Steve Chalke: Nebe není jen pro křesťany

Londýn – Nebe nemůže být pouze pro křesťany, tvrdí prominentní britský teolog. Vyjádřil přesvědčení, že pokud by věčný život měli jen křesťané, spása by byla „geografickou loterií“.

Rev. Steve Chalke, pastor londýnského sboru Oasis, si položil otázku, zda by milující Bůh skutečně poslal lidi k věčnému trestu, protože se narodili do jiné víry. „Pokud je Boží milost skutečná, musí být k dispozici všem, bez ohledu na jejich náboženství nebo sociální pozadí,“ řekl.

„Co kdyby dobří obyvatelé Kentu vyrostli v Kurdistánu nebo ti, kteří se narodili v Bournemouthu, žili v Bagdádu?“ ptal se Chalke. „Není mnoho z nás západních křesťanů křesťany pouze díky tomu, že jsme se tady narodili? Kdyby byli nejoddanější křesťané vychováni v islámském kontextu, nebyli by s velkou pravděpodobností oddanými muslimy? Nebo jinak řečeno: je spása něčím víc než geografickou loterií?“ pokračoval.

„Byl by Bůh lásky opravdu spokojen s tím, že poslal velkou většinu obyvatelstva země k soudu, a pak do nějakého pekla? Rozhodl by Bůh, který je univerzální láskou, že může být zachráněna pouze křesťanská menšina lidské rasy?“ dodal Chalke.

„Pokud je Boží milost skutečnou milostí; opravdu úžasná, nezasloužená a nediskriminující milost pak musí být k dispozici všem bez ohledu na jejich zeměpisné, náboženské či sociální zázemí nebo duševní schopnosti,“ uvedl teolog.

Jeho zamyšlení se objevilo jako součást videosérie, kde pro moderní církev nabízí 95 otázek založených na 95 tezí reformátora Martina Luthera. Odkázal také na uznávané teology Johna Stotta a Karla Bartha – ačkoli výslovně neřekli, že by Bůh zachránil všechny, oba doufali, že nebe pojme více než jen malý křesťanský podíl světové populace.

Chalke dodal, že je „znepokojující“, pokud si křesťané myslí, že mohou přesně říci, kdo půjde a nepůjde do nebe, a varoval, že Ježíšovo učení o konci časů se soustředilo na náboženské vůdce, kteří se zdáli být jistými svým věčným osudem.

„Nikdo z nás nemá právo jakkoliv omezovat Boží milující dobrotu. Ve skutečnosti je snad naší povinností pokoušet se pochopit, o kolik je Boží milost větší, více než jsme si kdy vůbec představovali,“ řekl Chalke. „Je možné, že Bůh má spíše zájem o lidi jako lidi než jako členy náboženských skupin, ať už jsou to hinduisté, židé, muslimové, křesťané nebo dokonce ateisté?“ ptal se.

 

