Vatikán/Belgie. Papež František vyzval belgickou kongregaci Bratří milosrdné lásky z Gentu (Frères de la Charité de Gand), aby přestali s prováděním eutanázie v psychiatrických klinikách, které spravují. Tento řeholní řád letos v květnu oznámil, že lékaři v patnácti psychiatrických klinikách Belgie a Nizozemska, praktikují eutanázii.

Ve jmenovaných zemích státní zákony umožňují, aby lékař podal smrtící prostředky i psychiatrickým pacientům, pokud o to požádají. Je k tomu zapotřebí mínění třech lékařů a musí se jednat o situaci tzv. „nesnesitelného utrpení“. Belgický představený zmíněné řehole, Raf De Rycke, k tomu vydal tiskové sdělení, ve kterém píše, že eutanázie bude vykonávána pouze za podmínky, že bude chybět „rozumný alternativní postup“, přičemž každá žádost je zkoumána s „maximální obezřetností“. Respektujeme „svobodu lékařů přistoupit či nepřistoupit k eutanázii – vysvětluje belgický řádový představený – poněvadž tato svoboda je zaručena zákonem.“

Generální představený Bratří milosrdné lásky, René Stockman, sídlící v Římě vydal hned v květnu prohlášení, kterým takovéto počínání označil za nepřípustné, protože eutanázie odporuje zásadním principům katolické víry. „Je to vůbec poprvé – stálo v jeho prohlášení – kdy nějaká křesťanská organizace tvrdí, že eutanázie je součástí výkonu lékařské profese, což je věrolomné, skandální a nepřípustné.“ Stockman také mluvil o velkém nátlaku, kterému je řád v Belgii vystaven, ze strany státních institucí, ale dodal, že „to v žádném případě neznamená, že bychom se mu měli podvolovat“. Přiznal rovněž, že sekularizace vede v Belgii k rozkladu řeholní kongregace. O pár týdnů později podpořili generálního představeného také belgičtí biskupové svým prohlášením.

O případu byl ihned informován Svatý stolec. Prostřednictvím vatikánské Kongregace pro společnosti zasvěceného života nařídil nyní papež František zmíněným řádovým nemocnicím, aby do konce srpna eutanázii přestaly praktikovat. V případě neuposlechnutí by následovaly kanonické tresty včetně exkomunikace. Řád Bratří milosrdné lásky z Gentu, založený roku 1807, působí ve dvaceti zemích světa a v jeho nemocnicích je poskytována péče 5 tisícům pacientů. Vliv řádu v samotných zdravotnických institucích je však nezřídka dosti mizivý.

Většina pacientů, kteří v Belgii žádají o eutanázii, jsou lidé trpící nádorovým nebo degenerativním onemocněním. Pacienti s psychiatrickou diagnózou žádající eutanázii tvoří jen 3% z celkového počtu 4 tisíc lidí, kteří se v Belgii každoročně uchylují k eutanázii. Tato praxe zaznamenala v posledních deseti letech prudký nárůst.

Zdroj: Vatikánský rozhlas
Foto: Creative Common Search