Hradec Králové – Proces blahořečení kněze Josefa Toufara umučeného komunistickou Státní bezpečností (StB), který začal v roce 2018, je stále v přípravné diecézní fázi s otevřeným koncem. ČTK to řekl katolický kněz, teolog, církevní historik a akademik Tomáš Petráček, který připravoval podklady pro jeho blahořečení. Papež Lev XIV. dnes podepsal dekret o blahořečení jiných obětí totalitní zvůle, Jana Buly a Václava Drboly. Blahořečení je předstupněm k prohlášení člověka za svatého.
Zatímco Toufar je spojený s takzvaným číhošťským zázrakem, Bula a Drbola figurovali v babickém procesu. Vražda tří funkcionářů v Babicích na Třebíčsku posloužila na počátku 50. let komunistům jako záminka k represím proti katolické církvi.
SOUVISEJÍCÍ – Papež povolil blahořečení devíti kněží zabitých v Polsku nacisty
„Blahořečení kněze Josefa Toufara probíhá na národní úrovni, proces vede Diecéze královéhradecká. Nelze předjímat rozhodnutí ve věci, natož odhadovat, kdy se kauza posune do Říma a vůbec ne, kdy by mohlo Dikasterium pro blahořečení a svatořečení ve Vatikánu rozhodnout,“ řekl ČTK Petráček.
Mnohem důležitější než jeho kanonizace je podle něj to, jestli jeho příběh lidi oslovuje a jeho odkaz žije. „A to se děje. Je to vidět na tom, kolik lidí jezdí do Číhoště. Josef Toufar je pro věřící už nyní člověkem, ke kterému se s důvěrou obracejí o přímluvu. Pro mnohé je už teď patronem zvláště pro těžké či dokonce beznadějné životní situace a významnou orientační postavou moderních českých dějin,“ uvedl Petráček.
Kněz Toufar je jednou z nejznámějších obětí poúnorového komunistického tažení proti církvi. Do soukolí StB se dostal poté, co se v prosinci 1949 při mši v jeho kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku údajně pohnul kříž na hlavním oltáři. Komunisté se rozhodli využít události k diskreditaci církve, v níž spatřovali překážku na cestě ke kolektivizaci venkova.
Vládnoucí komunistická moc označila „zázrak“ za podvod, který byl podle ní součástí protistátního spiknutí katolické církve, a případ využila k útokům na církevní kruhy. Ty vyvrcholily sérií politických procesů s náboženskými činiteli.
Vyšetřování svěřily špičky totalitní moci takzvané Instruktážní skupině StB, která 28. ledna 1950 zatkla faráře Toufara a poté se ho snažila ve valdické věznici na Jičínsku přinutit k přiznání k tomu, že pohyb kříže sám zinscenoval. Po krutém mučení vyšetřovatelé nakonec 22. února kněze přiměli, aby podepsal protokol, v němž se k činu přiznal. Ztýraný sedmačtyřicetiletý kněz zemřel tři dny nato, 25. února 1950, na následky prasklého žaludečního vředu v nemocnici v Praze, kam jej převezli z valdického vězení.
Osud pátera Toufara a dalších kněží stíhaných komunistickým režimem připomíná v Číhošti od roku 1990 památník u tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie.
V říjnu 2014 dostal Toufar in memoriam od prezidenta medaili Za zásluhy I. stupně. Krajský soud v Hradci Králové rehabilitoval loni faráře Toufara za nezákonné zatčení a vazební stíhání v roce 1950.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 25. října 2025 Foto: Wikimedia Commons
