Terezín – V Terezíně na Litoměřicku dnes odhalili pamětní desku k připomínce rakouských Židů deportovaných během druhé světové války do terezínského ghetta. Umístění desky inicioval spolek Rakušanů v ČR, kteří využili příležitosti, že do země zamířil předseda Národní rady rakouského Parlamentu Wolfgang Sobotka. Pamětní deska připomíná, že do ghetta bylo deportováno na 15.000 rakouských Židů. Jen několik set z nich se dožilo osvobození.
„Na jedné straně na všechny tyto lidi nebylo zapomenuto, a na druhé straně vidíme, že také musíme čelit a bojovat proti nebezpečí antisemitismu, které máme teď,“ řekl novinářům Sobotka. Upozornil na to, že těch, kteří si zvěrstva z druhé světové války pamatují, postupně ubývá, a je proto důležité hledat způsoby, jak je připomínat novým generacím. Podle něj jde zejména o různé formy antisemitismu – nacistický a antisionistický. „Potom máme třetí formu, která nám dělá veliké starosti, to je to, co je namířeno proti migrantům…Také to vidíme teď v aktuální situaci, kdy Putin označuje Zelenského za fašistu, přitom je to Ukrajinec židovského původu,“ uvedl Sobotka. Dodal, že nyní jde o to dál hájit mír v Evropě.
SOUVISEJÍCÍ – Pamětníci a politici si společně připomínají památku obětí holocaustu
Spolu se Sobotkou slavnostně odhalila pietní desku také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která ve svém proslovu vzpomněla nejen na ukrajinské uprchlíky, ale také na obyvatele Ruska. „Prosím, nenechme do sebe vstoupit nenávist, která nikdy ničemu nepomohla… Důsledně oddělujme, kdo je zodpovědný za běsnění na Ukrajině a kdo se smutkem přihlíží,“ uvedla Pekarová.
Pietního aktu se dnes zúčastnil také bývalý ministr zahraničí a někdejší dlouholetý poslanec Karel Schwarzenberg. Sám v Rakousku strávil zhruba 40 let svého života. „Myslím, že je dobré, když oba národy vzpomínají na tu hroznou dobu, hlavně když, zdá se, že násilí v našich dobách nepřestává,“ řekl novinářům Schwarzenberg. Podotkl, že rakousko-židovská obec byla velmi významná, někteří z jejích členů byli slavní vědci nebo také básníky, řada z nich však nacistický teror nepřežila.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 8. března 2022 Foto: Wikimedia Commons – Terezín
