Politologové řeší, zda jsou populisté totéž co nacionalisté. V každém případě jsou na vzestupu. Jde v Evropě o renesanci národních států? Levicoví radikálové před ní varují. Národnost, nacionalismus i vlastenectví jsou pro ně sprostá slova. Projevilo se to např. dosti zřetelně při mistrovství světa ve fotbale v roce 2024. Levicoví radikálové tehdy protestovali proto máváním německými vlajkami při vítězství německého týmu a na jednom transparentu jsem dokonce četl slova PATRIOTISMUS = NAZIONALISMUS.
Pohybujeme se tedy na škále mezi sobeckým prosazováním výhradně národních zájmů a bezbřehým rozpouštěním se v Evropské unii. Svět by mohl být tripolární (USA, Čína, Evropa), ale protože Evropa nenachází společnou řeč a společné ideály, hraje ve světě stále menší roli a není schopna rozvinout svůj obrovský potenciál. Heslo nacionalistů „nic než národ“ je křiklavým příkladem sobectví a krátkozrakosti. Lidé, kteří takto mluví, Trumpem počínaje, mají za to, že „hájí národní zájmy“, když hlásají národní sobectví, případně když se stanou nečitelnými pro druhé. Nemyslím si, že je v zájmu Spojených států znepřátelit si dobré spojence (Dánsko, Kanada) a vyvolávat obchodní války. Nemá-li Evropa ztratit svou svébytnost, bude potřebovat spolupráci svých národů a ustoupení od takových politik, jako je Green Deal, který ničí evropskou ekonomiku a jemuž padne za oběť i sociální stát.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Čemu lze věřit
Ve svých dlouhých a složitých dějinách již Evropa málem dvakrát podlehla islámské expanzi. Evropané o tom vesměs nic nevědí, protože to bylo už dávno a ani vlastní dějiny Evropany příliš nezajímají.
Poprvé to zřejmě bylo roku 732 v bitvě u Poitiers. V sedmém a osmém století islám obsadil nejprve celou severní Afriku a posléze i celý Pyrenejský poloostrov. V první části osmého století začali pronikat přes Pyreneje na území dnešní Francie, kde je v oné zmiňované bitvě zastavil Karel Martell.
Podruhé to zřejmě bylo v bitvě u Vídně v roce 1683. Evropské státy – především Svatá říše římská, Polsko-litevská unie a Benátská republika tehdy Vídeň před náporem Turků ubránily a toto vítězství bylo počátkem ústupu Osmanské říše – ústupu, který se zastavil až ve 20. století.
Nyní hrozí Evropě opět nebezpečí. Tentokrát je o to větší, že Evropa ztratila vůli k sebeobraně, zatímco potenciální nepřítel neútočí pouze zvenčí, ale i zevnitř.
Máme vůbec šanci?
Možná jsem měl zmínit ještě jednu historickou situaci. Byl to moment, kdy teprve se rodící Evropu napadli Peršané. Měli obrovskou početní a ekonomickou převahu, ale Řekové byli pevně rozhodnuti se bránit. Když Peršané Řekům vzkázali, že do vzduchu vystřelí naráz tolik šípů, že pro ně nebude vidět slunce, odpověděli Řekové lakonicky: „Budeme tedy bojovat ve stínu.“
Znovu si kladu otázku: Máme ještě šanci?
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Přiměřená reakce?
Dnes žije jediný národ, který existoval ještě před Perskou říší a který existuje i dnes. Jeho existence byla mnohokrát na vlásku. Ano, je to Izrael. Je to národ, který si Bůh použil jako prostředníka, skrze kterého dal lidstvu Bibli a Spasitele. Prosperita národů je více méně úměrná znalosti Božího Slova a pozitivnímu postoji vůči Židům. Rozhodl o tom Bůh na samotném počátku dějin Izraele, když Abrahamovi řekl: „Požehnám žehnajícím tobě a zlořečícím tobě zlořečiti budu. V tobě budou požehnány všechny čeledi země.“
V současnosti se Židé nemohou cítit bezpečně v žádné západoevropské zemi. A nemohou se tak cítit bezpečně ani původní obyvatelé těchto zemí. Jiná je situace ve státech, které se vymanily z ruského orbitu.
Plně souhlasím s Douglasem Murrayem, kteří říká, že na osudu Izraele závisí osud Evropy. Bude-li se Evropa pohybovat na současné trajektorii, je bez šance. Najde-li opět transcendentní ukotvení, vrátí-li se k Božímu Slovu, pak snad ještě šanci má.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 30. července 2025 Foto: Wikimedia Commons
39 Komentáře
Mirek P.
Německé slovo pro vlast je Heimat, stejný slovní kořen má angeheim – útulný, Geheimnis – tajemství. Tedy něco nám důvěrně známé, jedinečné. Je za tím kus píle a pokory. Na rozdíl od vyřvávání o víceméně imaginárním národu a rase.
Takže i když odmítneme teologii náhrady, pravý Žid je ten, kdo má obřízku srdce a navrátilci na Sion projdou pod holí svého pastýře. D. Prince na sklonku života říkal, že co nejvíce brání druhému příchodu Krista je pýcha Izraele. A že on si to může dovolit říct, protože jeho nikdo z antisemitismu obvinit nemůže.
Pan Tureček nám nic neřekl o středověkých masakrech Židů v Hebronu, Safehu, Jeruzalémě – od Arabů, beduínů, drůzů i tzv. křesťanů. Neřekl, že brzy po Balfourově deklaraci následovala Churchillova bílá kniha, která v Zajordánsku ( tedy na 78 % celého mandátní území Britů ) zakázala Židům se usazovat.
Jinak ono na kost vyhublé dítě je nemocné; odkáži na video, kde matka i sourozenec jsou zcela bez známek hladovění. Pokud Izrael blokuje kamiony UNWRA, je to proto, že s materiálem keťasí Hamás. A pokud do Gazy vjedou kamiony Izraele či nově založeného GHF, Hamás útočí, ba dokonce popravuje vlastní obyvatelstvo https://www.youtube.com/watch?v=p3W1Epf14Tc
Petr Kartouz
Nemyslím si, že by EU (nikoliv Evropa) nenacházela společné ideály. Myslím, že jsou jsou to synkretismus, elitarianismus, egalitarianismus, internacionalismus, antropocentrismus, militarismus, etatismus. Je to 7 ismů, které jsou pro EU charakteristické.
1. Synkrestismus: národnostní, politická, kulturní a náboženská sjednocenost (nejprve křesťanství, později + islám a judaismus).
2. Elitarianismus: náhrada vlády práva a dělby moci ve prospěch nevolených orgánů s jednotnou moci (autorita nad zákonem).
3. Egalitarianismus: snaha o postavit LGBTQ+ hnutí a různých menšinových deviací na úroveň nové normality.
4. Internacionalismus: odnárodnění státu pomoci migrace cizinců s odlišnou kulturou s cílem vytvořit jednotnou říši.
5. Antropocentrismus: člověk ovlivňuje a ovládá klima planety, ačkoliv je jí podřízen.
6. Militarismus: zbrojení a příprava na válečný konflikt s Ruskem.
7: Etatismus: snaha převýchovu člověka státem např. pomocí médií (např. kovidismus).
Dan Drápal
To Petr Kartouz: Souhlasím se vším – až na ten militarismus. Ten seznam stojí za uložení.
Lída A. R.
To Mirek P.
Pana Turečka nikomu nenutím, jsou i jiní experti. Osobně mám za to, že je to v českém prostředí jeden z několika hluboce informovaných hlasů, protože prostředí BV zná. Kromě osobní zkušenosti studuje materiály z izraelských i palestinských zdrojů, protože existují různé úhly pohledu. Já třeba občas kouknu na pořad Pro a proti. Velmi dobrý byl duel Tureček Kalhousová – oba vzdělaní, informovaní lidé. Pan Tureček obecně nedá tolik na emoce, jako na fakta. Nestranné materiály je v této době těžké získat, protože Izrael nepouští do Gazy novináře.
Pan Tureček nemá problém kritizovat arabské národnosti ani jiné ve vztahu k Židům. Podcasty jsou v omezeném čase a v něm se věnuje nastolenému tématu. Nikdy jsem však neslyšela, že by některé straně stranil. Pouze zpochybňuje některé narativy, které jsou v ČR zažité, a tím dává hlas i Palestincům, jejichž utrpení je zejména v ČR bagatelizováno. Zajímavé je, že se v izraelských školách nic neučí o Nakbě, snad až na výjimky. Hamás zase nechce učit o holocaustu….Pan Tureček dokonce řekl, že v Evropě páchali holocaust křesťané.
Až na mezinárodní nátlak pustili Izraelci kamiony a nezavřeli Palestincům vodu. Přesto už je pro mnohé pozdě. V magazínu Washington Post vyšla jména zabitých dětí v Gaze a jejich příběhy. O nic méně horší než těch dětí z Izraele, ale dojímání se nad tím jsem v ČR neslyšela. Vnímám, že mnozí křesťané celkově otupují a postoje – můžou si za to sami, z jejich dětí stejně vyrostou islamisté – jsou jakýmsi předstupněm dehumanizace člověka a jakéhosi odlidštění. Jsem zvědavá, který církevní představitel na to poukáže a jestli na to poukáže. A tady nejde o strany – blízkovýchodní konflikt je konfliktem nesmírně složitým na jednoduchá hesla na sociálních sítích. Jinak pan Tureček pracuje dle hesla padni, komu padni. Tudíž s ním budou mít někteří lidé problém, protože možná slyší příběhy, které ještě neslyšeli. Jako např. zde:
https://www.youtube.com/watch?v=R1htCAKZ97c
Dám ještě jeden článek, jak to vypadá v Gaze:
https://www.instagram.com/reel/DKkGt0Esk98/kdy%C5%BE-jsem-byla-poprv%C3%A9-v-gaze-v-prosinci-2023-pochybovala-jsem-%C5%BEe-bych-mohla-za%C5%BE%C3%AD/
Proto mě zajímaly hlasy přímo z Izraele a je docela pozitivní, že ne všichni sdílejí politiku člověka obviněného z válečných zločinů a z Izraele se ozývá čím dál více protestů proti jeho vládě a okupaci Gazy. Z naší strany např. ze strany prof. Halíka, který se neshodl s Federací židovských obcí. Tentokrát ale za Halíkovými slovy plně stojím. Doufám však, že v církvi lidé v ČR naleznou společnou řeč přes odlišné postoje a budou lidmi otevřenými nejen pro své.
P. Ašer
Ježíš se nestaral o žádný židovský patriotismus, neměl nic společného se zélóty, nebojoval žádným způsobem za obnovu politické samostatnosti své pozemské vlasti. Ale nebyl ani kosmopolitou. Byl výhradně uranopolitou (J 14:2; Fp 3:20), tedy nebeským patriotem, jelikož ho zajímalo výhradně království Nebes (Mt 5:20), pouze království, které není z tohoto světa (J 18:36). Ježíšovu následovníkovi proto může být buřt jakýkoliv světský nacionalismus či patriotismus, kosmopolitismus či globalismus, protože jeho patris (lat. patria) je v nebesích (Žd 11:14.16), ne v tomto světě, který pomíjí (1 K 7:31) a který nemá milovat:
„Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm láska Otcova.” (1 J 2:15).