Autor: -mn- Zdroj: Christian Today   Foto:  Sbor Oasis ve Waterloo

Kategorie: Církev

11 Komentáře

  1. Určitě! Písmo mluví i o národech, které ač nemají zákon, mají ho zapsaný ve svém srdci atd. (Ř 2:14).
    Také C. S. Lewis myslím, že v knize „K jádru křesťanství“ napsal, že nikde v Bibli není napsáno, že jenom křesťané budou spaseni, ale že JENOM KRISTUS JE SPASITEL.
    Pokud není druhá šance u Božího soudu (???), určitě je alespoň v okamžiku smrti jedince. Bylo by proto velmi dobré obcházet nemocnice a modlit se za všechny umírající, aby dostali šanci přijmout Krista alespoň v klinické fázi smrti. (Přiznávám, že sám to moc nedělám.)
    Petr dokonce píše, že evangelium bylo Kristem hlásáno i duším zemřelých v záhrobí, kteří neuposlechli v čas Noe (1Pt3:19-20). Proč asi?
    Bůh je spravedlivý a nikomu nestraní. Jak by potom k tomu přišly všechny ty milióny lidí po tisíce let civilizací Máyů, Inků, Aztéků (i jiných národů ve světě), že musí jít do pekla jen proto, že k nim Kolumbus přijel pozdě?
    V Kristu (přijetím jeho Ducha) je JISTOTA SPASENÍ, kterou se však dnes brání přijmout i někteří veřejně vlivní katolíci.
    Jiná náboženství opravdu nevedou ke spasení (šplhají na jinou horu) a patří do satanova rajónu, to ale neznamená, že tím nutně musí být život každého jedince zatracen. Nebude spasen pro své vyznání, ale posouzen bude jeho život a to, co má v srdci. Spolehat na to ale nelze, spolehat lze pouze na Krista.
    Zůstává však faktem, že tvrzení, že globálně jenom křesťané budou spaseni, opravdu velmi, velmi, velmi odrazuje současné ateisty od křesťanské víry.

    Odpověď
  2. Nevieme jednoznačne povedať čo bude s ľuďmi, ktorí umreli bez toho, aby počuli evanjelium. Vieme však na základe Biblie s istotou povedať, že tých, ktorí evanjelium počuli, no odmietli ho, čaká Gehena.

    ps: Istota spasenia je v rímsko-katolíckej cirkvi pokladaná za hriech pýchy. Asi tak.

    Odpověď
  3. Toto je jen jeden z příkladů současného odklonu od Božího Slova, které má své destruktivní následky! Problém je, že se dnes moc nezná, kdo je Bůh Bible! Až příliš častokrát můžeme slyšet jen o tom že Bůh je láska, ale už málo o tom že se Bůh hněvá na bezbožného každý den! A přece jen Jeho dobrota, a vyvolující milost, dá v Kristu kajícímu hříšníku odpuštění, které by si jinak nezasloužil.
    Buď cele věříme dostatečnému Božímu slovu pro naši víru a životy a budoucnost, nebo nevěříme a tím ani nemůžeme být Kristovci tj. (přesnější název pro křesťany).
    Jan 3,36(ČSP):
    „Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo však Syna odmítá, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.“ a půjde do spravedlivého Božího věčného odsouzení do Geheny tj. pekla

    Odpověď
  4. Tenhle Steve Chalke nezvolil moc dobré příklady. Jak v Kurdistánu, tak v Bagdádu existují křesťanská společenství (dokonce mnohem déle než kdekoli v Evropě – určitě nejméně 18 století), takže kdyby tam někdo opravdu toužil po slyšení Božího slova, tak by ho našel. Zcela jinou otázkou je však masakrování zbylých křesťanů v této obasti, zejména v průběhu 20. století

    Odpověď
  5. Karel Krejčí

    Můj názor je, že autor komentáře má sice dobrou snahu, víru a představu o Boží milosti, ale opět je to v podstatě jakési „smolení“ více skutečností dohromady. V první řadě je nutné vycházet z kontinuity lidské životní pouti, která z minulosti navazuje na přítomnost a ta vytváří budoucnost. Nepochybuji o tom, že s každým má Bůh pro ten konkrétní život nějaký plán a aby jej mohl naplnit, musí tomu v první řadě odpovídat i podmínky, okolnosti, doba, prostředí, lidé atd., a tomu odpovídající míra svobody a možnosti rozhodování, aby to všechno dohromady dávalo smysl. Nemá žádný význam připouštět náhodu. Stejně jako autor věřím tomu, že spása není přímo podmíněná být křesťanem i když podle Písma Ježíš jednoznačně upozorňuje: „Já jsem ta cesta …“ To lze ale v principu stejně tak chápat jako snaha o to, být celkově dobrým člověkem, být si vědom odpovědnosti za své konání, řídit se svým svědomím, pochopit skutečný smysl života atd. Křesťanství je samozřejmě ta nejspolehlivější cesta k Bohu, ale stejně tak může sklouznout do zákonictví, jak to naznačuje autor komentáře.

