Prostějov – Dalších 13 kamenů zmizelých příští týden ve čtvrtek instalují v ulicích Prostějova. Kolemjdoucím připomenou tragický osud židovských obyvatel města za druhé světové války přímo u domů, ve kterých bydleli před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích táborů. ČTK to sdělila Jana Gáborová ze spolku Hanácký Jeruzalém.
Kameny zmizelých Hanácký Jeruzalém spolek ukládá v Prostějově od roku 2019. „Osudy všech zavražděných budou v průběhu ukládání kamenů podrobně připomenuty,“ uvedla Gáborová. Dosud bylo v různých částech města instalováno šest desítek kamenů zmizelých.
SOUVISEJÍCÍ – Lidé v Českém Brodě mohou přispět na kameny zmizelých, město jich připraví 49
V letošním roce Hanácký Jeruzálem uloží kameny v Prostějově ve spolupráci s opavským spolkem CEBENA – cesta bezmoci a naděje, který se věnuje osudům lidí z tzv. pochodu smrti. „Ten se podařilo podrobně zmapovat opavskému badateli a zároveň předsedovi spolku Vladimírovi Nevludovi. Právě mapování pochodu smrti spojilo práci spolku Hanácký Jeruzalém a CEBENA, a to konkrétně osudem Bedřicha Lamma,“ uvedla Gáborová.
Lamma se narodil v roce 1930 v Moravské Třebové. Jako osmiletý byl po obsazení pohraničí odvezen do bezpečí k tetě do Prostějova. Odtud byl však, stejně jako další více než tisícovka místních Židů, deportován do Terezína a poté do Osvětimi, odkud se 17. ledna 1945 vydal v silném mrazu na pochod smrti. „Počátkem února dorazil do Mauthausenu. Zde se dočkal osvobození americkou armádou. Na následky vyčerpání však patnáctiletý Bedřich v Mauthausenu zemřel,“ podotkla Gáborová.
Kameny zmizelých mají velikost dlažební kostky a k přečtení jmen se musí člověk sklonit, čímž vzdává úctu obětem holokaustu. Prvních 11 kamenů zmizelých bylo v roce 2019 rozmístěno v několika ulicích Prostějova. Na budově hlavního vlakového nádraží, které bylo v roce 1942 dějištěm transportu více než tisícovky obyvatel města do koncentračních a vyhlazovacích táborů, byla před časem umístěna pamětní deska obětem holokaustu.
V Prostějově žila do druhé světové války století významná židovská komunita. Město se v posledních letech dostalo do hledáčku českých i zahraničních médií kvůli vleklému sporu o pietní úpravu bývalého židovského hřbitova, který byl zničen za německé okupace. Na místě hřbitova, kde stále leží ostatky téměř 2000 židovských obyvatel, je nyní park a parkoviště. Nadace Kolel Damesek Eliezer se v roce 2019 s radnicí po několika letech diskusí dohodla na podobě pietní úpravy místa bývalého židovského hřbitova.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 21. června 2023 Foto: Wikimedia Commons – Kameny zmizelých v Sušicích
