Kobani – V severosyrském městě Kobani přibývá Syřanů, kteří se odvrátili od islámu a konvertovali ke křesťanství. Město do roku 2015 ovládali radikálové z Islámského státu (IS) a konvertité tvrdí, že válečná zkušenost s IS a krutosti, jež tato skupina páchala podle svého tvrzení ve jménu islámu, je odvedla ke křesťanům. Jak napsala agentura Reuters, v Kobani, které leží na syrsko-turecké hranici, se první evangelický kostel otevřel loni.
V Kobani Islámský stát porazily s podporou USA kurdské jednotky, poslední bašta IS padla v Sýrii letos. Hlavní proud muslimů radikální interpretaci islámu, jakou razil Islámský stát, sice zavrhl, avšak jejich náhled na islám zůstal ovlivněn krutým násilím, jež IS praktikoval.
V městských centrech syrského severu, obývaného hlavně Kurdy, žije sekulární populace a mnozí tvrdí, že tam sílí agnosticismus. V případě Kobani posiluje křesťanství, jehož vyznavače Islámský stát pronásledoval.
Kritici však na čerstvé konvertity pohlížejí s nedůvěrou. Podle nich jim jde o osobní výhody, jako je finanční pomoc od křesťanských organizací, jež v regionu působí. Láká je také vidina získání práce anebo usnadnění cesty do emigrace v Evropě.
Konvertité ale tuto interpretaci odmítají; trvají na tom, že jde opravdu o otázku víry. „Po válce proti Islámskému státu lidé hledali tu pravou cestu a chtěli se distancovat od Islámského státu. Měli strach a cítili se ztracení,“ řekl Umar Firás, který pracuje pro jednu křesťanskou organizaci v táboře pro vysídlence. Tato skupina pomohla založit kostel. Podle Firáse se tam nyní chodí modlit 20 rodin, tedy 80 až 100 lidí. „Scházíme se v úterý a obřady se konají v pátek. Přijít může kdokoli,“ řekl Firás.
Pastorem kostela je čtyřiatřicetiletý Zani Bakr, který loni přišel z jiného města na severu Sýrie, Afrínu. Ke křesťanství se přihlásil v roce 2007. „IS ten konflikt vydával za náboženský, používal náboženská hesla. Právě proto mnoho Kurdů přestalo věřit v náboženství obecně, nejen v islám,“ řekl. Z mnohých se stali ateisté, z jiných jsou teď křesťané. Ještě více než v Kobani je jich podle Bakra v Afrínu.
Maxim Ahmad při výbuchu v Kobani přišel o ruku a kvůli ošetření odešel do Turecka. Seznámil se tam s kurdskými i tureckými konvertity a rozhodl se k nim připojit. „Vypadali šťastní a všichni mluvili o lásce. Proto jsem se rozhodl následovat Ježíšovo učení,“ tvrdí Ahmad. I jeho přátelé a příbuzní se teď zajímají o možnost přiklonit se k nové víře.
Někteří obyvatelé Kobani rostoucí přítomnost křesťanů odmítají. Podle nich křesťanské charity ze Západu využily chaos a utrpení, jež vyvolala válka, a přiměly ke konverzi lidi, kteří doufají, že jim to něco přinese. „Mnozí si myslí, že z toho budou mít prospěch. Buď materiální anebo azylový, protože věří, že žádosti o azyl jsou v případě křesťanů v cizině vyřizovány přednostně,“ řekl bývalý učitel arabštiny Sálih Naasan, který se nyní věnuje práci v oboru nemovitostí.
Křesťané ze Sýrie odcházeli po desetiletí. Většinou mířili do Libanonu a do Evropy. Naasan je praktikující muslim a situaci v Kobani nepovažuje za klad. „Je to možná reakce na Islámský stát, ale nepovažuji to za pozitivní. Pouze to přidává další náboženskou dimenzi, která v komunitě, jako je tato, povede k napětí,“ řekl. Stejně jako většina muslimů odmítá interpretaci islámu podle Islámského státu. Skupina zotročovala a zabíjela lidi po tisících a mimořádně brutálně se chovala k menšinám, v Iráku pronásledovala jezídy.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Foto: Wikipedie – Kobani