Praha – Archeologové a antropologové potvrdili, že v Břevnovském klášteře v Praze bylo za sedmileté války založeno pohřebiště. Z čtyřměsíčního výzkumu vyplynulo, že válečný hrob vznikl v květnu a červnu roku 1757 na jihozápadní straně kláštera. Svědčí o tom mimo jiné další nálezy, jako jsou zbytky látek, knoflíky nebo přezky z uniforem, ale také různé ráže projektilů. Informoval o tom dnes Národní památkový ústav v tiskové zprávě.
„Na ploše přibližně 500 metrů čtverečních jsme vyzvedli celkem 1055 kosterních ostatků z deseti liniových hrobů, dlouhých cca 15 metrů, širokých dva metry a hlubokých 1,4 metru,“ uvedl Matouš Semerád, archeolog z Národního památkového ústavu, který archeologický výzkum v klášteře vedl. Hroby byly orientovány ve směru východ-západ.
SOUVISEJÍCÍ – Bezděkov na Broumovsku vyhlásil soutěž na sochy světců do barokního kostela
„Každý hrob obsahoval dvě až šest vrstev pietně pohřbených jedinců. Kromě pozůstatků uniforem, byly v hrobech nalezeny různé ráže projektilů, železných a olověných, a zbytky kartáčových střel,“ popsal nálezy Semerád. Dodal, že kromě množství tříštivých fraktur, které vojákům tato palebná munice způsobila, prokázali také sečná poranění. Výzkum mimo jiné zdokumentoval řadu dokladů lékařských zákroků, jako byly snahy o zaléčení ran či množství rukou a nohou po amputacích.
Kosterní pozůstatky jsou teď uložené v klášteře, kde se provádí výzkumy. Poté budou přemístěny do nového hrobu, takzvaného ossária. Výzkum zahrnuje zkoumání kostí a analýzy chemického složení, které mohou prozradit, odkud pohřbení lidé pocházeli nebo jestli byli příbuzní.
Podle ústavu jde o unikátní nález v Česku i v Evropě, a to díky množství nalezených ostatků a době, ze které pocházejí. Výzkum přináší možnost dozvědět se více o zdravotním stavu tehdejší armády, o zraněních vojáků a o tom, jak byli léčeni.
Za vlády Marie Terezie, při sedmileté válce a pruském vpádu do českých zemí, si vojáci pruského krále Fridricha II. zřídili v Břevnovském klášteře lazaret, tedy nemocnici pro zraněné. Vojáci využili prostory prelatury, konventu, a dokonce i kostela svaté Markéty. Na jihozápadním okraji kláštera, za barokní sýpkou, vzniklo pohřebiště, kde byli mrtví pohřbíváni. Toto místo bylo po roce 2004 označeno jako válečný hrob, evidovaný ministerstvem obrany.
V roce 2024 se klášter rozhodl na této ploše, známé jako Prajzovka, postavit centrální kotelnu na dřevní štěpku. Aby to bylo možné, požádali benediktini ministerstvo o přemístění válečného hrobu. Povolení dostali 4. června 2024. Archeologové pak od konce července do listopadu provedli výzkum na tomto místě, aby zajistili důstojné zacházení s historickými nálezy.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 16. ledna 2025 Foto: Wikimedia Commons