To znamená, že nemůže milovat ani nacionalismus (patriotismus) ani kosmopolitismus (internacionalismus, globalismus). Ježíšův následovník zkrátka stojí jako mimozemšťan (J 17:14) už mimo tyto pozemské kategorie (Kol 3:1-2).
Ježíšovi následovníci proto nejsou na stejné lodi s obyvateli Evropy, Ameriky ani jakéhokoliv jiného místa na tomto světě, neboť oni již nejsou z tohoto světa (J 15:19), z něhož přece byli Bohem přeneseni do království jeho milovaného Syna (Kol 1:13). Nemají tudíž žádnou speciální solidaritu s nikým podle jeho národnosti, státní příslušnosti, rasy, pohlaví atd.:
„Potom už tu není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, barbar, Skytha, otrok a svobodný, ale všechno a ve všem Kristus.” (Kol 3:11)
Nemůže se proto zapojovat do žádných světských sporů mezi Židy a Řeky, mezi Řeky a barbary, mezi otrokáři a otroky apod. Jeho „stranickou příslušností“ je jedině Kristus, k němuž již nelze nic přidávat. Takže není možné, aby byl nějakým “křesťanským demokratem”, křesťanským socialistou” etc. Neexistuje totiž žádný skutečný Kristus s nějakými politickými přívlastky.
Honza B.
Bible o antisemitismu a konci věku
Jedním z nejkonzistentnějších témat proroctví o Poslední době je rostoucí globální nepřátelství vůči Izraeli. Písmo uvádí přesvědčivé důvody, proč věřit, že v Posledních dnech se národy světa spojí v odporu proti Jeruzalému a židovskému národu.
1. Předpověděl to sám Ježíš:
„Budete nenáviděni všemi národy pro mé jméno.“ (Matouš 24:9)
V Olivetské rozpravě Ježíš své učedníky varoval, že věřící budou nenáviděni všemi národy. Toto pronásledování však úzce souvisí s židovským kontextem této pasáže. Matouš 24 popisuje události, jejichž středem je Jeruzalém, včetně ohavnosti zpustošení a útěku Židů z Judska (v. 15-16). Ježíš hovoří k židovským následovníkům v židovské zemi a nenávist, kterou popisuje, se zdá být jak etnická tak náboženská, zaměřená proti těm, kdo nesou jeho jméno a pocházejí z jeho lidu.
2. Zachariášova vize globálního obléhání:
Zacharjáš 14:2 Shromáždím všechny národy k Jeruzalému do boje.
Zacharjáš 12:3 I stane se v onen den, že učiním Jeruzalém vzpěračským kamenem pro všechny národy… všechny národy země se proti němu shromáždí.
Prorok Zachariáš dvakrát hovoří o celosvětové koalici proti Jeruzalému v posledních dnech. Text jasně říká, že se k útoku shromáždí „všechny národy“. Jeruzalém se stane nenávistnou posedlostí celého světa. Nepřátelství je v jádru duchovní – je vedeno vzpourou proti Bohu a nenávistí k jeho smluvnímu lidu.
3. Zjevení líčí globální válku proti svatým a Izraeli:
Zjevení Janovo 12:17 Drak se na tu ženu rozzuřil a odešel, aby rozpoutal válku proti ostatním z jejího potomstva.
Zjevení Janovo 19:19 A uviděl jsem šelmu a krále země i jejich vojska shromážděná, aby rozpoutali válku proti tomu, jenž seděl na koni, a proti jeho vojsku.
Zjevení 12-19 odhaluje duchovní a politickou válku namířenou proti Božímu lidu. „Žena“ ve Zjevení 12 je Izrael a „drak“ – Satan – proti němu rozpoutává zuřivý útok. Zjevení 16 a 19 pak popisují celosvětovou koalici králů shromážděných k válce proti Beránkovi – ale jejich bojištěm je Jeruzalém (Zjevení 16:16; Jóel 4:2). To posiluje myšlenku, že Izrael bude v centru závěrečného globálního konfliktu.
4. Jednotný vzor prorockých varování:
Od Jóela přes Ezechiele až po Izajáše proroci opakovaně předvídali shromáždění národů proti Izraeli v posledním období dějin:
Jóel 4:2 shromáždím všechny národy, zavedu je do údolí Jóšafat a tam se s nimi budu soudit kvůli svému lidu, svému dědictví Izraeli,
Izajáš 34:2 Protože Hospodinovo rozhořčení je proti všem národům…. Zasvětil je zkáze…
Nejde o odloučené vize, ale o konzistentní eschatologickou trajektorii – národy zuří, Bůh zasahuje a Mesiáš přichází ve slávě.
Konečný důvod nenávisti světa vůči Izraeli je duchovní. Izrael je vyvolený národ (Římanům 11,28-29), lid, skrze nějž Bůh přivedl na svět Písmo a Mesiáše. Ježíš se vrací, aby vládl světu z Jeruzaléma. Satan Izrael nenávidí, protože Bůh si jej vyvolil jako nádobu pro vykoupení a slíbil, že jej obnoví (Ez 36-37). Jak se blíží čas Mesiášova návratu, démonická zuřivost roste a projevuje se jako geopolitické nepřátelství.
Myšlenka, že „všechny národy budou Izrael nenávidět“, je v Písmu hluboce zakotvena. Izrael zdaleka není opuštěn, zůstává v centru Božích vykupitelských záměrů. Před jeho úplným obnovením však proroci varují před dobou neslýchaného nepřátelství a obléhání. Pro křesťany, kteří věří Bibli, to není důvod k zoufalství, ale výzva k bdění, modlitbám a přípravě na návrat Krále, který bude bránit své město a vykoupí svůj lid.
Zacharjáš 14:3 Hospodin vytáhne a bude bojovat proti těmto národům, jako když bojoval v den bitvy.
Karel Konečný
Ta charakteristika k panu Trumpovi je přesná. Sobectví to je vlastnost, která je velmi lákavá a svůdná pro mnoho lidí. Domnívám se, že i sobectví prezentované některými politiky zvítězí v našich parlamentních volbách.
pavel v
to Lída A. R.
Věřím, že se v tomto komplkovaném konfliktu snažíte najít pravdu a že nemáte žádné nekalé úmysly.
Žel, o panu Turečkovi totéž říci nelze. Je zřejmé, že není nestranný. On například říká, že Židé si zřídili stát na místě, které patřilo Arabům. To není pravda. Palestina do roku 2017 patřila Osmanské říši. Posléze až do roku 2048 Anglii. Na území Palestiny v té době nežili Palestinci, ale Arabové, Židé a křesťané. Pojem Palestinec tehdy vůbec neexistoval. Během britského protektorátu se Palestina ekonomicky povznesla. To přilákalo imigranty, nebyli to však jen židovští imigranti, do Palestiny se začali stěhovat z okolních zemí i Arabové. Tureček naznačuje, že Arabové tam měli v roce 1948 jakési domovské právo, zatímco Židé tam byli cizí. To je omyl.
Tureček zcela pomíjí fakt, že Izrael je demokrtatickou zemí – je tam svoboda slova. Palestinci, zvláště Gaza, mají totalitní systém, který je nám důvěrně znám z doby komunismu. To znamená, že jakékoliv informace úřadů na území Gazy jsou nespolehlivé. Informace Hamásu, že na území Gazy zahynulo 60 000 civilistů mohou být jen propagandou. Není ani jisté, že tam hladoví děti.
Tureček říká, že na obou stranách války jsou u moci extrémisté. Jak v Gaze, tak v Izraeli. Že Hamás nechce uznat stát Izrael, ale také Netanjahu nechce připustit samostatný stát Palestina. Netanjahuovi se nelze divit. Je to cosi podobného, jako kdyby Evropa po 2. světové válce připustila nacisty ovládané Německo. Lze si snadno představit, co by následovalo.
Je pravdou, že Izrael v Gaze páchá válečné zločiny. Avšak i bombardování Drážďan na konci 2. světové války bylo válečným zločinem. Byli tamní němečtí civilisté nevinní? Nebyli. Němci si zvolili Hitlera v demokratických volbách v roce 1933. Věděli, že je to bývalý zločinec, nacionalista a rasista. Hitler po volbách jen realizoval to, co naplánoval ve své knize Mein kampf. Stejně tak si obyvatelé Gazy regulérně zvolili v roce 2006 totalitní Hamás, ale žádné další volby se již nekonaly. Gazané jen sklízí ovoce své setby.
pavel v
to P. Ašer
Vy nepřímo říkáte: Nechte zločince volně páchat zločiny, vůbec se nestarejte, aby byla na zemi spravedlnost. Apoštol Pavel říká v listě Římanům 13, že je Boží vůlí, aby nadřízené autority násilím (mečem) trestaly zlo. Vy to popíráte a sloužíte tím zločinu. Je riziko, že si vaše názory přečte nějaký ateista a bude křesťany považovat za pomatence.
P. Ašer
Ad Lída A. R.
Napsala jste:
„Pana Turečka nikomu nenutím, jsou i jiní experti…“
A kdo pozná experta? Pouze ten, kdo je sám expertem. Jinak jde jen o naivní víru v autoritu jakéhosi někým jiným ustanoveného experta, který je nám mediálně tlačen, abychom mu věřili. Propaganda se nejsnáze dělá právě pomocí tzv. expertů…
Mirek P.
Vážená paní Ludmilo,
shlédl jsem oba Vaše odkazy, stejně jako to dělám u většiny odkazů zde. A poté, kdy jsem si proklepl, kdo stojí za gellnerreport, klidně si otevřu i ten. Nemusím se všemi názory a interpretacemi souhlasit, je však dobré je znát !
Pan Tureček je typem moderního politologa, který podceňuje historický a duchovní kontext blízkovýchodního regionu. Nechci ho tím shazovat. V Česku není dostatečnou autoritou na daný region asi vůbec nikdo.
Nejprve varuji před falešnými experty https://www.denik.cz/ze_sveta/palestina-izrael-mate-slovo.html a https://www.youtube.com/shorts/Vk5je7HFsiA
K zamyšlení dám reportáž ze Západního břehu, se záběry ještě před útokem 7. 10. 2023 https://www.youtube.com/watch?v=XUUyC6A6V4E
Konečný Fr.
Pro křesťana není nejdříve Žid a potom Palestinec, ale oba jsou si rovni. V případě, že je Palestinec křesťan, pak ale je před Židem. Žehnání Izraeli se nevztahuje na dnešní stát Izrael. Přece není možné žehnat násilníkům, v případě dnešního Izraele se mluví dokonce o genocidě. Podobně nelze žehnat homosexuálním svazkům.
Národní stát je nejlepší řešení. Češští imigranti se zapojili do života své nové domoviny – naučili se jazyk a zapojili se do života společnosti. Správný postoj k migraci dnes zaujímají Poláci, Maďaři a Slováci na rozdíl od Západu. Heslo z devadesátých let – na Západ, se dnes stává nebezpečným. Přesto ho někteří politici stále opakují.
pavel v
to Petr Kartouz
ad 1) Synkretismus – nic takového v Evropě není. Jestli podle vás ano, tak kde? Považujete mezináboženský dialog za synkretismus?
ad 2) Elitarismus – Kdo jsou ty nevolené orgány stojící nad zákonem?
