Židé na dvou místech Prahy zahájili chanuku, svátek světel

Praha – Několik desítek lidí se v neděli sešlo u pražského nádraží Bubny, aby oslavilo začátek osmidenního židovského svátku chanuka čili svátku světel. První letošní chanukovou svíci zde zapálil vrchní zemský rabín Karol Sidon za přítomnosti arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky. Ve stejnou dobu se rozsvítila i velká pražská menora, sedmiramenný svícen, na Palachově náměstí v Praze.

Sidon v projevu připomněl první keř, z něhož se Mojžíšovi zjevil bůh. V keři hořel boží oheň, Sidon tento keř přirovnal k židovskému národu, který oheň také nespálil. Vrchní zemský rabín také řekl, že je právě na tomto místě důležité si uvědomit, že odtud za druhé světové války odjížděly židovské transporty do Terezína a koncentračních táborů. „Jenom málokteří z těch, kdo v nich byli, se vrátili živí. Přesto tu jsme, a jak se také učíme, budeme tady věčně,“ zdůraznil Sidon.

Kvůli velké katastrofě, jakou byl holokaust, si podle Duky všichni křesťané uvědomují, že je v současnosti zapotřebí se navzájem podporovat. „Ne vše je tak, jak by mělo být ve světě, který říká, že je světem demokracie a tolerance. Víme, že vzedmuté vlny antisemitismu, ale také vzedmuté vlny antikřesťanství jsou určitou skvrnou na současné mapě světa a mohou také signalizovat určité nebezpečí,“ uvedl Duka. Svou přítomností chce vyjádřit Židům podporu, řekl.

Zahájení chanuky provázel zpěv dětského sboru a od sedmi hodin večer se v Café jedna koná benefiční koncert Nadačního fondu obětem holocaustu.

V současnosti se u bubenského nádraží připravuje Památník ticha. Před sedmi lety vznikla na tomto pražském nádraží společnost pro oživení místa paměti. Místo chce prezentovat jako vzpomínku na ty, kteří byli deportováni, i všechny, kdo se k tradici předválečného kulturního trialogu v Praze odkazují. Právě chanukové světlo vnímá jako symbolický maják v tunelu zdlouhavých úředních jednáních.

Chanuka je stejně jako všechny židovské svátky pohyblivý svátek. Připomíná zázrak při opětovném vysvěcení chrámu po povstání Makabejských před více než 2100 lety. Podle tóry našli tehdy Židé po příchodu do svatostánku jen jednu nádobku s olejem. Chrámový svícen by tak vydržel hořet jen den, plál ale osm dní. Za tu dobu se stihl připravit a posvětit olej nový. K hlavnímu symbolu svátku, zapalování svíček, postupem doby přibylo několik obyčejů, které připomínají křesťanské Vánoce, děti například dostávají drobné dárky. Do souvislosti s Vánocemi je ale chanuka dávána jen kvůli období, v němž se odehrává.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

 

Autor: ČTK  Datum: 22. prosince 2019  Foto: Pixabay – ilustrační

Tags: ,,,,

1 Komentář

  1. Rád bych opravil tvrzení článku “ Podle tóry našli tehdy Židé po příchodu do svatostánku jen jednu nádobku s olejem…“ Podle Tóry tedy určitě ne. Tóra je pět knih Mojžíšových. Ani podle Tenachu (Hebrejská Bible) nikoli. Událost opětovného vysvěcení Chrámu popisuje nekanonická (je pouze v katolickém kánonu) kniha Makabejských (1Mak 4:36-59). Nicméně legenda o zázraku s olejem, který vydržel osm dní, je zaznamenána prvně až v Talmudu (Šabat 21b) – tedy asi 600 let po události (roku 164 př.n.l.)

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář