Vídeň – Rakousko udělilo po novelizaci zákona o občanství z roku 2019 rakouské občanství zhruba 43.000 potomkům obětí nacismu, z nichž největší část žije v Izraeli. Oznámila to v úterý na tiskové konferenci ve Vídni předsedkyně Národního fondu pro oběti nacismu Hannah Lessingová a tajemník ministerstva zahraničí Sepp Schellhorn. Informovala o tom agentura APA. Svět si v úterý připomínal Mezinárodní den památky obětí holokaustu.
Podle rakouského ministerstva zahraničních věcí o více než polovinu (51 procent) rakouských občanství zažádali Izraelci, následování Američany (22 procent) a Brity (13 procent). Ve třech procentech žádali o rakouské občanství Argentinci a Australané, Kanaďané a Mexičané byli zastoupeni po jednom procentu. Ostatní národnosti představují šest procent z celkového počtu.
SOUVISEJÍCÍ – Boj proti antisemitismu v EU brzdí nedostatky v jeho zaznamenávání, uvádí zpráva
Děti, vnoučata a pravnoučata Židů a obětí nacismu, kteří opustili Rakousko, protože byli pronásledování a perzekvováni hitlerovským režimem, mohli od roku 2019 požádat o rakouské občanství. Dříve měli tuto možnost pouze přeživší holocaustu.
„V tak krátké době je to krásný projev důvěry,“ uvedla na dnešní tiskové konferenci ve Vídni Lessingová k počtu udělených občanství. „Jde nyní o to udržet dialog,“ vysvětlil Schnellhorn. Den památky obětí holokaustu připomíná nejen zločiny nacismu, ale také odpovědnost, kterou musíme nést za současnost a budoucnost, připomněl Schellhorn.
Vídeň uděluje pasy, aniž by žadatelé museli mít bydliště v Rakousku nebo se vzdát svého původního občanství. Jde o výjimku, protože Rakousko jinak dvojí občanství neumožňuje.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 28. ledna 2026 Foto: Wikimedia Commons