äd 3) Egalitarianismus – Je rovnoprávnost zdravých a plnoprávných duševně nemocných také egalitarianismem?
ad 4) Internacionalismus – „Všichni jste se vírou v Krista Ježíše stali Božími dětmi. Všichni, kdo jste pokřtěni do Krista, jste se do Krista oblékli. Nejde už o to, kdo je Žid nebo Řek, otrok nebo svobodný, muž nebo žena – všichni jste jedno v Kristu Ježíši. A když jste Kristovi, jste símě Abrahamovo a dědicové podle zaslíbení.“ – Není toto čirý internaciopnalismus?
ad 5) Antropocentrismus – Podle čeho soudíte, že člověk je podřízen planetě?
ad 6) Militarismus – Jste pro odzbrojení armády a policie?
ad 7) Etatismus – Jak náš stát převychovává člověka? Já o ničem takovém nevím.
Pane Kartouzi, hluboce se mýlíte.
P. Ašer
Ad Lída A. R.
Jestli on ten Tureček není spíše poturčeneček horší Turka…
Ale dost už o Turečkovi. Křesťané by se měli zabývat Ježíšem a jeho královstvím, které by jedině měli propagovat, a ne nějakými Turečky a tímto světem, jenž je satanovým královstvím, které by rozhodně propagovat neměli.
pavel v
Reductio ad Hitlerum je argumentační klam. Například:
A: „Jsem zásadně proti kouření.“
B: „Hitler byl taky zásadně proti kouření. Jsi nacista a nikdo by tě neměl poslouchat.“
Falešnost tohoto argumentu snad netřeba vysvětlovat.
Ale ne každý, kdo argumentuje Hitlerem, může být obviněn z reductio ad Hitlerum. Hitler chorobně toužil po moci. K tomu účelu neváhal použít nejnižší pudy, které v sobě má každý člověk, ale které se snaží potlačit. Jedním z těch pudů je rasismus. Každý přece toužíme žít ve společnosti, v níž vládne bratrství. Tuto idylu nám narušují lidé, kteří uvažují jinak než my a jsou pro nás nepředvídatelní. Hitler využil implicitní rasismus vůči židům, jež byl rozšířen nejen v Německu, ale po celém světě. I mnozí čeští národní buditelé byli těžkými antisemity. Hitler oprášil vylhaný pamflet Protokoly sionských mudrců a vyvolal ovzduší strachu, že židé pracují na ovládnutí světa. Jak snadno mu uvěřili ti, kdo záviděli židovským fabrikantům jejich přepych a jak snadno svou nenávist vztáhli na všechny, i velmi chudé židy.
Podobně i článek autora skrytě hází všechny muslimy do jednoho pytle. Také vyvolává strach, že muslimové pracují na ovládnutí světa. K tomu používá varování, že se o to pokoušeli již v minulosti. Jako příklad uvádí bitvu u Poitiers známou více jako bitvu u Tours v roce 732. Co tomu předcházelo?
V 7. století byla Byzantská říše oslabena vnitřními konflikty a ekonomickými problémy, což z ní učinilo snadný cíl pro arabské nájezdy. Byzantská říše ztratila rozsáhlá území na Blízkém východě, v severní Africe a na Balkáně. Charakteristické bylo, že blízkovýchodní obyvatelstvo vítalo Araby jako osvobodiltele z byzantského útlaku.
Muslimští Maurové obvykle obcházeli východní výběžky Pyrenejí, podél Středozemního moře, a tak pobřeží Galie se pomalu dostávalo pod nadvládu muslimů.
V roce 732 vyhlásil nezávislost Uthman ibn Naissa (též nazývaný Munuza), který uzavřel spojenectví s akvitánským vévodou Odou, čímž vypověděl vazalství Umajjovcům. Ti jako odpověď vyslali mohutnou armádu. Z velikosti armády lze usuzovat, že měla nejen obnovit vazalství emirátu, ale významně ovlivnit i dění za Pyrenejemi. Emir Uthman ibn Naissa se Umajjovcům okamžitě vzdal a jeho síly byly začleněny do Al Ghafiqiho vojska, které pokračovalo dál do Galie směrem k Bordeaux. Před městem se střetli s vojskem Oda Akvitánského. Proti zdrcující početní převaze i proti početné jízdě neměli Akvitánci šanci. Odo prohrál a prchl z bitvy. Muslimové následně vyplenili Bordeaux a pokračovali dál na východ, kde vydrancovali Tours a poté oblehli i jižně ležící Poitiers.
Karel Martel se po příchodu k moci rozhodl vybudovat profesionální vojsko, s kterým svedl řadu bojů při sjednocování Franské říše. Tito veteráni tvořili jádro jeho vojska v bitvě u Tours. Umajjovci měli výraznou převahu, ale bitvu prohráli s desetinásobnými ztrátami.
Bitva u Tours nebyla náboženskou válkou, ale klasickým bojem o moc, jak o tom svědčí spojenectví Ody Akvitánského s Araby.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Byzantsko-arabsk%C3%A9_v%C3%A1lky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Tours
Lída A. R.
Pane Mirku,
děkuji za komentář. Naprosto s Vámi souhlasím, že je dobré znát názory protistrany. Pokud se o něco zajímám a o tu konkrétní diskusi mi jde, také je beru v potaz, poněvadž jednostranné vidění většinou neprospívá věci. V otázce BV sbírám spíše informace, protože ty mám zatím jen z výrazně proizraelských zdrojů. Zde na tomto webu nesleduji všechny články, jen některé, a na odkazy k partnerům k diskusi se také dívám. Nedívám se však na odkazy lidí, kteří zde dle mého soudu pouze plácají, či případně nadávají autorům článků, poněvadž za prvé to nepovažuji za potřebné, za druhé hlídám bezpečnost svého PC či mobilu, a za třetí je pro mě důležitý investovaný čas do někoho, kde má diskuse význam. Některým lidem neodpovídám vůbec z důvodu toho, že spíše než diskutují, urážejí člověka, nebo nějaké etnikum či dlouhodobě propagují lhostejnost a diskuse s nimi není možná. To už ani nečtu. Takže já si vybírám dle svých kritérií a svého hodnotového nastaveného rámce. Samozřejmě nevylučuji, že i od těchto lidí mohou být odkazy v pořádku po technické stránce, tam jsem však obezřetnější, přece jen, když ovce bečí, tak čekám spíš boj za práva zvířat :-). Vás však považuji za člověka, s ním je mluvit možné.
Nesouhlasím s Vámi v tom, že Tureček podceňuje historický a duchovní kontext BV, on právě ty věci do kontextu zasazuje. Píše o tom v knihách a mluví v podcastech. V knize Svět je složitější než se zdá uvádí, že co se týče textu (podcastu taky), množství informací se musí vejít na málo řádků nebo do určitého času. Proto musí zákonitě docházet ke zjednodušením, podstata faktu by však měla zůstat zachována. Teď si jdu objednat knihu Nesvatá válka o Svatou zemi. Zejména co se týče toho historického kontextu, duchovní kontext si musí řešit židé a křesťané, muslimové atd. Přesto však ten duchovní kontext je v dějinách Izraele zásadním, proto ho neopomíjí ani Tureček. Na vysvětlování různých frakcí sionismu však není v podcastech úplný prostor. Taky mě zaujal titul Zrození moderního sionismu, to si objednám taky.
Vaše odkazy jsou v angličtině, což je nevýhoda. Osobně nikterak nepopírám, že židům bylo po staletí ubližováno. Popírám však tvrzení, že bylo ubližováno jenom židům.
Lída A. R.
Pane Pavle,
budete mi stát za odpověď, jen se obávám, že to nebude úplně krátké. Ozvu se Vám. Nyní Vám nepíšu, neboť jsem už zde dnes strávila hodně času, a nechci Vás jen tak odbýt. Až bude hezky, už budu pryč a nebudu zde vůbec, tak bych to ráda stihla :-).
pavel v
Hrází proti pronikání islámu do Evropy byla hlavně Byzanc. Byzantská říše měla státoprávní kontinuitu s východní částí Římské říše.
Mohamed sjednotil arabské kmeny a v 7. století zahájil výboje proti Byzanci v Levantě (Sýrie, Palestina). Monofyzitští křesťané a Židé v celé Sýrii vítali arabské dobyvatele jako osvoboditele od nenáviděné byzantské nadvlády. Roku 637 Arabové dobyli a obsadili také Jeruzalém, který chalífovi Umarovi vydal ortodoxní jeruzalémský patriarcha Sofronios. Antiochie a severní Sýrie dočasně zůstala pod byzantskou správou, ale v letech 647–648, padla celá Sýrie a Egypt do muslimských rukou. Naprostá většina měst nekladla Arabům žádný odpor a překvapivě dokonce i velkoměsto jako Antiochie se bránilo jen velmi slabě.
Roku 674 umajjovský chalífa Mu’ávija oblehl Konstantinopol. V této bitvě nebyli Arabové schopni překonat Theodosiánské hradby.
Po druhém arabském obléhání Konstantinopole v letech 717–718 se postup arabských pozemních jednotek také zastavil o konstantinopolské hradby právě když Byzantincům dorazili na pomoc bulharští spojenci a arabské loďstvo bylo poraženo díky řeckému ohni.
Byzantsko-arabské války se přiblížily ke svému konci s příchodem Turků a různých mongolských nájezdníků na Blízký východ, kteří vytlačili Araby. V 11. a 12. století byzantské války směřovaly především ke konfliktům se Seldžuky. Po porážce byzantského vojska v bitvě u Mantzikertu (1071) Turky ztratila Byzanc kontrolu nad rozsáhlými oblastmi v Anatolii.
Arabům se nikdy nepodařilo dobýt strategické město Konstantinopol. Nakonec ho dobyli francouzští šlechtici v rámci 4. křížové výpravy do Svaté země. Křižácké vojsko nechtělo cestovat po souši, tak uzavřelo dohodu s Benátkami, že je tam za úplatu přepraví po moři. Křižáci nebyli schopni zaplatit sjednanou částku, tak jim Benátky nabídly, aby náhradou dobyli křesťanské město Zadar, jež Benátkám konkurovalo v námořním obchodě. Zadar byl v roce 1202 dobyt. Papež vyhlásil nad křižáky a Benátčany exkomunikaci. Římský císař Filip Švábský navrhl křižákům, aby navštívili Konstantinopol a dosadili tam za císaře byzantského prince Alexia Angela za úplatu 200 000 stříbrných marek. To se křižákům s Benátčany povedlo a čekali na slíbenou odměnu. Alexiovi se podařilo splatit jen část a požádal o odklad. Když se odměny nedočklali, rozhodli se Konstantinopol dobýt a dosadit tam za císaře svého člověka. 13. 4. Kontantinopol padla. Drancování, které nastalo, trvalo 3 dny. Byzantský kronikář Niketas Choniates napsal, že „samotní barbaři by byli milosrdnější než tito muži ze Západu, kteří si říkali křesťané“.
Pád Konstantinopole znamenal dočasný konec byzantské říše jako celku. Na jejím území vzniklo mnoho nástupnických států, které však zpravidla dlouho nepřežily. V roce 1453 dobyli Konstantinopol Osmané a pod názvem Cařihrad z ní učinili centrum své říše.
Bitva u Vídně v roce 1683 nebyla jen válkou křesťanů proti muslimům. Nešlo o válku civilizací, bojoval muslim proti muslimovi, křesťan proti křesťanovi. Turkům do karet hrála politická situace ve střední Evropě: vlády nad Horními Uhrami (dnešní Slovensko) se chopil magnát Imrich Thököly. Ambiciózní muž vedl proti Habsburkům odpor, který se zakládal jak na linii rodové, tak náboženské; zatímco Habsburkové byli zásadovými katolíky, on patřil k protestantům. Turci pro něj byli v tu chvíli přirozenými spojenci, protože muslimská Osmanská říše platila v otázce vyznání za mnohem tolerantnější stát než barokní Rakousko. Vítězství u Vídně tak znamenalo vytlačení Turků ze střední Evropy.
Přestože měla Vídeň mnoho statečných obránců, za opravdového vítěze se pokládá Jan III. Sobieski, jemuž Turci přezdívali Lech z Lechistánu, polský král a vrchní velitel vojsk Polsko-litevské unie. Právě útok jeho dvaceti tisíc jezdců 12. září, kdy už Turci byli na dosah vítězství, rozhodl o tom, že Osmané byli poraženi a museli od Vídně prchnout. Zkušený vojevůdce by ale bitvu proti muslimům nevyhrál, kdyby neměl ve svém vojsku… muslimy.
Právě k čtyřstému výročí této dějinné události, tedy k roku 2083, směřoval svůj manifest Andreas Breivik: „Do 11. září 2083 bude odražena třetí vlna džihádu a kulturní marxistická/multikulturní hegemonie v západní Evropě bude rozdrcená a ležet v troskách, přesně 400 let poté, co jsme zvítězili v bitvě o Vídeň 11. srpna 1683. Evropa bude znovu řízena vlastenci.“
Lída A. R.
Pane Pavle,
konflikt je opravdu komplikovaný. Nekalé úmysly nemám, oceňuji, že jste to dokázal napsat. Protože jinak každá kritika izraelského počínání končí slovy oponenta – antisemitismus. Je to téměř pravidlo, koukala jsem i na jiné weby, jak se tam o tom lidé baví.
Moje výchozí pozice je taková, že sbírám o tématu informace, protože jsem zatím vždy slyšela na Izrael pouze pozitivní zprávy. Když jsem ještě chodila do sboru, nijak zvlášť jsme to neřešili, akorát jsme se modlili i za židovský národ, ale spíše takovými nekonkrétními modlitbami. V rodině jsme však Židy měli. Byli to pilní, houževnatí lidé. Máme také v rodině lidi se židovskými předky. Proto není mou motivací kritika pro kritiku. Mou motivací je zjistit co nejvíce informací z vícero zdrojů, nejen ze zdrojů čistě izraelských a o státu Izrael i o tom konfliktu se dozvědět více.
Pana Turečka považuji za odborníka na to téma spolu s jinými, Markem Čejkou, Irenou Kalhousovou a dalšími. Domnívám se, že v ČR moc odborníků jinak není a jak píše pan Mirek, není expert jako expert.
Domnívám se, že pan Tureček nestranný je alespoň podle toho, co jsem slyšela a četla. Mnohým vadí, že dává hlas i palestinské straně. On neříká, že si Židé zřídili stát, který patřil Arabům. On říká, že tam Arabové žili, což je rozdíl. Pan Tureček Izrael uznává legitimitu státu a myslí si, že by měl existovat, což říká v knize Svět je složitější než se zdá. Arabové si to území také nárokovali a když tam židé přišli, vypadalo to, jako kdyby dnes někdo přišel k nám a řekl, že si u nás zřídí stát. Myslím, že by se nám to nelíbilo, ani kdyby to byli Ujgurové. Teď to píšu hodně zjednodušeně, ale jinak zde nelze. Večer byste mě proklínal za to, že se nevyspíte kvůli mému vykecávání -:). Židé se tohoto práva dovolávají na základě biblických zaslíbení. Pan Tureček zmínil, že by nemával Biblí, ani Koránem, ale spíš se řídil dle mezinárodního práva ohledně státních území. Vymezil pojem pro debatu. Pan Tureček neoperuje s pojmem „Palestinci“ neinformovaně, tu historii názvosloví dobře zná. Rovněž výslovně řekl, a říká to i v různých dalších debatách, že Židé žili na tom území v podstatě nepřetržitě, takže nikoliv, že tam byli cizí. Když se tam Židé začali více sestěhovávat, jako cizí element je brali Arabové. Pan Tureček také popisuje, jak Arabové Židy šikanovali, ale také to popisuje i obráceně.
S tou demokracií je to tak, že v Izraeli je demokracie, ale s omezením, tedy tzv. demokracie s omezením. Diskriminace v Izraeli existuje v mnoha věcech. Židé jsou zvýhodňováni v majetkových právech, v občanství (když si Izraelec vezme Češku, do Izraele za ním přijet může, izraelský Arab si tam nemůže přivést nevěstu hned z několika arabských zemí a z palestinského území). Politička Ajetet Šakedová otevřeně říká, že jde o demografické poměry. V Izraeli jsou desítky takových omezujících zákonů.
Informace z pásma Gazy častokrát nelze ověřit, protože Izrael tam nepouští zahraniční novináře. O dění informují místní, avšak probíhají nezávislá vyšetřování. Dobře popsáno je to na serveru VOXPOT. Izrael tvrdil, že Hamás rozkrádá humanitární pomoc. Byla vypracována interní zpráva americkou Agenturou USA pro mezinárodní rozvoj, která toto tvrzení vyvrátila. Deník The New York Times k témuž zjištění dospěl z dobře informovaného zdroje z izraelské armády. Hlad v Gaze opravdu je, dobře o tom hovoří i Lékaři bez hranic i za hranicemi Gazy, takže nejsou mluvčími Hamásu. A spousta dalších humanitárních organizací. Já Vám to neřeknu, protože já tam nežiji. Nemám však důvod to zpochybňovat. Čísla Hamásu nelze ověřit, některé nezávislé studie dokonce hovoří o tom, že čísla jsou podhodnocená. Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií, říkala, že v minulosti ministerstvo zdravotnictví z Gazy dodávalo poměrně přesné zdroje.
Fejková videa vždy budou, ty jsou ale i z druhé strany. Teď tu nebudu dělat seznam. Pochopitelně Hamás bude svou propagandu budovat dále, potřebuje zničit Izrael. Stejně tak dělá propagandu i izraelská strana, ale vymyká se jí to z rukou. Bylo dokázáno, že 88 procent zločinů této armády není řádně prošetřeno nebo jen tak ledabyle. Vůbec netvrdím, že izraelská armáda chce páchat genocidu, jenže ji páchá. Otevřeně se o tom už mluví i v Izraeli. Oficiálně musíme počkat na rozhodnutí soudu. Od roku 2007 udržuje Izrael blokádu Gazy a omezila rybolov a hospodaření.
Ano, na obou stranách jsou teď u moci extrémisté. Hamás byl zvolen, protože Gazany jakž takž živil, i když mu na nich nezáleží. Navíc je Hamás vnímám paradoxně jako někdo, kdo jediný se ozval na podporu Palestinců. Nezapomeňme, že Gazané si nemohou ověřovat fakta z několika prestižních časopisů, když nemají elektřinu, vše je rozbombardované a bojují o přežití. Všichni Palestinci nepodporují zvěrstva Hamásu v Izraeli, byly i demonstrace. Netanjahu dokonce posílal Hamásu peníze proti konkurenčním skupinám, aby rozvrátil palestinskou samosprávu a zabránil mírovému procesu. Teď zase vyzbrojuje proti Hamásu. Tak bude zajímavé, co ukáže vyšetřování ze 7. 10. bude-li jaké. Zatím je to na investigativcích.
Mezinárodní právo počítá s civilními obětmi, avšak proporciálně. To, co nyní probíhá, již není pouze obrana. OSN by potřebovala reformu, ale probudila se ze spánku. Mám za to, že otázka viny a neviny se bude řešit později, teď je třeba ty lidi aspoň nakrmit. Pokud to uzavřeme tím, že Palestinci sklízejí pouze ovoce své setby, omluvíme si tím již vše. Samozřejmě máte částečně pravdu, my si třeba taky zvolíme Okamuru. Existují také názory odborníků, že kdyby do toho na BV pořád někdo nekecal, tak už je to vyřešené. Toto nedokážu posoudit.
Dle mého soudu pan Tureček správně říká, že pokud nepochopíme (je to úkol hlavně pro politiky) mentalitu obou stran, k ničemu se nedobereme. Obě strany totiž vidí samy sebe jako oběti a musí dojít ke smíření. Ale musí se k tomu dospět jednáním, tady bomby už nepomůžou, propast je už hodně hluboká a není divu. Nakolik má třeba pan Tureček pravdu, nedokážu posoudit, ale dává mi to logiku. Odkazy jsem Vám tu nedávala, ale můžu Vám je poslat. Nedávala jsem je z toho důvodu, že by jich bylo hodně, zahlcovaly by prostor a toto není akademická debata, ale pouze můj názor.
Jistě o tématu víte více než já, já budu dál studovat hlavně věci v knihách z izraelských, palestinských i nezávislých zdrojů. Jinak si myslím, že Izraeli i Palestincům je úplně jedno, co si tady nastudujeme, protože my to máme z pohodlí domova, ale oni v tom žijí a tam to vyřešit nebude jednoduché. Proto se modlím za moudrost pro politiky, aby dokázali najít nějaké řešení. Po obyčejném lidu na obou stranách teď nemůžeme chtít odpuštění.
P. Ašer
Ad pavel v
„Vy nepřímo říkáte: Nechte zločince volně páchat zločiny, vůbec se nestarejte, aby byla na zemi spravedlnost.“
Já říkám či neříkám jen to, co říkal nebo neříkal Ježíš a apoštolové. Ježíš se přece nestaral o to, aby na světě byla nějaká spravedlnost, vůbec se nezabýval Pilátovými zločiny. Místo tohoto světa, kde spravedlnost nikdy být nemůže, neboť jeho vládcem je ďábel (J 14:30; 1 J 5:19), nabízí spravedlnost v Božím království (Mt 6:33). Stejně tak se ap. Pavel ani slůvkem nezabýval zločiny Nerona, který dokonce nechával nanejvýš drasticky veřejně vraždit křesťany, ale své adresáty odkazuje rovněž na spravedlnost Božího království (Ř 14:17). Zjednání spravedlnosti ve světě přenechává až konečnému zúčtování při Božím soudu:
„Proč bych měl soudit ty, kdo jsou mimo nás? Nemáte soudit ty, kdo jsou z nás? Kdo jsou mimo nás, ty bude soudit Bůh.” (1 K 5:12-13)
Napsal jste:
“Apoštol Pavel říká v listě Římanům 13, že je Boží vůlí, aby nadřízené autority násilím (mečem) trestaly zlo. Vy to popíráte a sloužíte tím zločinu.“
To ovšem neznamená, že se ty nadřízené autority samy zločinů dopouštět nemohou. Např. Chazael byl Elijášem pomazán na Hospodinův příkaz králem nad Aramem (1 Kr 19:15), přestože Hospodin věděl, že spáchá na Izraeli genocidu (2 Kr 8:12-13). Byl tedy autoritou od Boha (Ř 13:1) a přitom byl masovým vrahem.
Já nepopírám, že je Boží vůlí, aby autority trestaly zlo, pouze ve shodě s Písmem tvrdím, že autority jsou vždy ustanoveny Bohem (Ř 13:1), a to i přesto, že se samy mnohdy extrémního zla dopouštějí.
Jestliže tvrdíte, že tím sloužím zločinu, pak musíte totéž tvrdit i o Ježíši a apoštolu Pavlovi, kteří se vůči zločinům světských vládců v jejich době nijak nevymezovali, naopak jejich ustanovení od Boha svými slovy potvrzovali (J 19:11; Ř 13:1). Chcete se snad toho odvážit?
Ježíš prorokoval, že jeho následovníci budou vražděni (Mt 10:28; Mt 24:9; J 16:2), a přesto je nikde nevyzýval, že by se proti tomu měli bránit se zbraní v ruce nebo alespoň nějakými politickými aktivitami, peticemi, demonstracemi ap.
Napsal jste:
„Je riziko, že si vaše názory přečte nějaký ateista a bude křesťany považovat za pomatence.“
Lépe, aby atheista považoval křesťany za blázny, než aby si myslel, že křesťané jsou vlastně stejní jako on a odplácejí tak jako on zlo zlem.
Ostatně křesťané by rozhodně neměli být pohoršeni tím, že je svět považuje za blázny:
„…my však hlásáme Krista ukřižovaného: Židům pohoršení, pohanům bláznovství…” (1 K 1:23).
Naopak, pokud by se chtěli nevěřícím zalíbit a vypadat před nimi jako rozumní, pak by to znamenalo jen to, že nejsou následovníky Krista:
“Jde mi o přízeň u lidí, anebo u Boha? Snažím se zalíbit lidem? Kdybych se stále ještě chtěl líbit lidem, nebyl bych služebníkem Kristovým.” (Ga 1:10)
P. Ašer
Ad Lída A. R.
Napsala jste:
“Některým lidem neodpovídám vůbec z důvodu toho, že spíše než diskutují, urážejí člověka, nebo nějaké etnikum či dlouhodobě propagují lhostejnost a diskuse s nimi není možná.“
Kristův následovník nemůže být nikým uražen, poněvadž jestliže skutečně následuje Ježíše, zapřel sám sebe (Mk 8:34). Jak by mohl být uražen někdo, kdo sám sebe zapřel, tzn. odvrhl své ego v tomto světě? Čili není už nic na tomto světě, čím by mohl být uražen (1 K 4:3). Pokud se někdo cítí být někým uražen, tak to znamená, že sám sebe pořád ještě nezapřel, že neztratil svou duši (Mt 10:39) a pořád miluje svou duši v tomto světě (L 14:26; J 12:25), pořád chodí podle těla (Ř 8:4), tedy je tělesný, chodí podle člověka (1 K 3:3) a chce se líbit lidem (Ga 1:10).
Napsala jste:
“Nesouhlasím s Vámi v tom, že Tureček podceňuje historický a duchovní kontext BV… Píše o tom v knihách a mluví v podcastech. V knize Svět je složitější než se zdá uvádí… Teď si jdu objednat knihu Nesvatá válka o Svatou zemi… Taky mě zaujal titul Zrození moderního sionismu, to si objednám taky.“
Namísto nakupování a čtení Turečkových či Avineriho knih a následném zaplevelování křesťanských diskusí světskými narativy (rozuměj světskou propagandou), byste měla raději číst Písmo, abyste, jste-li ovšem Ježíšovou následovnicí, věděla, na čem opravdu záleží (Fp 1:10). Jaký je rozdíl mezi Vašimi příspěvky a propagandou tohoto světa? Nějak se mi ho nedaří nalézt. Mluvíte jako tento svět, ne jako Ježíš a apoštolové…
Mirek P.
https://www.forum24.cz/temer-90-procent-pomoci-palestincum-se-rozkradlo-penize-jdou-teroristum
Pokud udávám zdroje v angličtině, je to proto, že většina přispěvatelů zde anglicky umí nebo umí užívat překladač. Videa vybírám tak, aby jejich obrazová část mluvila sama za sebe ( pokud tedy ze škodolibosti nedám odkaz na „slovní salát“ a „metamorfický substrát“ oblíbence některých autorů J. Petersona 🙂 . V posledním videu jsem odkázal na to, proč Západní břeh Jordánu nelze předat Palestincům. Staly by se z něj druhé Golanské výšiny, z nichž by teroristé ostřelovali Tel Aviv a další aglomerace. Navíc zde byla exkurse do jedné z průmyslových zón ( je jich na Západním břehu 18 ), kde židovský podnikatel Lipski zaměstnává i Araby a muslimy k všeobecné spokojenosti.
Když už jsem zmínil Tel Aviv, povězme si něco o sousední Jaffě. ( Skutečný historik totiž musí jít od velkých narativů ke studiu detailních případů ). Stačí si vzít anglickou wikipedii, dát překlad a číst od roku 1596, kdy Jaffa čítala 15 domácností. A dále vidíme, že rozkvět slavných citrusových plantáží byl umožněn křesťany, Židy a kdyby muslimští obyvatelé Jaffy neútočili na své legitimní sousedy, nikdy by se v rámci tzv. Nakby neodstěhovali. Potomci těch, co se rozhodli zůstat ( asi 3000 t.j. desetina + ), tam žijí dodnes.
pavel v
Paní Lído,
nemyslím si, že je logické spolehnout se na nějakého odborníka. Je rozumější posbírat informace z nezávislých zdrojů a pak použít vlastní hlavu. Zkuste, prosím, Wikipedii, heslo Izrael. Tam zjistíte, že židé byli celá staletí krutě diskriminováni, vyháněni a vražděni a že křesťané i muslimové mají vůči nim fatální dluh.
Pokud by v Palestině byla arabská vláda a židé by se tam proti vůli takové vlády začali stěhovat, byl bych na straně Arabů. Byla tam do 2017 vláda Osmanů aposléze do 1948 Britů. Palestina nebyla arabským státem.
Židé chtěli od počátku žít s Araby v míru. Arabové vždy měli cíl židy vyhnat. Proto nikdy nechtěli přistoupit na dvoustátní uspořádání. Palestinci, podobně jako nacisté či komunisté nejsou schopni žít v míru.
pavel v
to Lída A. R.
Když si postavíte dům, nikdo nemá právo se vám tam nastěhovat. Podobně, když zušlechtíte svou vlast, cizí lidé nemohou bez vašeho svolení používat to, jste do ní vložil (infrastiuturu apod.).
To nebyl případ Palestiny. Ta země byla za vlády osmanských Turků zaostalá. Když se tam začali stěhovat židé, země začala vzkvétat a život tam byl příjremnější. Pak se tam stěhovat i Arabové z okolních zemí. Židé byli přistěhovalci, ale velká část Arabů rovněž
Lída A. R.
To pan Pavel
souhlasím s Vámi, že není logické spolehnout se nějakého odborníka. Myslíte zřejmě jednoho. Proto tak nečiním a informace si sbírám z vícero zdrojů, nejen od pana Turečka. Psala jsem o tom minule. Mám-li se však řídit spíše různými diskusemi po internetu pod novinovými články, myslím Seznam, Novinky atd., nebo si poslechnout člověka, který se věnuje tématu přes 30 let, beru vážněji to druhé. A samozřejmě to není jen jediný zdroj.
Na akademické půdě nás učili kriticky myslet a řekli nám i to, že Wikipedie není dobrý zdroj, ta slouží jen k základní orientaci. Wikipedie se dá kýmkoliv editovat. Wikipedii používám též, ale jen k orientaci k tématům, o nichž nic nevím, protože mě nasměruje dál. Relevantní zdroje si však musím dohledat jinde a v akademické sféře referátu bych ji do odkazů nepoužila. V současné chvíli mám objednáno několik knih o tomto tématu.
Utrpení židů nijak nepopírám. Je správné, abychom si jich vážili, i to, že mají svůj stát. K Vašemu poslednímu odstavci bych se rozepsala, proto to jen shrnu, že heslovité postoje nikdy nemohou odrazit celou pravdu – tedy kdo je ten špatný a kdo je ten zlý, protože historie s tímto nepracuje. Historie zachycuje věci neideologicky – tedy světla a stíny dané věci.
Lída A.R.
To Mirek P.
OK, pokud většina anglicky umí, tak to jsem nevěděla. Video také zvládnu, ale kdybych zlenivěla, tak tam ten překladač nepoužiju 🙂.
Přesně tak, velký narativ nestačí, a proto vyhledávám ty, kteří nepíšou ideologicky, ale historicky. Proto se píšou knihy, točí reportáže, dělají podcasty. Jen historie nezná kdyby. Každé kdyby je spekulace, nicméně možná možnost, ať už od historika, tak od politika. Co je stejné, je příběh. Co je jiné, je interpretace. A proto vyhledávám ty autory, kteří jsou spíš než ideologové historikové nebo lidé, kteří o tématu vědí něco vědí zblízka. Dnes už se to dá dohledat. Jinak děkuji za popisek videa.
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„…nemyslím si, že je logické spolehnout se na nějakého odborníka. Je rozumější posbírat informace z nezávislých zdrojů a pak použít vlastní hlavu…“
Co to jsou ty „nezávislé zdroje“? Nic takového neexistuje. Copak nechápete, že každý, kdo něco hodnotí, kdo o něčem píše, je vždy na něčem závislý?
A spoléhat na vlastní hlavu je rovněž velmi ošidné. Alespoň Písmo na používání vlastní hlavy rozhodně nestaví:
„Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej.” (Př 3:5)
“Nebuď moudrý v očích svých, boj se Hospodina, od zlého se odvrať.” (Př 3:7)
“Tvrdí, že jsou moudří, ale byli učiněni blázny.” (Ř 1:22)
“Kde je moudrý? Kde je literát? Kde je diskutér tohoto věku? Zdali nezbláznil Bůh moudrost tohoto světa?” (1 K 1:20)
pavel v
to P. Ašer
Pobuřuje mě, že zde buzerujete Lídu a obviňujete ji z propagandy „tohoto světa“. Tento svět v Janově evangeliu jsou lidé a způsob jejich myšlení. Proč Jan řekl, tento svět ve zlém leží? Protože ti lidé byli pyšní a sobečtí – trpící lidé jim byli lhostejní. Do tohoto světa patřili i lidé věřící a propagující Boha, kteří studovali Bibli – farizeové a zákoníci. Ježíš je nazval dětmi ďábla. Když se tedy někdo ohání Biblí, nic to neznamená.
