Berlín- Po Židech, Romech či homosexuálech má v Berlíně památník i další skupina, kterou pronásledovali ve 30. a 40. letech minulého století v Německu nacisté. V centrálním parku Tiergarten je nově památník obětem nacistické tyranie z řad svědků Jehovových. Podle oficiálních údajů jich v letech 1933 až 1945 přišlo o život více než 1700. Jejich osud nyní připomíná bronzová socha umělce Matthiase Leecka. Podobá se stromu, kterému někdo osekal větve, on ale přesto dál stojí.
Náboženskou společnost Svědkové Jehovovi založil v 70. letech 19. století ve Spojených státech Charles Taze Russell, původně jako skupinu nazvanou Mezinárodní badatelé bible. Později byla zaregistrována Biblická a traktátní společnost Strážná věž a od 30. let 20. století je používán dnešní název. V některých zemích jsou svědkové Jehovovi registrováni jako charitativní organizace, v jiných jako standardní církev. V Německu se k tomuto náboženskému společenství hlásí zhruba 180.000 lidí. Křesťanské církve o svědcích Jehovových často hovoří jako o sektě a kritizují jejich totalitní organizaci i jejich způsoby misie.
SOUVISEJÍCÍ – V Berlíně za účasti politiků pohřbili přeživší holokaustu Friedländerovou
Za vlády nacistů se svědkové Jehovovi postavili režimu. Pronásledováni byli v Německu od roku 1933 a později i v nacisty okupovaných zemích Evropy. Podle Nadace Památníku zavražděných evropských Židů, která nové pietní místo spravuje, svědkové Jehovovi odmítali hajlovat, nevstupovali do stranických ani státních struktur a odmítali také vojenskou službu. „Byli pronásledováni, zavíráni do koncentračních táborů, vražděni,“ dodává nadace. Podle jejích údajů za nacistické krutovlády v různých věznicích skončilo na 14.000 svědků Jehovových, z toho 4200 v koncentračních táborech, kde museli nosit na vězeňském mundůru fialový trojúhelník. Přes 1700 jich nacistické pronásledování nepřežilo.
Německý Spolkový sněm rozhodl o zřízení památníku svědkům Jehovovým v červnu 2023, dokončit se jej podařilo letos. Pět metrů dlouhá a dvanáct tun těžká skulptura, která bude napříště jejich utrpení připomínat, je dílem sochaře Leecka. Podle něj má připomínat strom bez větví, rozeklaný povrch má připomínat rány a jizvy.
Místo, kde památník stojí, nebylo přitom zvoleno náhodně. U nedalekého umělého jezírka se berlínští svědci Jehovovi scházeli, aby si tajně vyměňovali informace. „Gestapo právě zde podniklo velkou zatýkací akci, po které 17 odvážných lidí přišlo o život,“ uvedl tento týden spolkový ministr kultury a médií Wolfram Weimer při slavnostním odhalení památníku.
Předsedkyně Spolkového sněmu Julia Klöcknerová řekla, že památník je věnovaný lidem, kteří zažívali bezpráví a stejně znovu a znovu prokazovali svou lidskost. „O mnoha věcech se u nás vášnivě diskutuje a dost rozdílně hlasuje. Tady ale panovala jednota,“ dodala. Rezoluci o zřízení památníku před třemi lety němečtí poslanci schválili jednomyslně.
Oba politici přitom připomněli také to, že památník vznikl až 81 let po konci druhé světové války. Souviselo to podle nich i s tím, že svědkové Jehovovi i po válce čelili v německé společnosti předsudkům. „Jejich víra pro mnoho lidí zůstávala cizí a podezřelá. Jejich pronásledování a jejich utrpení bylo příliš málo viditelné,“ uvedla Klöcknerová. Podle Weimera se odhalením památníku podařilo uzavřít mezeru v německé kultuře vzpomínání.
Svědkové Jehovovi se stali už pátou skupinou pronásledovaných, které Německo zřídilo v centru hlavního města památník. Na prominentním místě u Braniborské brány stojí památník židovského holokaustu od Petera Eisenmana z roku 2005. Má rozlohu 19.000 metrů čtverečních, tvoří více než 2700 betonových bloků různých velikostí, mezi nimiž lze kdykoliv volně procházet. Památník připomíná zhruba šest milionů Židů zavražděných nacisty.
V přilehlém parku Tiergarten jsou pak památníky, které připomínají utrpení nacisty pronásledovaných homosexuálů, Sintů a Romů a také vraždění postižených v programu takzvané eutanazie. Hotové jsou od roků 2008, 2012 a 2014. Provizorní památník mají od loňského června u německého kancléřství také polské oběti druhé světové války. Cílem je v tomto případě zřídit v budoucnu na stejném místě polsko-německý dům, který by pečoval o památku obětí války i rozvoj vzájemných vztahů.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 27. června 2026 Foto: Wikimedia Commons