    Odpověď
  6. Na tom článku je toho tolik špatného, že se až divím, že se dostal na stránky „Křesťan dnes“. Proč šířit bludy ? Není to založeno na pravdě a nemá to ani logiku.

    Odpověď
      • Těch důvodů je celá řada, a chtělo by to asi celý článek. Například, nikdo není křesťan jen proto, že se narodil v tzv. „křesťanské“, potažmo západní zemi. Nikdo není křesťan ani proto, že se narodil do křesťanské rodiny. Každý člověk – nehledě na svůj původ – má stejnou možnost reagovat na zvěstované evangelium.

        Že by Bůh neodsoudil většinu lidí do věčného zahynutí ? A co potopa za dnů Noe ? Zbylo pouhých 8 lidí.

        Myslet si, že Bůh nakonec každému promine hřích, nehledě na to, jestli ten člověk uvěřil v Ježíše Krista, je nehoráznost, neodpovídá to učení Písma a znehodnocuje to Kristovu oběť.
        Čtěte např. Janovo evangelium 3:36.

        Odpověď
        • Děkuji za odpověď.
          Jenom v případě „potopy za dnů Noe“ nevím, jestli jsme četli v Písmu stejný příběh.
          Pro mě je svědectvím o Božím milosrdenství, o smlouvě, kterou se Hospodin zavázal již nikdy nezničit zemi, přestože si nedělá iluze o tom, že by se člověk nějak napravil: „Už nikdy nebudu zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý, už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil.“ (Gn.8.21)
          Zároveň ale tento příběh neříká vůbec nic o „věčném zatracení“. Jistě i dnes mnoho lidí umírá například kvůli válkám, epidemiím nebo terorismu a dalším událostem, které jsou plodem lidské zloby a hříšnosti. Pokud ale dobře čtu svoji Bibli, nikde nenalézám odpověď na to, jaký „věčný“ osud těchto lidí bude.
          Text Jan3.36 je úryvek z řeči Jana Křtitele, který odkazuje svoje následovníky na Ježíše – který právě křtí na druhém břehu Jordánu – a u Janových učedníků tím vzbuzuje žárlivost. Jan je tímto svým prorockým postojem vzorem pro všechny Boží služebníky, kteří by snad mohli být vystaveni pokušení poutat lidi na sebe a ne na Krista. Kdo Syna odmítá… na tom zůstává Boží hněv. Tato perikopa evangelia tedy jasně varuje každého, kdo se s Kristem setkává, kdo je jím osloven a přesto by jej odmítal. (V tomto konkrétním kontextu z důvodu vlastní ješitnosti – jak v církvi i mimo ni můžeme namnoze pozorovat.) Vůbec ale neřeší situaci těch, kteří o Ježíši „na druhém břehu Jordánu“ nic netuší.
          Chceme-li být „fundamentalisty“, buďme fundamentalisty biblickými a nikoliv ideologickými.
          S bratrským pozdravem, Bárta

          Odpověď
          • Je mi líto, ale nebudu to s Vámi dále rozebírat, protože by to chtělo moc času. Ale zdá se mi, že byste si s tím Steve Chalkem rozuměl. Pokud umíte anglicky, najděte si jeho práci na internetu. Pro čtenáře těchto diskusí jen znovu varuji : Steve Chalke představuje nebiblické, ani-Kristovské názory. Na internetu najdete celou řadu kvalifikovaných odpovědí na jeho učení.

          • Karel Krejčí

            Velmi zajímavý pohled. Apoštol Pavel nás vybízí, abychom vše zkoumali a toto je možná ten správný příklad. Někdy je třeba projevit i určitou míru odvahy a víry v projevení názoru, který poněkud vybočuje ze zaběhnutých představ. Přitom ale není v rozporu s Biblí, ale naopak, její studií v ní nachází oporu. Opravdu, velmi podnětný pohled.

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář