Praha – V neděli 10. 5. 2020 v Husově sboru na Vinohradech – v místě, odkud v době Pražského povstání od 7. 5. do 9. 5. 1945 vysílal tajně Čsl. rozhlas, se uskutečnila sváteční bohoslužba, kterou Český rozhlas v době současné pandemie poprvé vysílal v přímém přenosu mimo studia Českého rozhlasu, přestože ještě v omezeném počtu do 15 účastníků.
Sváteční bohoslužbu vedl patriarcha Církve československé husitské dr. Tomáš Butta spolu s místními duchovními. Ve svém kázání pod názvem: Vítězná píseň těch, kteří se nesklonili před zlem, si v úvaze nad diktátory 20. stol. položil otázku: „Jak je možné, že tolik lidí podlehlo jejich lákání a slibům? Jak to, že se domnívali, že když jejich ideologii přijmou a ztotožní se s ní, vytvářejí tím lepší zítřky lidstva?“
A pokračoval výčtem možných variant motivů, mezi nimiž uvedl na prvním místě: „Podlehli tvrzení, že někteří lidé jsou víc než ti druzí, že některé musíme jako nepřátele nenávidět a odstraňovat je, protože brání uskutečňování naší šťastné budoucnosti. Ale místo šťastné budoucnosti slibované diktátory byly národy a lidstvo zavedeny do hrůzných čistek a války s miliony obětí.“ Na druhou stranu ale vyzdvihl i statečnost těch, kteří nepodlehli: „Nesklonili se před mocí zla. Byli to všichni ti, kteří se zapojili v odboji proti nacismu, ať již v zahraničním nebo domácím. Neslonili se ….a to někdy i za cenu ztráty svého života.“ Připomněl dobu protektorátu, kdy „byl český národ pokořen a měl zapomenout na hodnoty, kterými žil v době první republiky. Přišel o svoji těžce dosaženou samostatnost, o svobodu. Nesměl se hlásit k Masarykovským hodnotám lidskosti a demokracie.
V této zemi byla šířena zcela opačná ideologie nepřátelství, nadřazenosti, násilí a strachu.“ V závěru kázání poukázal v odkazu na Ozeášovo proroctví na pojetí povstání též jako síly povstat k novému životu. Při té příležitosti zmínil i odvahu místních z Husova sboru na Vinohradech, kteří „propůjčili jeho prostory k vysílání Československého rozhlasu. Riskovali všechno, že bude tento kostel zničen, že ztratí životy oni i mnozí další. Ale oni se nezalekli a pochopili v rozhodné chvíli, že slouží Bohu i své vlasti.“ V ujištění pevného základu v Kristu, vyslovil závěrečné přání: „Kéž i my se budeme moci připojit k této vítězné písni.“
Před zahájením bohoslužby a po jejím skončení promluvil o statečnosti místního faráře a členů náboženské obce Husova sboru na Vinohradech historik PhDr. Martin Jindra. Vzpomněl odvahy místního faráře Arnošta Šimšíka, člena náboženské obce a populárního hlasatele Zdeňka Mančala a dalších členů obce a pracovníků Čsl. rozhlasu, kteří v době bombardování budovy Čsl. rozhlasu v květnu 1945 tajně přesunuli vysílání do budovy Husova sboru Církve československé v Praze na Vinohradech. V době Pražského povstání zde od 7. 5. 16.30 do 9. 5. 1945 zněla podpora bojovníkům na barikádách, zprávy o kapitulaci Německa a vítězství spojenců. Místo vysílání se díky zachování naprostého utajení nepodařilo odhalit.
Tyto události i po 75 letech kolemjdoucím připomíná též pamětní deska, umístěná v roce 1946 před Husovým sborem v Praze na Vinohradech s textem: „V květnové revoluci 1945, kdy budova Čs. rozhlasu byla poškozena, vysílal pražský rozhlas z budovy Husova sboru ve dnech 7. – 9. května zprávy o postupu spojeneckých armád, volání o pomoc bojující Praze.“
Tisková zpráva Datum: 11. května 2020 Foto: CČSH
