Poslanci 4. zasedání 35. synodu Českobratrské církve evangelické přijali následující text, který je výsledkem dosavadní práce Komise pro přípravu rozhovoru s lesbami a gayi v církvi.
„Žijeme spolu v jedné církvi, stejně jako v celé společnosti – lidé heterosexuálně i homosexuálně orientovaní. V Ježíši Kristu není mezi námi rozdílu. V něm Bůh přišel mezi nás a dosvědčil svou lásku ke všem lidem, zejména k opomíjeným a opovrhovaným. Na kříži na sebe vzal hřích každého člověka a ve svém vzkříšení dává každému naději nového života.
Bereme vážně biblické svědectví o Bohu. Věříme, že Písmo svaté se nám působením Ducha svatého aktuálně stává jeho slovem. To platí i pro ta místa, kde se Písmo vyjadřuje k homosexuálnímu chování. Čteme-li Bibli od jejího středu, totiž Ježíše Krista, říká nám zřetelně a jasně: Bůh ve své lásce přichází ke každému z nás. Tím také ovšem často překračuje hranice dané lidskými předsudky.
Začínáme si uvědomovat, že přes dosvědčování Kristovy lásky se lidé homosexuální orientace mnohdy necítí v našich sborech dobře. Je nám to líto. Vyznáváme, že v minulosti církev často těmto lidem ubližovala. Omlouváme se jim.
Jako Kristova církev toužíme být společenstvím, kde se realita Božího království odráží v našich vztazích. Bereme vážně apoštolovu výzvu, abychom usilovali o to, co slouží pokoji a společnému růstu. Přejeme si, aby lidé s homosexuální orientací nacházeli v našich sborech domov a byli, tak jako všichni, přijímáni i se svými partnery a partnerkami.
Víme, že k problematice homosexuálních vztahů existují různé výklady a porozumění. Nechceme, aby to vedlo k radikalizaci a nesnášenlivosti ve společnosti i v církvi. Vždyť právě v Českobratrské církvi evangelické, vzniklé v živém rozhovoru různých církevních tradic, smíme své odlišnosti unést a být jednotní v Ježíši Kristu.“
Autor: e-cirkev.cz Datum: 22. května 2022 Foto: e-cirkev.cz – ilustrační
4 Komentáře
Luboš Hero
Vaše rozhodnutí a vás článek je neuvěřitelný blud.
Karel Dvořák
Usnesení ukazuje, že pietistická menšina je v ČCE nejspíš už definitivně zahnána do disentu. A ten poslední odstavec je „krásný“ roubík do úst všem, kdo by si chtěli dovolit tvrdit, že Bible má na jakýkoli mimomanželský sexuální vztah (včetně homosexuálního) pohled zcela jednoznačný. (To by přece byla „radikalizace a nesnášenlivost“.)
ČCE bývala církev písmáků. Nad jejím dnešním stavem je člověku smutno…
Věra Barbořáková
Napsal jste to pane Dvořák dobře, naprosto souhlasím.
Martin
Myslím, že je nesmírně důležité, kromě toho nejdůležitějšího, budovat ve sborech láskyplné prostředí, zázemí pro rodiny, manželské páry, mládež i děti, seniory i osamělé, že je potřebné myslet na to, aby se mohl každý nějak zapojit do služby a rozvíjet své dary od Boha, myslím, že je potřeba nabídnout dobrou kávu a čaj, aktivity pro děti a mládež, čisté prostředí, parkovací místa a tak dále a tak dále.
Ale nemyslím si, že cílem církve by mělo být, aby se každý mohl cítit ve sboru dobře.
Je to podobný cíl, jako chtít se zavděčit všem lidem. Vede to ke kompromisům a prohlášením, jako je to výše uvedené. Služba homosexuálům, podobně jako služba jiným specifickým skupinám lidí, je především misie. Kdo je do ní Pánem volán, ať slouží. Misijní práce a církevní společenství jsou propojené entity, ne však identické.