Spolehlivá strategie k odstranění chudoby ve světě

Strategie na vymýcení chudoby ve světě vznikla v 90. letech minulého století v brazilském Sao Paulu, kde tehdy žilo obrovské množství lidí bez práce. V reakci na tuto situaci začali křesťanští podnikatelé budovat podniky, aby primárně vytvořili pracovní místa. Byli úspěšní. Především proto, že se nepustili do této akce s naivitou, ale funkčními hodnotami, které daly vzniknout hnutí Ekonomika společenství (ES).

Členové hnutí vedle potíráním chudoby vytvářením pracovních příležitostí usilují např. o transparentní řízení podniku, dobré vztahy jak se zaměstnanci a zákazníky, tak i s konkurencí. Neméně důležité je pro ně růst ve spiritualitě, kvalita života a harmonie v pracovním prostředí.

Krátce po svém vzniku inspirovalo hnutí ES také mnohé české podnikatele. Jeden z prvních byl podnikatel Jan Šebor, zakladatel společnosti CB Destrukce s.r.o. O své zkušenosti s hnutím promluví na konferenci Podnikání a rodina na Velehradě 22. 9. 2018. Konferenci pořádá sdružení KOMPAS Křesťanský podnikatel, z. s. Jana Šebora představujeme v tomto krátkém rozhovoru.

Kdy jste se pane Šebore o ES dozvěděl?

Už v době jejího vzniku v roce 1991. To jsem začal zrovna samostatně podnikat. Zajímal jsem se, o co tomu hnutí jde, a když jsem to pochopil, tak jsem se tím sám začal řídit. A přineslo to plody.

Jaké plody máte na mysli?

Hlavně ty vztahy. Když jdou lidé do práce, tak si u toho pískají. Nechodí naštvaní, nejsou vykořisťovaní. Nastavil jsem systém, že každý je svým šéfem a má svou odpovědnost. Není to takové slepé: teď levou rukou doprava a naopak. Navíc se s ostatními podnikateli scházíme, navštěvujeme si vzájemně firmy.

Máte rodinnou firmu?

Částečně. Máme 40 zaměstnanců. Z rodiny jsme tam čtyři. Ve firmě jsou lidé věřících i nevěřící, příbuzní i nepříbuzní. Ale principy jsou jasně stanovené pro všechny, nejdřív vztahy a pak to ostatní.

Co se změnilo, když jste začal po období totality podnikat svobodně?

Za komunismu jsem to musel dělat podle vůle soudruhů. Samozřejmě jsem do toho vnášel i svoje. Protože jsem křesťan, tak jsem se snažil tuhle mentalitu vnášet taky tenkrtát. Ale to nařizování shora mi vadilo a byla to dost velká motivace začít s vlastním podnikáním.

Zasahovala do vašeho oboru ideologie?

Zasahovala. Dávali mi tam hlavně lidi, které tam chtěli oni mít. Ale musí říct, že se nakonec chytli dobře. Ztratili nějaké iluze a začali pracovat normálně. Taky jsem tam měl nějaké stranické buňky. Ale já to moc neprožíval a oni snad taky ne. Na politiku jsme si nehráli. Dalo se tomu vyhnout.

Vědělo se o vás, že jste věřící?

Veřejně jsem se k tomu hlásil. A když mě jako šéfa chtěli vlákat do strany, tak jsem jim to musel otevřeně říct, že jsem věřící člověk a do strany vstoupit nemůžu a už vůbec ne jako křesťan propagovat marxismus a leninismus. Drtivá většina mých spolupracovníků a podřízených to viděla pozitivně, že jsem se z nich s prominutím ne….al. Po čase mě zkoušeli vyměnit, ale ono to nefungovalo, tak mě zase vrátili zpátky.

Bál jste se?

Bál a šel jsem se kvůli tomu poradit se zpovědníkem. A ten to viděl jednoduše. Řekni jim, jak to je a bude to. Dal mi tak sílu to před tou komisí říct na rovinu. Byla to ale bomba. Žádnou novinku jsem jim ale určitě neříkal, museli to vědět. STB fungovala i u nás.

Měl jste už děti?

To víte, že jo. Riskoval jsem. Šel jsem do toho s vědomím, co se může stát.

Proč jste alespoň nezkusil na oko vyhovět?

To bych se musel zmačkat a vyhodit. Nemůžete si na nic hrát, to nejde. Mám tolik známých věřících. Vůbec bych se nemohl před nimi ukázat. Akorát jsem si nemyslel, že dostanu takovou sílu to říct jasně a jednoduše. A od té doby mi dali klid. Navíc mi to pomohlo se dál rozhodovat v podnikání. Protože mě přestalo zajímat, co tomu řekne tamten a támhleten.

Zpovědník Vám dodal sílu. Posunula Vás takto zpověď i někdy později?

Šlo o zásadní životní rozhodnutí. Takové jsem už v životě nedělal. Chodil jsem za svým zpovědníkem až do jeho smrti hlavně proto, že jsme se dobře znali. V podnikání mi jinak neradil.

Našel jste si po jeho smrti někoho jiného na doprovázení?

Už se mi to nepodařilo. Bylo mi tehdy 65, firmu jsem předával synovi a už jsem to nevnímal jako tolik potřebné.

Už řešíte jen obyčejné hříchy.

Jo, asi tak. (smích)

Bralo Vám podnikání čas na rodinu?

Samozřejmě že ano. Obrovskej. Byl jsem v práci od 6.00 do 22.00. Každý den. Svého času jsem jezdil 10 000 km měsíčně. Protože jsem to pak rozjel ve velkém. Možná jsem nemusel. Ale zpětně to vidím jako dobré. Že jsem se nedržel zdi a zakládal střediska, přidal jsem k tomu taky stavební činnost. Měli jsme k tomu truhláře, tesaře, zámečníky, soustružníky. Ale potom jsem to soustředil na ty „trhačky“. Protože jakmile přišly nové stroje, hned jsem do toho šel a zariskoval, zadlužil se. Nakonec mi to pomohlo dostat se na špičku v republice.

Hlavní téma konference je Podnikání a rodina. Řečníky jsou podnikatelé s desítkami let zkušeností s budováním svých firem a také s větším počtem dětí. Někteří z nich mají nejen úspěšné firmy, ale především fungující a velké rodiny (až sedm dětí). Budou hovořit o vlastním přístupu k dělení času i energie mezi víru, byznys a rodinu. Setkáte se s podnikateli a živnostníky z Česka i ze Slovenska. 

Přihlašování a více informací o konferenci Podnikání a rodina najdete na webu krestanskypodnikatel.cz.

 

 

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář