Prahu protnou dvě nové poutní stezky, připomenou světce

Praha – Prahu protnou dvě nové poutní stezky. Připomenou svatou Ludmilu a svatého Vintíře. Ludmilina stezka povede z Mělníku přes Pražský hrad s odbočkou na náměstí Míru a poté na hradiště Tetín. Vintířova stezka, která nyní spojuje německý Niederalteich a Blatnou v jižních Čechách, bude prodloužena do Břevnovského kláštera. Vyplývá to z informací na webu spolku Svatá Ludmila. V polovině května spolek podepíše memorandum o spolupráci s městskými částmi Praha 1, 2, 5, 6 a městskou firmou Prague City Tourism.

Stezka svaté Ludmily bude dlouhá 126 kilometrů a povede místy, kde přemyslovská kněžna žila, působila i kde zemřela. Spolek při jejím plánování využil existující trasy Klubu českých turistů. Z Mělníku, kde se Ludmila narodila, bude pokračovat přes Nelahozeves, Budeč, Levý Hradec na Pražský hrad. Následovat bude odbočka na náměstí Míru k bazilice sv. Ludmily. Poutníci se pak vrátí zpět na levý břeh Vltavy, odkud se vydají přes Barrandov, Ořech a Karlštejn na hradiště Tetín. Tam světice zemřela.

SOUVISEJÍCÍDnešní pouť do kláštera v Hájku u Červeného Újezdu zahájí sezonu putování

Oficiální otevření stezky je naplánováno na září. „Jedenáct stanovišť by kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací mělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet,“ stojí na stránkách projektu.

Vintířova stezka je prozatím dlouhá 162 kilometrů. Spolek ji prodlouží o dalších 136 kilometrů až do Břevnovského kláštera v Praze 6, protože podle legendy byl právě v něm Vintíř pohřben. Nová část stezky povede například přes poutní místo Svatá Hora u Příbrami a bývalý klášter ve Svatém Janu Pod Skalou. V Praze bude pokračovat Prokopským údolím okolo Hlubočepských ploten a hradiště Děvín. Dokončena by měla být v červnu.

Dosavadní pouť začíná v Německu ve Vintířově domovském klášteře Niederalteich. Do Česka vstupuje na Šumavě, vede přes Prášily, Sušici a Horažďovice do Blatné na Strakonicku. Svatý Vintíř žil patrně v letech 955 až 1045, narodil se v Německu do hraběcí rodiny a jeho bratrancem byl římský císař Jindřich II. On se však rozhodl stát řeholníkem benediktinského řádu, později založil klášter Rinchnach. Vintíř nebyl oficiálně kanonizován, jeho uctívání jako světce je však podporováno a doporučováno různými papežskými bulami a dekrety.

První česká světice svatá Ludmila, která žila na přelomu 9. a 10. století, byla manželkou přemyslovského knížete Bořivoje, který přijal křest z rukou svatého Metoděje. Sama se stala horlivou stoupenkyní víry, kterou napomáhala dále šířit. V noci z 15. na 16. září 921, byla patrně na pokyn své snachy Drahomíry uškrcena na hradišti Tetín na Berounsku. Jejím vnukem byl kníže Václav, který byl stejně jako ona prohlášen za svatého.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 5. května 2025 Foto: Wikimedia Commons

Tags:

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář