Od 9. do 14. června jednala v Ženevě rada Světového luterského svazu (SLS), jehož je Českobratrská církev evangelická také členskou církví. Řešila aktuální otázky ve světě, především situaci na Ukrajině.
Rada se setkává nejméně jednou do roka. Zabývá se běžnými otázkami fungování svazu a reaguje na aktuální dění v církvích i ve společnosti. Poprvé od roku 2019 mělo setkání opět prezenční formu, jeho mottem byla jednota v Kristu s odkazem na text epištoly Koloským (1, 9-20).
Delegáti řeší běžnou agendu, schvalují rozpočty, přijímají finanční zprávy a plní další povinnosti vyplývající z ústavy svazu. Od roku 2017 tu má Česko také svou zástupkyni Olgu Navrátilovou z Českobratrské církve evangelické.
Zásadním bodem letošního setkání byla od počátku především situace na Ukrajině a s ní spojená uprchlická krize. A to nejen pro zástupce střední a východní Evropy: také členové rady z Afriky upozorňovali na to, že se jich problém velmi týká. Zastavení dodávek obilí může především v Africe způsobit hladomor a destabilizovat celý region. Navíc evropské země aktuálně přesměrovaly značnou část prostředků původně určených pro pomoc v rozvojových zemích právě na pomoc Ukrajině.
Ruský útok na Ukrajinu rada ve svém prohlášení jednoznačně a jednomyslně odsoudila (zdržela se pouze zástupkyně z Ruska). Stanovisko přitom zohledňuje i starost členů rady, aby se kvůli válce na Ukrajině nezapomnělo na konflikty jinde ve světě. V symbolické rovině je zajímavé také významné angažmá SLS v Polsku při pomoci uprchlíkům. Když se totiž před 75 lety svaz zakládal, jedním z podstatných podnětů byla právě pomoc poválečným uprchlíkům v Evropě. Později se pozornost přesunula na pomoc jinde ve světě, např. v Ugandě, a nyní se opět vrací do Evropy.
Situace na Ukrajině rezonovala také v přijetí Německé evangelické luterské církve na Ukrajině za 149. čleskou církev SLS (označení „německá“ v názvu odkazuje na její historii). Dosud se evangelické luterské církve ze zemí bývalého Sovětského svazu volně sdružovaly do „Evangelické luterské církve v Rusku a v jiných zemích“ a takto byly také zastoupeny v SLS. Jednání o tom, že by měly tyto církve vystupovat v SLS samostatně, začala už v roce 2019, válka na Ukrajině však proces urychlila.
Rada se zabývala také další nedávnou eskalací izraelsko-palestinského konfliktu. Konkrétně například situací jeruzalémské nemocnice Augusta Victoria Hospital, kterou spravuje Světový luterský svaz. Jedná se o špičkovou nemocnici poskytující péči zejména v oblasti léčby rakoviny palestinským pacientům. Nemocnice je bohužel závislá na platbách z USA a EU a vzhledem ke stále se měnící politické situaci jsou platby opakovaně rušeny či pozdržovány, což vede k pravidelným závažným finančním problémům (peníze také pozdržuje kupříkladu izraelský finanční úřad). Loni na podzim muselo být dokonce zastaveno přijímání nových pacientů.
Důležitým tématem se stala také rovnost v přístupu ke zdrojům. Téměř 193 milionů lidí v 53 zemích světa čelí podle rady SLS potravinové krizi, kterou v posledních letech skokově prohlubují globální změny klimatu, vlna pandemie COVID-19, válečné konflikty a neodpovědné politické rozhodování. Rada vyzvala mezinárodní společenství, aby usilovalo o zvýšení humanitární a rozvojové pomoci, prosazení udržitelných systémů hospodaření i distribuce potravin a efektivní řešení klimatické krize.
Pozornost si vyžádalo i téma pandemie nemoci COVID-19. Rada vyjádřila znepokojení, že stále přetrvává nerovnost v přístupu k vakcínám proti této nemoci. Stále existují regiony, především v rozvojových zemích, kde se očkovacích látek nedostává. Vyzvala proto vlády a mezinárodní společenství k férovější distribuci vakcín a potřebných technologií. Na představitele církví pak apelovala, aby pomáhali bránit (zejména) ženy a dívky před genderově podmíněným násilím, které se projevilo zejména v souvislosti s pandemií, a které nabývá mnoha podob – ať už jde o domácí násilí nebo o zamezení v přístupu ke vzdělání např. v souvislosti s mateřstvím. V neposlední řadě členové rady vyzvali členské církve, aby zvýšily úsilí v boji s dezinformacemi kolem pandemie COVID-19 a pomohly zprostředkovat teologickou prespektivu, zodpovědný přístup a naději.
Podstatnou část letošního zasedání zabrala také příprava valného shromáždění, které se uskuteční příští rok v Krakově. Pro náš region půjde o důležitou událost. Naposledy se ve střední a východní Evropě konalo valné shromáždění v roce 1984 v Budapešti.
V mezidobí mezi shromážděními řídí svaz právě rada složená ze 48 zástupců volených ze 149 členských církví. Světový luterský svaz zastupuje celkem více než 75 milionů křesťanů z 99 zemí světa.
Kompletní fotogalerii najdete zde
Zdroj: e-cirkev.cz Text: Olga Navrátilová/redakce; Foto: LWF – Flickr @lutheranworld/S. Gallay/M. Renaux