Kristovi učedníci se poznají tak, že mají lásku. Lída se z lásky zajímá, kdo je v Gaze v právu, aby mu pomohla. Vy, pane Ašere, se sobecky zajímáte jen o svou spásu.
pavel v
To Mirek P.
Ještě že vás tady máme.
pavel v
to Lída A. R.
Asi nemá smysl diskutovat o tom, který zdroj je důvěryhodnější – asi bychom se neshodli. Abychom dospěli k pravdě (to je cílem nás obou), musíme se shodnout na faktech. Podle mého jsou fakta následující:
Balfourova deklarace z roku 1917 je postoj britské vlády v průběhu první světové války, vyjadřující přání znovu vytvořit „židovský národní domov“ v osmanské Palestině. Churchillova bílá kniha bylo prohlášení britské politiky z 3. června 1922, které se vztahuje k budoucímu uspořádání Palestiny. Pro židovský stát tím bylo omezeno území na západ od řeky Jordán, které představovalo pouhých 22 % původního briského Mandátu Palestina. Židé britskou bílou knihu neochotně přijali, zatímco Arabové ji odmítli.
Organizace spojených národů (OSN) přijala 29. listopadu 1947 Plán OSN na rozdělení Palestiny, podle něhož se území mělo rozdělit na arabský a židovský stát a Jeruzalém měl zůstat pod mezinárodní správou OSN. Židé plán přijali, přestože 75 % území, které jim bylo přiřknuto, byla poušť, zatímco Liga arabských států a Vysoká arabská komise plán odmítly. 14. května 1948 byla vyhlášena nezávislost Státu Izrael.V době vzniku Izraele žilo na území někdejšího britského mandátu 1,2 miliónu Arabů a 650 tisíc Židů. Druhý den po vyhlášení nezávislosti armády pěti arabských států Izrael napadly, a rozpoutaly tak první arabsko-izraelskou válku. Těch válek bylo několik a ve všech měli Arabové cíl Izrael zničit.
Teprve v roce 1993 Arabové reprezentovaní Organizací pro osvobození Palestiny v dohodě z Osla stát Izrael poprvé uznali.
Neuznal ho však Hamás. Původní charta Hamásu, vydaná v roce 1988 vyzývala ke zničení Izraele, legitimizovala použití násilí, vyjadřovala nenávist vůči Židům a ustanovení islamistického státu na celém území historického britského Mandátu Palestina. Zejména během druhé intifády (mezi lety 2000 a 2005) Hamás páchal řadu teroristických útoků. V této době zabil kolem 400 Izraelců a dalších 2000 zranil. Hamás 25. ledna 2006 zvítězil ve volbách do zákonodárného shromáždění, v němž obsadil 74 ze 132 křesel. Lidé tak vyjádřili rozčarování, které pociťovali vůči Fatahu, který se proti existence Izraele nestaví. Fatah se však s politickou porážkou nesmířil a mezi jeho stoupenci a členy Hamásu začalo docházet k ozbrojeným konfliktům, které na jaře 2007 začaly nabírat podobu občanské války. Hamás ovládl Gazu. Od roku 2005, kdy se Izrael z tohoto území jednostranně stáhl, na něj bylo z Pásma Gazy k červenci 2014 vypáleno více než 11 tisíc raket.
Je to to, co jsem napsal, pravda?
pavel v
to P. Ašer
Podle vás se Ježíš nezajímá o spravedlnost. To je fatální lež. Ježíš v horském kázání říká: „Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni….Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.“
Proč se tedy Ježíš nezastal Galilejců, jejichž krev krutý Pilát smísil s krví jejich obětí? Jednoduše proto, že by to byla vzpoura proti Římanům, která by jen zesílila Pilátovu krutost, útisk Římanů by neodstranila, Ježíš by tím Židy jen poškodil. Stejně jako Jeremjáš proti Babyloňanům, nechtěl jít Ježíš do předem prohraného boje. Na druhé straně se nikdy nevyslovil, že mu římský útisk nevadí. Když na něj farizeové nastojili léčku, zda je správné dávat daň císaři, vyzval Židy k pasivní rezistenci: „Plaťte daň, aby vás Římané nezabili, ale neprojevujte jim žádnou vstřícnost, neklaňte se císaři, ale jen Bohu, aby si nemohli myslet, že se jim podřizujete dobrovolně.“
Izajáš říká: „Učte se činit dobro. Hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy.“
Jeremjáš: „Toto praví Hospodin: Uplatňujte právo a spravedlnost, vysvobozujte oloupeného z rukou utiskovatele, netýrejte bezdomovce, sirotka a vdovu.“
Ježíš: „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože dáváte desátky z máty, kopru a kmínu, ale zanedbali jste závažnější věci Zákona: právo, milosrdenství a věrnost.“
Pane Ašere, jste stejný pokrytec jako oni farizeové a zákoníci.
Lída A. R.
To pan Pavel
Děkuji za zastání, moc si toho vážím. Jinak názory pana Ašera na mne neřeším, ať si poslouží -:). To, co si o mě myslí, je jeho problém, ne můj.
Co se týče mých cílů, není jimi propagovat ideologii jedné strany konfliktu. Obě strany mají své zdatné propagandisty a své PR. Mým cílem je dozvědět se co nejvíc o tomto BV konfliktu z relevantních zdrojů, kterým dávám přednost před apologiemi Izraele či palestinských Arabů, co se týče faktů. Za relevantní zdroj považuji takový, který je hluboce informovaný o zákulisí a nesnaží se vyzdvihovat dobré stránky obou stran na úkor zamlčování těch špatných. Pro pochopení celkového pohledu jednotlivých stan na konflikt je však dobré číst i apologie, abychom pochopili způsob myšlení té strany. To je však už jen k dokreslení situace a informace se musí ověřovat. Mám za to, že pokud je v právu Arab, neměli bychom stranit Izraelci jen proto, že je Izraelec. Pokud je v právu Izraelec, neměli bychom stranit Arabovi. Osobní sympatie jsou jiná věc.
Na tom, co jste napsal, že určitě alespoň v něčem shodneme. Není sporu o povahu Hamásu a není sporu o útoku arabských států. Bylo řečeno však jen A, je třeba říct i B. K tomuto však nemám nyní prostor, protože zde delší dobu nebudu. Protože Vás však nechci odbýt, vrátím se k Vám zde během září se svým náhledem (píšu do diáře, protože jinak bych se již sem nevracela). Britský mandát způsobil základ dnešního BV konfliktu, protože nedodržel to, co Arabům slíbil, a to se pak stalo rozbuškou, která trvá dodnes. A svůj podíl na tom mají jak Arabové se sebevražednými atentáty a nacionalistickými náladami, tak i Izrael, který pokračuje s výstavbou nelegálních osad, kritizovaných OSN, nerespektováním Zelené linie a zadržováním Palestinců ve vězeních bez soudu i obvinění. Někteří izraelští vojáci už nechtějí do bojů, protože se oprávněně bojí, že je v tom Izrael nechá, tak jako v tom nechal některá rukojmí porušením příměří s Hamásem, kdyby padli do zajetí. Domnívám se, že Netanjahu svým posledním „originálním nápadem“ leze Hamásu do pasti. A mezitím jsou civilisté na obou stranách, kteří chtějí jen obyčejně žít. Zde stačí obyčejný soucit, ne jen pro jednu stranu.
Hezké léto.
Lída Rohalová
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Pobuřuje mě, že zde buzerujete Lídu a obviňujete ji z propagandy „tohoto světa“.“
Já nikoho nebuzeruji, Vy pobouřený, já jen odhaluji ryze světskou povahu příspěvků této Vaší spřízněné duše, s níž si na tomto webu navzájem vyměňujete komplimenty. Proč asi?
Pokud někdo soustavně papouškuje narativy tohoto světa, tak je asi sám ze světa, nemyslíte? To je přece normální úsudek. Ostatně Ježíš to vyjádřil pregnantně: „Čím srdce přetéká, to ústa mluví.” (Mt 12:34)
Když má někdo srdce plné tohoto světa, tak bude zcela přirozeně proklamovat světskou propagandu. To je spolehlivý lakmusový papírek.
Křesťané totiž argumentují Písmem, ne propagandou tohoto světa.
Napsal jste:
„Tento svět v Janově evangeliu jsou lidé a způsob jejich myšlení. Proč Jan řekl, tento svět ve zlém leží? Protože ti lidé byli pyšní a sobečtí – trpící lidé jim byli lhostejní. Do tohoto světa patřili i lidé věřící a propagující Boha, kteří studovali Bibli – farizeové a zákoníci. Ježíš je nazval dětmi ďábla.“
Schválně jste si svět zredukoval jenom na pýchu a sobectví, abyste se pak do toho mohl strefovat a bojovat pouze proti hříchu pýchy a sobectví? Jako by jiné hříchy neexistovaly. Pojem svět má přece daleko širší význam. Svět zahrnuje všechny lidi, jejichž vládcem je ďábel (J 14:30). A ďábel je ovládá daleko rozsáhlejší paletou nástrojů než jen pýchou a sobectvím. Ďábel ovládá tento svět nejen zpupným bezohledným egoismem různých hegemonů, nýbrž zrovna tak altruismem coby falešnou nápodobou Božího království (různé světské charitativní organizace apod.). Ne nadarmo apoštol Pavel píše, že se satan převléká za anděla světla (2 K 11:14). Takže i ten, kdo se chová příkladně altruisticky, ale není Ježíšovým následovníkem, tak je pod vládou ďábla (Ef 2:2) a je proto zahrnut do pojmu tento svět.
Ke světu zkrátka náleží každý, jehož Pánem není Ježíš. Pánem toho, jehož Pánem není Ježíš, je však jedině ďábel. Jiná možnost není. Tertium non datur. A je úplně jedno, jestli jedná sobecky nebo altruisticky.
Dětmi ďábla neboli syny neposlušnosti (Ef 2:2) jsou proto všichni, kdo nejsou narozeni znovu (J 1:13; J 3:3.5), všichni, kdo zůstávají v po Adamovi zděděném hříchu (Ř 5:12). Bez ohledu na to, zda jsou sobečtí nebo altruističtí, pyšní nebo skromní. Tedy dětmi ďábla zdaleka nejsou pouze zákoníci a farizeové, komunisté a nacisté, na které byste si to rád účelově zúžil:
„Kdo činí hřích, je z ďábla, neboť ďábel hřeší od počátku. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil skutky ďáblovy.” (1 J 3:8)
Napsal jste:
„Když se tedy někdo ohání Biblí, nic to neznamená.“
Když se tedy Ježíš proti ďáblovým pokušením oháněl biblí (Mt 4:4.7.10), tak to nic neznamená? A když apoštol píše, že mečem Ducha, jímž se máme ohánět namísto železného meče, který se naopak tak zamlouvá Vám, je právě slovo Boží (Ef 6:17), tak to nic neznamená? Příklad Ježíše a apoštolů pro Vás nic neznamená? To jste nikdy nečetl tento verš?
„Kdo říká, že v něm zůstává, musí sám také žít tak, jak žil on.” (1 J 2:6)
Kromě toho zákoníci a farizeové se oháněli biblí, falešně vykládanou podle jejich převrácené tradice, čímž Boží slovo de facto rušili (Mk 7:8-9.13). Takže se jí na rozdíl od Ježíše či apoštolů oháněli neoprávněně.
Napsal jste:
„Lída se z lásky zajímá, kdo je v Gaze v právu, aby mu pomohla. Vy, pane Ašere, se sobecky zajímáte jen o svou spásu.“
Vy máte vhled do tajností srdcí, že znáte motivy jednotlivých lidí, a víte, že Lída se zajímá z lásky, aby pomohla, zatímco já se zajímám sobecky jen o svou spásu?
Víte, že se už ani nedivím, že Vám Písmo v tomto ohledu (a nejen v tomto) nic neříká?
„Proto nic nesuďte předčasně, dokud nepřijde Pán, který osvítí i věci skryté ve tmě a zjeví úmysly srdcí. A tehdy se každému dostane pochvaly od Boha.” (1 K 4:5)
Kdybyste byl jeho současníkem, obvinil byste stejně i Ježíše, že se nezajímá o to, kdo je v Judeji v právu, zda Pilát či zélóté (L 13:1-3), ale sobecky se zajímá jen o to své království, které není z tohoto světa (J 18:36)? Že se nestará o reálnou politiku, díky níž lidé trpí, ale jen o jakési mlhavé království někde mimo tento svět?
P. Ašer
Ad pavel v
Používáte již opakovaně použitou munici. Všechny tyto argumenty jste proti mně vystřílel již v minulosti, ale ani jedním jste se nestrefil. Budu Vám muset osvěžit paměť, abyste neopakoval stále dokola tyto své už dávno vyvrácené argumenty.
Napsal jste:
„Podle vás se Ježíš nezajímá o spravedlnost. To je fatální lež.“
Jestliže to má být fatální lež, tak proč se Ježíš nezajímal o spravedlnost v případě sporu dvou bratrů, kteří se nemohli dohodnout na dědictví (L 12:13-14). Nelžete tu náhodou právě Vy?
Ježíš byl svými nepřáteli dehonestován jako přítel celníků a hříšníků (Mt 11:19), tedy přítel nespravedlivých. Takže svou účastí na jejich hostinách vlastně podporoval nespravedlnost a odírání svých spoluobčanů těmito kolaboranty s římskými okupanty. Jak je možné, že podle Vámi citovaných veršů z Izajáše a Jeremjáše Ježíš nijak nezakročil proti těmto násilníkům, jak to, že nevysvobodil oloupené z rukou těchto utiskovatelů, ale místo toho s nimi jedl a pil na jejich hostinách (Mt 9:10) pořádaných nepochybně z peněz vydřených právě z těch oloupených chudáků? Pokud proti tak do očí bijící světské nespravedlnosti nezakročil Ježíš, proč by tak měli činit jeho následovníci? Nemají se snad řídit jeho příkladem (1 J 2:6)? Nebo snad podle Vás sloužili celníci spravedlnosti?
Napsal jste:
„Ježíš v horském kázání říká: „Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti…“
Už v minulosti jsem Vám opakovaně napsal, že v kázání na hoře (Mt 5:6.10) Ježíš evidentně nemá na mysli spravedlnost tohoto světa, nýbrž spravedlnost Boží, spravedlnost jeho království (srov. Mt 6:33; Ř 10:3 apod.). Dle Mt 5:6 budou ti, kdo žízní po spravedlnosti, nasyceni. To se však zajisté netýká toho, že by si Ježíš myslel, že spravedlností mohou být nasyceni v nějakém politickém systému tohoto světa a že by tím vybízel k nápravě nešvarů tohoto světa. V něm spravedlnosti nikdy nemůže být dosaženo. Ježíš určitě nebyl tak naivní, aby si myslel, že v nějakém politickém systému tohoto světa může panovat spravedlnost, což dokazují veškerá jeho slova a činy. Spravedlnost z Mt 5:6.10 se proto zjevně vztahuje k eschatologické spravedlnosti Božího království (Ga 5:5; 2 Pt 3:13), kterou mají Ježíšovi následovníci hledat (Mt 6:33), po níž mají hladovět a žíznit.
Napsal jste:
„Proč se tedy Ježíš nezastal Galilejců, jejichž krev krutý Pilát smísil s krví jejich obětí? Jednoduše proto, že by to byla vzpoura proti Římanům, která by jen zesílila Pilátovu krutost, útisk Římanů by neodstranila, Ježíš by tím Židy jen poškodil. Stejně jako Jeremjáš proti Babyloňanům, nechtěl jít Ježíš do předem prohraného boje.“
Ne že Ježíš nechtěl jít do předem prohraného boje, on žádný boj s Římany vůbec nevedl a proto ani nemusel nijak politicky kalkulovat. Římská dominance na Judeou nebyla žádným konkurentem jeho království, které není z tohoto světa (J 18:36). Proto proti Římanům nemusel zjevně ani skrytě žádným způsobem vystupovat. Ježíš neřešil žádnou dočasnou relativní politickou svobodu, nýbrž výhradně svobodu od hříchu (J 8:32.34.36). Vůbec neřešil co by kdyby, jestli by tím náhodou Židy nějak nepoškodil. Kdyby považoval Pilátův masakr Galilejců za něco podstatného a ohrožujícího nějak Boží království, tak by se proti tomu vymezil bez ohledu na zničující následky pro národ. Avšak Pilátův masakr nemohl nijak ohrozit Boží království. Ježíš ho však využil k výzvě k pokání, tedy právě pro účely propagandy Božího království. Takže nějaké možné poškození židovského národa nebylo něčím, co by ho v jeho misi mohlo nějak brzdit, kvůli čemu by měl nějaké skrupule. Své učedníky přece také poslal kázat evangelium do celého světa (Mt 10:7; 28:19-20, přestože věděl, že většina z nich kvůli tomu přijde o život (Mt 24:9; L 21:16; J 16:2), že budou podle Vašich slov „jen poškozeni“.
Navíc před čím by Ježíš židovský národ svým nevyjadřováním se k politice zachránil? Jaký by na tom měl mít pozemský politický zájem? Vždyť přece dobře věděl, že Jeruzalém bude stejně zničen (Mt 24:2.15-21; L 19:41-44 aj.). Neměl tudíž důvod se nijak haltovat v průchodu svých pozemských politických zájmů, kdyby nějaké měl. To věděli i jeho nepřátelé, že nebral na nikoho ohled a říkal, co si myslel naprosto otevřeně (Mk 12:14). Nebyl žádným hercem, žádným diplomatem. Takže důvodem proč se nevyjadřoval k politice, nebyla žádná jeho politická prozřetelnost, jíž by chtěl chránit své nevěřící soukmenovce, nýbrž to, že nepřišel řešit politické problémy svého lidu a nabídnout mu nějakou politickou spásu z římského područí, nýbrž jedině ukázat mu spásu v Božím království, které není z tohoto světa (J 18:36), a proto není na žádném politickém uspořádání závislé.
A co se týče toho Jeremjáše, ten lidu nehlásal žádné své vlastní prozíravé politické myšlenky, aby Judejci nešli do předem prohraného boje s Babylóňany, nýbrž hlásal jen to, co mu přikázal Hospodin:
„Na začátku kralování Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského, STALO SE K JEREMJÁŠOVI OD HOSPODINA TOTO SLOVO. TOTO MI PRAVIL HOSPODIN: „Udělej si pouta a jařmo a dej si je na šíji. Pak je pošli králi Edómu, králi Moábu, králi Amónovců, králi Týru a králi Sidónu po poslech přicházejících do Jeruzaléma k Sidkijášovi, králi judskému. Dáš jim pro jejich panovníky tento příkaz: TOTO PRAVÍ HOSPODIN ZÁSTUPŮ, BŮH IZRAELE: TOTO ŘEKNETE SVÝM PANOVNÍKŮM: Já jsem učinil zemi, člověka i zvířata, která jsou na zemi, svou velikou silou a svou vztaženou paží A DÁVÁM JI TOMU, KDO JE TOHO V MÝCH OČÍCH HODEN. NYNÍ JSEM VŠECHNY TYTO ZEMĚ DAL DO RUKOU NEBÚKADNESAROVI, KRÁLI BABYLÓNSKÉMU, SVÉMU SLUŽEBNÍKU; dal jsem mu i polní zvěř, aby mu sloužila. Budou mu sloužit všechny pronárody, i jeho synu a vnuku…“ (Jr 27:1-7)
A hlásat lidu tato Hospodinova slova bylo proti jeho lidské vůli, byl však Božím slovem přemožen:
„Toto praví Hospodin: „Děsu vydám tebe i všechny tvé přátele. Před tvými zraky padnou mečem svých nepřátel. Celé Judsko vydám do rukou babylónskému králi. On je přestěhuje do Babylóna a pobije mečem.“ (Jr 20:4)
„PŘEMLOUVALS MĚ, HOSPODINE, A DAL JSEM SE PŘEMLUVIT. ZDOLAL JSI MĚ A PŘEMOHL. Po celé dny jsem jen pro smích, každý se mi vysmívá. Sotvaže promluvím, upím, přivolávám násilí a zhoubu, NEBOŤ HOSPODINOVO SLOVO MI PŘINÁŠÍ JEN POTUPU A POŠKLEBKY PO CELÉ DNY. ŘEKL JSEM: „NEBUDU JE PŘIPOMÍNAT, UŽ NEBUDU V JEHO JMÉNU MLUVIT“, AVŠAK JE V MÉM SRDCI JAK HOŘÍCÍ OHEŇ, JE UZAVŘENO V MÝCH KOSTECH, JSEM VYČERPÁN TÍM, CO MUSÍM SNÁŠET, DÁL UŽ NEMOHU. Z mnoha stran pomluvy slyším. Kolkolem děs! „Udejte ho!“ „Udáme ho!“ Kdekdo z těch, s nimiž jsem pokojně žil, čeká, až se zhroutím. „Snad se dá nachytat, pak ho přemůžeme, zajmeme ho a pomstíme se mu.“ (Jr 20:7-10)
Měl byste si to napřed pořádně přečíst, než zde začne rozvíjet své bludné politické spekulace, které v žádném případě neodpovídají Písmu.
Napsal jste:
„Na druhé straně se nikdy nevyslovil, že mu římský útisk nevadí.“
A proč by to měl explicitně vyslovovat? Nestačí snad, že všechna jeho slova a činy naznačují, že římský útisk pro něj nebyl žádným tématem? Jeho tématem bylo pouze Boží království (Mt 4:17; 10:7) a vysvobození z otroctví hříchu (J 8:34.36). K čemu by asi Židům bylo vysvobození z otroctví Římanům, když by nadále zůstali v otroctví hříchu? Bylo by jim to stejně platné jako mrtvému zimník. A oni skutečně ve vinách a hříších mrtví byli (Ef 2:1.5). Politické vysvobození z římského útisku by je nijak nemohlo vzkřísit z jejich duchovní smrti. Proto téma římského útisku Ježíš nikdy neřešil.
