Problém duševního zdraví v církvi

Rostoucí globální zájem o duševní zdraví po celém světě začíná rozpoznávat tuto výzvu. Problémy duševního zdraví jsou obvykle výsledkem kombinace mnoha faktorů, včetně rodinného prostředí, biologie, osobnosti a spirituality v rámci náročných komunitních kontextů, včetně chudoby a násilí.

Evangelical Focus informuje o častých dopadech traumatických událostí, jako je zneužívání dětí, násilí nebo přírodní katastrofy jako hlavní příčiny problémů duševního zdraví.

A právě nejen individuální poradenství jako nejlepší přístup k řešení potřeb, ale také přístupy založené na komunitách jsou považovány za zásadní pro řešení potřeb na globální úrovni. Církve, jakožto společenství víry, kde lidé mohou nalézt bezpečí a pomoc v době potřeby, mohou mít klíčovou roli.

Péče o duševní zdraví je zakořeněna v Písmu: Prorok Izaiáš popsal část poslání přicházejícího Mesiáše „ovázat srdce ztrápených“ (Iz 61,1). Jeremjáš napsal o Mesiášovi: „Jejich smutek obrátím v radost; Dám jim místo bolesti potěšení a radost „(Jer 31,13). V Novém zákoně vidíme, že „Ježíš prošel všemi městy a vesnicemi, učil v synagogách, hlásal dobrou zprávu o království a uzdravoval všechny nemoci“ (Mat. 9,35).

Nedostatek zájmu

Mezi problémy, se kterými se globální církev již zabývá, patří zdraví, zdravotní postižení, ohrožené děti, uprchlíci, podnikání, rozvoj komunity a sociální spravedlnost. Přesto, vzhledem k stigmatu a nedostatku shody v církvi o jeho definici a příčinách, je duševní zdraví často ztraceno v globálním dialogu.

Nedostatečná pozornost k této důležité otázce jak církve, tak i světské společnosti zanechala tisíce lidí s duševními problémy stigmatizovanými, považovanými za duchovně nedostatečné a někdy i v případě velkých duševních chorob, zavřených a dokonce připoutaných na lůžko v institucí, kde jsou vystaveni špatným životním podmínkám, sexuálnímu a fyzickému zneužívání a zanedbávání.

Lidé, kteří mají problémy s duševním zdravím, mají horší zdravotní péči, menší lidská práva a vyšší úmrtnost. Zahrnují tak jedno z největších misijních polí církve po celém světě.

V celosvětovém měřítku méně než 50% těch, kteří potřebují pomoc psychologa, ji taky dostanou. Tato mezera se v zemích s nejmenšími zdroji na světě vyšplhá na více než 90%. Aby bylo možné řešit tuto nerovnost, byly vyvinuty nové strategie.

Tyto nové přístupy, které vytvářejí nové role pro neprofesionály pracující v oblasti duševního zdraví, poskytují otevřené dveře pro strategické zapojení církví do pomoci.

Výzkum ve Spojených státech ukazuje, že často pastoři jsou první osoby, které volá rodina v době krize. Přesto se duchovní často zdráhají nebo se cítí špatně vybaveni, aby mluvili o duševní nemoci z kazatelny. Doktor Ed Stetzer z Wheaton College vyzývá pastory, aby otevřeně mluvili o problémech duševního zdraví jako o jakémkoli jiném zdravotním problému a vzdělávali své sbory.

Globální dopad problémů duševního zdraví je nyní příliš velký, aby jej církev ignorovala. Saddleback Church v Kalifornii, kde je pastorem Rick Waren, vytvořil program s důrazem na duševní zdraví. Každý rok pořádá také konferenci o duševním zdraví.

Organizace World Vision na základě doporučení Světové zdravotnické organizace jako reakci na problém dává duševní zdraví do mnoha svých programů. Německý institut pro lékařské poslání (DIFAEM) provozuje projekty pro traumatizované ženy v Konžské demokratické republice, integruje péči o duševní zdraví s cílem řešit vysokou a rostoucí míru deprese a sebevražd částečně způsobené násilím.

Prioritní otázka v oblasti globálního duševního zdraví je poskytní péče těm, kteří prožili traumatické události, které se stále častěji vyskytují. Traumatické události jsou definovány jako takové, v nichž jedinec nebo komunita zažívá skutečný nebo smrt ohrožující zážitek, vážnou újmu na sobě nebo jiných. Trauma překonává schopnost ji zvládnout. Příklady traumatických zážitků zahrnují sexuální zneužívání, fyzické týrání, vystavení se válce, terorismu nebo politickému násilí, únosu, traumatické ztrátě a smrti, nemoci v rodině a nucenému přesídlení a extrémnímu násilí mezi lidmi.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?

 

Michal Nosál  Zdroj: Evangelucal Focus   Foto: CC Search, ilustrační

 

 

Tags: ,

3 Komentáře

  1. Karel Konečný

    Právě to je otřesné, že lidé z církví i většinová společnost se dívají na lidi přicházející z válečných oblastí a jiných oblastí s veĺmi špatnými životními podmínkami, jako na dobyvatele. Vypadá to jako kdyby lidé byli bez nejmenší empatie, jako psychopati i na nejvyšších místech. Není pro to omluvy i když se ty omluvy tvoří.

    Odpověď
    • Karel Krejčí

      Máte pravdu, o tom, že zmiňovaní lidé prchají před dopady válek a různých katastrof nejlépe svědčí to, že se nejspíše proti své vůli ocitli náhle v Německu, Švédsku a v dalších zemích, dokonce s náhodou vyhovujícím sociálním zázemím vyhovujícím jejich představám. Nedivím se, kdybych byl mladý a na jejich místě, možná, že bych se rozhodl stejně. Pak jsou ale i uprchlíci – pokud se tedy tak mohou nazvat v porovnání s těmi výše zmíněnými – kteří, aby si zachránili život, byli nuceni opustit své domovy buď s minimem věcí nebo možná téměř bez ničeho a žijí soustředěni někde v uprchlických centrech, kde přežívají v nevyhovujících hygienických podmínkách, dospělí bez práce, děti bez škol, s minimální lékařskou péčí, vystavení různým šikanám, bez konkrétní naděje na budoucnost atd. Opět nemáme odvahu ani snahu nazývat věci pravými jmény a jednoduše odsuzujeme neselhávajícími, libozvučnými frázemi.

      Odpověď
      • Karel Konečný

        Ano, to je lidská spravedlnost, co si kdo zaslouží a to se dlouho poměřuje, To naše ego je opravdu silné.

        Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář