Pražské arcibiskupství loni mělo zisk 213 mil Kč díky lesnímu hospodaření

Praha – Arcibiskupství pražské se za rok 2022 dostalo do zisku 213 milionů korun. Vděčí za to efektivitě své lesní správy a nadprůměrným cenám dřeva. Významný výdaj pro arcibiskupství naopak loni byla finanční podpora farností v pražské arcidiecézi téměř 150 milionů korun. Novinářům to dnes řekli představitelé arcibiskupství, když představovali nové nájemní byty v Praze, do nichž arcibiskupství investuje.

Nájemní bydlení má být pro arcibiskupství jedním z pilířů hospodaření po roce 2030, kdy skončí podpora státu církvi na základě zákona o majetkovém vyrovnání. Dalšími pilíři má být právě lesní hospodaření a finanční produkty.

SOUVISEJÍCÍ – Arcibiskupství Praze pro případnou koupi věže nepřipraví zvláštní podmínky

„Loni se extrémně vyšplhaly ceny dřeva, kubík jsme prodávali za 2030 korun, což je extrémní. Zhodnocovalo se nejen dřevo kvalitní, ale veškerá dřevní hmota, naši lesáci dělali všechno pro to, aby prodali všechno dřevo,“ řekl dnes generální vikář pražského arcibiskupství Jan Balík. Lesníkům se také podle něj mnohde podařilo zastavit kůrovce a vysázely se nové stromy na 750 hektarech.

Za účelem podnikání v nájemním bydlení pražské arcibiskupství založilo realitní společnost XPlace.Velká část bytů v Praze Dejvicích a na Zličíně je podle zástupců arcibiskupství pronajatá, dnes novinářům představili dva domy s 33 nájemními byty na Střížkově. V nich je rezervováno 30 procent bytů. Další podobné projekty arcibiskupství připravuje opět v Praze i v regionech poblíž hlavního města, bydlení pro mladé rodiny má třeba být v bytových domech v Milovicích nebo Kolíně. V Dejvicích si od společnosti X Place pronajal prostory spolek Přátelé Miloše Zemana a bývalý prezident v nich otevřel svou kancelář.

Katolická církev se plánováním investic připravuje na dobu, kdy od roku 2030 nebude dostávat příspěvek od státu na svoji činnost. Balík už dříve uvedl, že v roce 2030 bude pražská arcidiecéze na pokrytí hlavní činnosti, tedy na duchovní činnost, potřebovat půl miliardy korun. Nejméně takovou sumu si tedy musí vydělat, a to především z hospodářské činnosti, kterou doplní dary věřících a případné granty od státu či z dalších zdrojů.

Zákon o majetkovém vyrovnání začal platit 1. ledna 2013. Jeho součástí bylo kromě vydání nemovitých a movitých věcí také finanční vyrovnání za majetek, který stát nemůže vydat. Během 30 let získá 16 církví, které se státem uzavřely smlouvu, po započtení inflace kolem 80 až 90 miliard korun.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 27. dubna 2023 Foto: Pixabay – ilustrační

Tags: ,,,

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář