Vytvořením Čínského vlasteneckého katolického sdružení (ČVKS) roku 1957 nastalo mezi čínskými katolíky církevní schizma. Papež František se nyní snaží o jeho vyřešení. Ze strany členů ČVKS a Vatikánu se jedná o progresivní diplomatické kroky, které stmelí věřící v Číně. Ale podle čínských podzemních katolíků, katolíků na Taiwanu, bývalého hongkongského kardinála Josepha Zena a dalších příslušníků katolické církve se jedná o ústupek čínské komunistické vládě, který jen ospravedlní její porušování lidských práv.
Historie
V roce 1951 Komunistická strana Číny vyhostila vyslance Vatikánu. Během následujících let ovšem komunisté zjistili, že křesťanská menšina je tak velká a silná, že není možné jí dále ignorovat nebo se jí pokoušet zničit. Proto vzniklo roku 1957 Čínské vlastenecké katolické sdružení, paralelní katolická církev, která ovšem neuznává svrchovanost papeže. Vlastně již od dob dynastie Jüan (1271–1368) po dnešní sekulární vládu se představa světského „cizího krále“(papeže), který má být nejvyšší autoritou nad svědomím Číňanů, potkávala s nepochopením. V současné době jsou v Číně povolené tři křesťanské instituce, které mají na starost veškerá shromažďování svých příslušníků – ČVKS, Čínská křesťanská rada a protestantské Vlastenecké hnutí trojí samostatnosti. Křesťané, kteří nechtějí náležet k žádné z těchto tří institucí, se shromažďují v neregistrovaných shromážděních, buďto v takzvaných domácích nebo v podzemních církvích,
Schizma
Sino-vatikánské schizma vychází ze dvou hlavních bodů. Prvním je výše zmíněná otázka papeže jako nejvyšší morální autority, druhým je otázka jmenování biskupů. Podle církevní doktríny, pouze Vatikán má právo jmenovat biskupy a kardinála. ČVKS od svého vzniku jmenuje své biskupy schválené Čínskou komunistickou stranou. Tudíž katolíci příslušící k ČVKS jsou, v očích dalších katolíků, heretici, jelikož se nedrží doktríny. To je jeden z hlavních důvodů, proč se jen polovina z devíti miliónů katolíků k ČVKS hlásí.[5] Zároveň však Vatikán biskupy legitimizuje, přestože jmenuje biskupy pro podzemní katolickou církev. V současné době není ale legitimizováno sedm biskupů ČVKS, jejichž chování není vyhovující, pět z nich již požádalo papeže Františka o odpuštění.
Reklama
Konflikty
Konflikty se odehrávají na několika úrovních, které se navzájem prolínají. Konflikty mezi katolíky z ČVKS a podzemními katolíky se týkají věrouky. Pak jsou konflikty mezi podzemními katolíky a vládou, která ničí jejich kostely a trestá jejich příslušníky. Dále je konflikt mezi vládou a křesťany obecně. Například mezi lety 2014 a 2015 bylo jen v provincii Zhejiang zlikvidováno 1200 kostelních křížů, většina z nich byla na vládou schválených kostelech. Dochází i ke spalování křížů a vypalování kostelů, fotografie těchto událostí jsou ale oficiálně označovány jako nehody. Křesťané jsou za svou víru trestáni, oficiálně se však jedná jen o ty, kteří by za své výtržnosti byli stejně potrestáni.[9] Další dimenzi konfliktu dodává nábožensko-politická situace na Taiwanu, kde křesťanské autority uznávají papeže a Vatikánem jmenované biskupy, nikoliv svrchovanost čínské vlády.
Řešení?
Ač podrobnosti dohody ještě nebyly zveřejněny, bude se nejspíše jednat o legitimizaci osmi problematických biskupů. Ta by měla katolickou církev více zpřístupnit rostoucí křesťanské menšině, která se více přiklání k protestantismu. Zároveň by měl mít Vatikán silnější pozici ve jmenování budoucích biskupů, mluví se o papežském vetu[12]. Arcibiskup Claudio Maria Celli již požádal dva podzemní biskupy jmenované Vatikánem, aby odstoupili v prospěch vládou schválených biskupů.[13] Pro zlepšení vztahů s Čínou se papež odmítl potkat s dalajlamou.
Reklama
Kritika
Tyto kroky Vatikánu jsou kritizovány z mnoha stran. Jeden ze silnějších hlasů patří emeritnímu hongkongskému kardinálovi, kterým je Joseph Zen. Kritizuje krátkozrakost vatikánských diplomatů, kteří chtějí dosáhnout nějakého úspěchu. Mnohem shovívavější je k papeži, u kterého oceňuje jeho dobré srdce, ale povzdychává nad jeho nepochopením Čínské komunistické strany. Podobný sentiment vyjadřuje taiwanská řádová sestra a odbornice na čínskou katolickou církev, Beatrice Leungová. Ta doufá, že neumělé a neinformované jednání vatikánské diplomacie nepovede k poklesu víry u čínských katolíků.[17]
Kněz a šéfredaktor Catholic Herald, Alexander Lucie-Smith, zastává mnohem ostřejší stanovisko. Bere spolupráci Vatikánu s Čínou jako legitimizaci porušování lidských práv, kterého se čínská vláda dopouští. Dokonce přirovnává vztah Pekingu a Vatikánu ke vztahu církve k nacistickému Německu (v té době).Co zaznívá napříč kritikou, od umírněné po ostrou, je pocit zrazení podzemních katolíků, kteří byli navzdory nebezpečí loajální Římu, aby byli nakonec Vatikánem zaprodáni.
Autor: Claire Klinbenger Zdroj: Náboženský infoservis Foto: Flickr.com Vatikán, ilustrační