Napsal jste:
„Když na něj farizeové nastojili léčku, zda je správné dávat daň císaři, vyzval Židy k pasivní rezistenci: „Plaťte daň, aby vás Římané nezabili, ale neprojevujte jim žádnou vstřícnost, neklaňte se císaři, ale jen Bohu, aby si nemohli myslet, že se jim podřizujete dobrovolně.“
Asi nevíte, co to je pasivní rezistence. Ježíš nevyzýval k žádné pasivní rezistenci, nýbrž ke kolaboraci – k placení daní okupantům. Kdyby vyzýval k pasivní rezistenci, tak by vyzýval naopak k neplacení daní. To by byla pasivní rezistence. Aktivní rezistencí je potom ozbrojený odpor, který vedli zélóté. Takže zde nefantazírujte, že Ježíš vyzýval k nějaké pasivní rezistenci. Ježíš vyzýval ke kolaboraci jak s Římem, tak i s Bohem:
„Ježíš jim řekl: „Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Mk 12:17)
Jak jinak než na kolaboranta mohli na Ježíše asi nahlížet zélóté, tedy militantní političtí aktivisté Vašeho typu?
Placení daní Římanům považoval Juda Galilejský a jeho následovníci (zéloté) jednoznačně za hřích:
„Země Archeláova byla připojena k provincii a jako správce byl do ní poslán Koponius z římského stavu jezdeckého. Dostal od Caesara zmocnění až po rozhodování hrdelních záležitostí. Za jeho času naváděl jistý muž galilejský jménem Júda své krajany k povstání; lál jim, zda budou stále platit daň Římanům a zda budou po Bohu snášet smrtelné pány. Byl to učitel své vlastní sekty a v ničem se nepodobal ostatním.“ (Flavius Josephus: Válka židovská II,117-118)
„V téže době odešel do Masady jistý Manaimos, syn Júdy řečeného Galilejského, který byl nesmírně učený a který také kdysi za Quirinia pokáral Židy za to, že se po Bohu podřizují Římanům. Vzal s sebou své přední stoupence. Tam násilím otevřel zbrojnici krále Héróda, ozbrojil kromě občanů i rozličné lupiče a použiv jich jako své tělesné stráže vešel do Jerusaléma, jako by byl králem, stal se hlavou povstání a řídil obléhání.“ (Flavius Josephus: Válka židovská II,425-434)
Napsal jste:
„Izajáš říká: „Učte se činit dobro. Hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy.“ Jeremjáš: „Toto praví Hospodin: Uplatňujte právo a spravedlnost, vysvobozujte oloupeného z rukou utiskovatele, netýrejte bezdomovce, sirotka a vdovu.“
Těmi citacemi z Izajáše a Jeremjáše: „zakročte proti násilníku“, „vysvobozujte oloupeného z rukou utiskovatele“ chcete doložit co? Praktikoval je snad Ježíš? Říkal něco proti tomu, když viděl, co celníci dělají s lidmi, jak je odírají? Vysvobodil je z rukou těchto nájemných utiskovatelů? Řekl něco proti Pilátovým zločinům (L 13:1-3)? Snažil se nějak vysvobodit svého příbuzného Jana Křtitele z vězení Heroda Antipy, aby ho zachránil před smrtí? Napomenul nějak toho bratra, který se nechtěl se svým bratrem rozdělit o dědictví (L 12:13-14)? Vyčítal mu snad, že porušil právo, že se zachoval nespravedlivě?
Napsal jste:
„Pane Ašere, jste stejný pokrytec jako oni farizeové a zákoníci.“
A to jako proč? Proto, že se po vzoru Ježíšově nemontuji do politiky a nesnažím se nastolovat jakousi pochybnou světskou spravedlnost? Když toto evidentně nečinil Ježíš, neměl byste i jeho, chcete-li být důsledný a nestranný, obvinit z pokrytectví, poněvadž podle Vašeho uvažování musel mnou shora uvedenou neangažovaností ve zjevných světských nespravedlnostech zanedbat soud a milosrdenství a věrnost, k jejichž dodržování zákoníky a farizeje vyzýval (Mt 23:23)?
P. Ašer
Ad Mirek P.
Napsal jste:
„Skutečný historik totiž musí jít od velkých narativů ke studiu detailních případů.“
Skutečný historik je totéž, co skutečný soudce a rozhodčí. A to právě Ježíšovi následovníci nemohou být (L 12:14).
pavel v
Pane Ašere,
vaše poslední replika určená Mirkovi P., v níž opovrhujete historiky, svědčí o vaší nezměrné pýše.
Podle vás byl Ježíš lhostejný vůči utrpení člověka. Nebudu to vám už vyvracet, poznal jsem, že považujete nespravedlnost za úplně normální a chcete, aby se s ní lidé smířili, aby neodporovali Hitlerům, Stalinům, Putinům atd.
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„…vaše poslední replika určená Mirkovi P., v níž opovrhujete historiky, svědčí o vaší nezměrné pýše.“
Podle Vás je nezměrnou pýchou držet se Ježíšova příkladu a odmítat jako on být soudcem a rozhodčím? Následování Ježíše tedy považujete za projev nezměrné pýchy? Zajímavé. Já však čtu v Novém zákoně něco jiného:
„Kdo říká, že v něm zůstává, musí sám také žít tak, jak žil on.” (1 J 2:6)
Pokud tedy Vy chcete být v křiklavém rozporu s Ježíšovým příkladem soudcem a rozhodčím ve světských záležitostech, pak evidentně nežijete tak, jak žil on. A proto se nemůžete vydávat za jeho následovníka.
Napsal jste:
„Podle vás byl Ježíš lhostejný vůči utrpení člověka.“
Už jsem Vám několikrát napsal, že Ježíš k utrpení člověka ani zdaleka lhostejný nebyl, když lidi uzdravoval, vymítal z nich démony a nabízel jim záchranu v Božím království . Byl však lhostejný k politickým příčinám utrpení lidí, neboť věděl, že ty jsou jen symptomy základní nemoci, jíž je otroctví hříchu. Místo symptomatické léčby, pro niž zde plédujete Vy (vylepšování politických poměrů tohoto světa), která se zaměřuje jen na zmírnění příznaků onemocnění, nikoliv na odstranění jeho příčiny, praktikoval léčbu kauzální – tzn. vysvobozoval lidi z otroctví hříchu (J 8:34.36). Tak mi laskavě nepřisuzujte něco, co jsem netvrdil.
Napsal jste:
„Nebudu to vám už vyvracet, poznal jsem, že považujete nespravedlnost za úplně normální a chcete, aby se s ní lidé smířili, aby neodporovali Hitlerům, Stalinům, Putinům atd.“
Ano nespravedlnost na světě je po pádu člověka do hříchu (Ř 5:12) zcela normální (Ř 7:21). A já chci jen úplně stejně tak jako Ježíš (Mt 5:39) nebo apoštol Pavel (Ř 12:17.19), aby Kristovi následovníci neodporovali žádným Tiberiům, Pilátům, Neronům ani dalším sebekrutějším mocnářům, kteří do svých mocenských pozic byli instalováni samotným Bohem (J 19:11; Ř 13:1). Jestliže Vám vadí Ježíšova a Pavlova slova, jak se můžete považovat za křesťana?
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Nebudu to vám už vyvracet, poznal jsem, že považujete nespravedlnost za úplně normální …“
Jestliže celý svět ve Zlém leží (1 J 5:19), pak musí být nespravedlnost ve světě úplně normální, nemůže v něm totiž nebýt. Je-li ten Zlý (tj. ďábel) nespravedlivý, pak musí být celý svět nespravedlivý, když v něm leží. To je prostý syllogismus.
Lída A. R.
To pan Pavel
Během září jsem se zde pokoušela dát můj vstup, jak jsem Vám slíbila. Bohužel z PC ani z mobilu mi to web vůbec nebral, nevím, zda byla chyba v něm nebo v mém nastavení přístrojů. Pak jsem to ještě zkoušela, a nic. Teď jsem zkusila dát jeden komentář jinde na zkoušku, a povedlo se, tak už jen stručně, protože to, co jsem měla připraveno, jsem už smazala.
Můj postoj se nezměnil, jen rozšířil o někteté vědomosti. Pana Turečka si vážím za jeho nestranný pohled, v tom je napřed oproti některým komentátorům. Kdybyste četl jeho knihu Nesvatá válka o Svatou zemi, myslím, že byste nemohl říct, že Tureček není nestranný. Pro pozorovatele blízkovýchodního konfliktu bych jeho knihy doporučila a také knihu Izrael a Palestina od M. Čejky. Knihy nehodnotí, úsudek si musí udělat každý sám.
V rodině máme židovské předky a nemáme důvod být naladěni protižidovsky. Právě naopak. Avšak opravdu nerozumím absolutně nekritické politice Česka vůči politice státu Izrael. Z toho důvodu (nejen) můj hlas ve volbách nedostal pan Fiala, který chce dokonce stěhovat velvyslanectví do Jeruzaléma. O konflikt na Blízkém východě jsem se nikdy nezajímala, avšak současná situace mnohé vybízí k tomu, aby se na to podívali. Teď nemyslím ty, kteří jen mudrují na sítích, ale fakta je nezajímají.
Tudíž Vám prozradím, že v této situaci nemám favorita. V církvích nás učili (mám na mysli některé evangelikální), že je třeba troubit na šófary, slavit Davidovy stánky a bezpodmínečně stát za Izraelem, ale nevysvětlili, proč. Dnes si myslím, že to byla ideologie křesťanského sionismu a ani oni to nevěděli. Není sporu o tom, že Hamás by neměl ovládat Gazu a že Izrael se svého času bránil. Ale už od jeho počátku víme, že Izrael cíleně expandoval na palestinské území. Když se z Libanonu nechtěli Židé do Izraele přestěhovat, izraelská rozvětka tam udělala pár výbuchů a jejich záměr se podařil. Bylo tam samozřejmě mnoho faktorů včetně holocaustu.
Myslím si, že Izrael má právo na existenci, srovnejte však požadavky současné izraelské vlády, která chce prostě expandovat na úkor Palestinců. Jistě budu vždy proti jakékoliv formě antisemitismu. To stejné bychom však jako křesťané měli dopřát Palestincům, aby se tak okatě na křesťanských serverech nedehumanizovali. Poslední články pana Drápala na toto téma beru spíše jako ideologické a sleduji je se smutkem.
O tomto se dá hodně psát, ale už to ukončím. Na tento konflikt mám o hodně jiný názor než autor, naivitu jsem již opustila doufám. Chybí mi zde ze strany autora soucit s obyčejnými Gazany, aspoň jsem o tom nikde nečetla, proto dám přednost vzdělávání v prostředí, kde se toho dozvím více i z arabského pohledu 🙂.
S Vámi se loučím, na tomto webu se již neplánuji vyskytovat. Pouze velmi výjimečně, doufám, že to nebude potřeba. Vážím si Vás, tomuto webu dáváte jiný pohled na věci. Jen tak dále. V náhledu na blízkovýchodní konflikt se asi neshodneme, ale to nevadí. Jednou se vše dozvíme, ale už teď je dost literatury, o kterou se můžeme opřít. Mám na mysli tu vyloženě nepropangadistickou z obou stran. Děkuji za podněty a všem vše dobré.