papež vyšle světu zprávu, že obtížná historie nebyla zapomenuta a že se nemůže opakovat,“ řekla litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová před očekávanou návštěvou. Naděje, že by se František kriticky vyjádřil na adresu mocenských ambicí ruského prezidenta Vladimira Putina, z nichž mají mnozí obyvatelé Pobaltí obavy, je však podle znalců vatikánských poměrů minimální.
Pobaltské země považují papežovu cestu za způsob, jímž hlava katolické církve oceňuje sté výročí od vyhlášení jejich nezávislosti. František zavítá do regionu čtvrt století po Janu Pavlu II., který přijel nedlouho poté, co se trojice národů vymanila ze sovětské nadvlády.
Po Litvě zavítá papež v pondělí do Lotyšska, kde jsou silněji než katolíci zastoupeni luteráni a vyznavači pravoslaví. Estonsko, kde svou návštěvu Pobaltí v úterý zakončí, je naproti tomu považováno za jednu z nejateističtějších zemí Evropy.
V Litvě na papeže čekají oběti nacismu i komunismu
Litevský katolický kněz Sigitas Tamkevičius byl v roce 1983 zatčen a podroben více než 70 výslechům ve vězení sovětské tajné policie KGB ve Vilniusu za to, že dokumentoval pronásledování víry komunistickým režimem. O 35 let později se papež František v neděli podívá do někdejší cely ve vězení přestavěném na muzeum, aby vzdal hold všem, kdo se vzepřeli ateistické sovětské diktatuře, napsala agentura AFP v předvečer papežovy návštěvy Pobaltí.
„Kdyby mi někdo tehdy, když jsem byl zavřený v těchto celách hluboko v podzemí, řekl, že sem zavítá papež, nedokázal bych si to ani představit,“ řekl AFP duchovní, který byl v 90. letech v již nezávislé Litvě povýšen na arcibiskupa. Trvá na tom, že by se neměl přehánět význam papežovy návštěvy v tomto místě, kde uctí oběti boje za svobodu.
Tamkevičius byl obviněn z protisovětské propagandy kvůli tomu, že založil a vydával Kroniky katolické církve v Litvě. Tato ilegálně vydávaná tiskovina, která psala o pronásledování katolíků, se tajně posílala na druhou stranu „železné opony“.
„Domnívali jsme se, že pokud bychom dokázali získat pro církev více svobody, přineslo by to také více svobody Litvě. Všichni věděli, že církev bojuje nejen za vlastní práva, ale také za práva národa,“ zavzpomínal.
Arcibiskup, který se brzy stane osmdesátníkem, uznává, že jej motivoval papež Jan Pavel II., který veřejně vyjádřil solidaritu s umlčenou církví v zemích, kde víra byla podrobována zkouškám. A také tím, že Vatikán vytrvale odmítal uznat sovětskou okupaci tří pobaltských zemí, Litvy, Lotyšska a Estonska.
Sovětský soud odsoudil Tamkevičiuse k deseti letům odnětí svobody. Trest si odpykal v táborech v hlubinách Ruska. Na svobodu se dostal až v roce 1989, během perestrojky. Ale mnozí z těch, kteří se ještě před ním seznámili s věznicí ve Vilniusu, ji nikdy neopustili. Jména obětí Stalinovy diktatury byla vyryta do kamenů.
Podle litevských úřadů v sovětských táborech a věznicích a během masových deportací v letech 1944 až 1953 zahynulo více než 50.000 Litevců. Asi 20.000 bylo zabito v protisovětském odboji.
Papež také uctí památku obětí holokaustu před památníkem ghetta ve Vilniusu. Nacistické Německo zničilo kdysi kvetoucí židovskou kulturu ve městě, které bývalo známé jako „Jeruzalém severu“.
„Jsme poctěni papežovou návštěvou, bez ohledu na odlišnost víry. Oceňujeme, že vzdá hold obětem přesně 75 let po likvidaci ghetta,“ řekla AFP Faina Kuklianská z židovské obce. „Věřím také, že budeme myslet i na ty křesťany, kteří zachraňovali Židy, včetně těch, kteří zachránili mou rodinu,“ dodala.
V Litvě rukou nacistických okupantů a kolaborantů v letech 1941 až 1944 přišlo o život přibližně 200.000 Židů. V současnosti židovská komunita v zemi, která má asi 2,9 milionu obyvatel a je členem Evropské unie a NATO, čítá asi 3000 členů.
„Církev byla jedním z našich pilířů odporu, vedle našeho jazyka, naší kultury a našich písní. Vidíme potíže a problémy, kterým čelí církev v jiných zemích, a jsme rádi, že si u nás zachovala morální autoritu,“ řekla litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. Podpora katolické církve pro litevský odboj podle hlavy státu stále dělá hodně pro její pověst v zemi.
Autor: ČTK Foto: YouTube
