Zářijové povodně mě v několika věcech nepřekvapily, ale v jedné věci opravdu ano. Nezaskočila mě touha statisíců lidí, nejen z České republiky, finančně, materiálně či vlastní rukou přispět lidem, kteří se ze dne na den v důsledku povodní ocitli ve velmi těžké životní situaci. Dárci reagovali štědře, obětavě a laskavě, jako u tornáda v roce 2021, po začátku událostí na Ukrajině 2022 či třeba po ničivé vlně tsunami, při které přišlo o život 230 000 lidí a jejíž 20. výročí jsme si o Vánocích připomněli.
Nepřekvapila mě ani větší organizovanost mezi složkami Integrovaného záchranného systému, neziskovými organizacemi, nadacemi, obcemi – byť pro mnohé z nich to byla zcela nová a velmi náročná zkušenost.
Co mě ale skutečně překvapilo a osobně zasáhlo, bylo „překvapení“ lidí zasažených povodněmi, že jim „skutečně někdo v nouzi přišel pomoci“, že jim „opravdu někdo nakonec poslal peníze“. Uvědomila jsem si, kolik lidí v naší zemi žije s myšlenkou, že „nemohou nic od nikoho zdarma čekat“, že dobro a nezištná pomoc se vyskytují jen v pohádkách. Jak to vím? Doputovala k nám do Adry řada děkovných dopisů, své zkušenosti sdíleli kolegové z povodňové infolinky či dobrovolníci na místě.
Lidé byli překvapeni dobrem. Že „dobro“ ještě existuje. Jako třeba paní Sobotíková:
„Chtěla bych všem moc moc poděkovat za finanční dar, který jsem od vás dostala. Je velice milé, že v dnešní době se najde spousta hodných lidí, kterým není jedno osud druhých lidí. Chtěla bych touto cestou všem moc poděkovat. Za dva roky mi bude 80 let a znova jsem začala věřit v dobrotu lidí. Poděkování píše za mě paní Peřinová, která mě po povodních ubytovala a starala se o mě. Neumím ovládat internet. Přeji hodně štěstí všem, hlavně zdraví a víru v hodné lidi…“
„Nečekal jsem, že ještě existuje taková solidarita.“ Pan Stanislav Dlouhý
„Ti chlapi z Adry, kdyby nepřišli, můj manžel by bez nich normálně „chcípl“. Oni nám tak pomohli, že ani nevíte jak. Já nemám slov, co všechno pro nás udělali. Vzali na sebe tu nejtěžší práci, bez Adry bychom to nedali. My jsme si 80 % udělali sami. Ale prostě už nám došly síly a už jsme nemohli. Muselo se všechno odvézt – ty ploty byly plné mršin, zdechlin, je to nechutné. Plné ryb, hrabošů a všeho možného. To prostě holýma rukama jeden chlap neměl šanci. Můj manžel má 61 let, ten by to nedal. Prostě by „chcípl“, on už fakt nemohl.“ Příjemkyně pomoci v Krnově paní Jana Kotrlová
Co bylo při této mimořádné události pro nás nového?
Při tornádu nás kontaktovala nejvýše desítka firem, které chtěly zapojit své zaměstnance jako dobrovolníky– nyní jich bylo téměř padesát. Vnímaly jako důležité nejen poslat finanční dar, ale byly ochotné uvolnit své zaměstnance z běžné pracovní činnosti pro „nekomerční“ pomoc druhým. Zvláště v prvních dnech po povodních nebyla možnost ubytování, a tak jsme vítali nabídku firem v dojezdové vzdálenosti či s vlastním ubytováním v regionu. Pokud přijede více osob v jednom autě, nezatíží se doprava v místě a lidé v pracovním týmu se znají – pak je vše snadnější.
Jak vypadá pomoc lidem přepsaná do strohých čísel?
Počet dobrovolníků a dobrovolnic: 2 600
Počet domácností, které jsme při monitoringu navštívili (k 6. 12. 24): 1 897
Materiální dary (lopaty, košťata, pracovní oblečení, gumáky, dezinfekční prostředky, drogerie, trvanlivé potraviny): 3, 2 mil. Kč, 30 palet, pitná voda 3 200 l, dezinfekce 6 000 l, 35 vysoušečů.
Ve sbírce SOS ADRA Povodně bylo vybráno více než 81 mil. Kč (k 16.12.2024)
V 1. vlně jsme dosud poslali 50 000 Kč cca 800 domácnostem se zaplavenými obytnými prostory a ještě dalším domácnostem peníze doposíláme, v 2. druhé vlně pomoci bude v roce 2025 další finanční pomoc směřovat již „jen“ na nejvíce zasažené domácnosti – kolik jich přesně bude, ukáže mráz a letošní zima. Proto jsme vděčni za dárce, kteří i znovu darují na sbírku SOS ADRA Povodně, tato veřejná sbírka 66 88 88 66/ 0300 VS 391 je stále otevřena.
Na závěr se s vámi podělím ještě o jednu zkušenost manželů Bradových:
„Chtěl bych Vám poděkovat jménem celé mé rodiny za finanční dar, který jste nám dali. Moc si toho ceníme. Přispěli jste nám na vybudování našeho domova, o který jsme přišli během povodní. Svátky sice budeme slavit na betonové podlaze, ale vše se dá zvládnout, i když na vše jsme s manželkou sami. Nedoufali jsme v žádnou pomoc. Vy jste nás velice mile překvapili. Neumím vyjádřit slova díků. Prosím poděkujte všem.“
Stále se všichni učíme, rosteme, zdokonalujeme systémy při mimořádných událostech a krizovou komunikaci, vyhodnocujeme, co se povedlo a co lze příště udělat lépe.
Děkuji vám všem, kteří jste byli součástí pomoci lidem po povodních a přinesli jste jim „nejen“ peníze a praktickou pomoc, ale především naději a víru, že „dobro stále existuje“. A to znamená mnoho.
Radost ze společné plavby na vlnách pomoci i v roce 2025 nám všem přeje ADRA.
Martina Špinková