Biskup Holub: Plzeňská diecéze za 30 let dospěla, je skromná a misijně zaměřená

Plzeň – Diecéze plzeňská, jež byla zřízena bulou papeže Jana Pavla II. 31. května 1993, za 30 let existence dospěla. Musela se naučit hospodařit a změnit strukturu farností. Stále pociťuje důsledky poválečného odsunu německy mluvícího obyvatelstva, kvůli němuž klesly počty věřících. Asi z 800.000 obyvatel diecéze, jež se rozkládá na většině území Plzeňského a Karlovarského kraje, chodí do kostela procento lidí, tedy kolem 8000. Před 15 lety biskupství uvádělo 10.500 lidí. Na obce, spolky či na církevní subjekty převedlo biskupství za 30 let kolem 175 nevyužívaných kostelů. V rozhovoru s ČTK to řekl biskup Tomáš Holub, jenž v roce 2016 vystřídal prvního biskupa diecéze Františka Radkovského.

„Jsme skromnou a misijně orientovanou diecézí, to znamená, jsme diecézi, která po majetkové stránce skutečně patří ke skromným, ale nikoliv bědným. A co se týká věřících, tak jsme diecézí opravdu misijní, protože zde kvůli vyhnání německy mluvícího obyvatelstva je struktura obyvatel jiná, nežli tam, kde víru je možné spojovat s tradicí rodiny a kultury. A proto také máme charakter velmi otevřeného společenství. Myslím, že se nám snad i daří vycházet mnohem více ven pro setkávání s lidmi, protože těch, kteří přijdou do kostela, není zase tolik,“ řekl Holub. Zatímco v jeho diecézi chodí do kostela procento obyvatel, jinde je to k pěti či šesti procentům, dodal.

SOUVISEJÍCÍPlzeňský biskup Holub: Papež František vnesl do církve nové impulzy a otevřenost

Za svou existenci diecéze změnila strukturu – z původních 320 farností je jich 67. „To je to radikální změna, která odpovídá nejen úbytku věřících oproti době, kdy zde bylo německy mluvící obyvatelstvo, ale především změně struktury obyvatelstva, které se mnohem více například přesunulo do Plzně, kde i nové farnosti vznikly,“ řekl biskup. V Plzni vznikly farnosti na Severním Předměstí, ve Skvrňanech a u redemptoristů. Centra duchovního života, kam se sjíždějí lidé z okolí, vznikají i jinde. „Patří mezi ně Litice, komunita oblátů v Plasích, komunita v Holostřevech. Dalším centrem úplně jiného typu je klášter trapistů v Novém Dvoře, nová komunita vzniká v Boru u Tachova,“ uvedl Holub. Tradiční živé farnosti jsou stále v Klenčí, Kdyni, Domažlicích, Klatovech, při plzeňské katedrále či v Rybářích a Staré Roli v Karlových Varech. V diecézi je 88 duchovních, část z nich jsou řeholníci.

Plzeňské biskupství jako první v zemi začalo převádět nevyužívané kostely na obce či spolky. Z 465 kostelů a 360 kaplí diecéze je ve vlastnictví farností či biskupství 274 kostelů a 43 kaplí. Ke konci loňského roku bylo převedeno 159 kostelů a kaplí, uvedl vedoucí stavebního oddělení biskupství Petr Henc. Podle Holuba je už teď převedených kostelů či kaplí kolem 175. „V této chvíli naše spolupráce s obcemi se tím ještě prohloubila, protože najednou se ten kostel stal zase středem, za který nese zodpovědnost i obec. A já nemohu říci nic jiného, než že s tím máme velmi dobré zkušenosti,“ konstatoval biskup.

Odhadl, že do oprav kostelů, z nichž mnohé byly po minulém režimu v havarijním stavu, se za 30 let investovalo několik miliard korun. „Začínalo se s obrovskou pomocí původních německy mluvících obyvatel těch farností, kteří tu investovali obrovské částky v řádech stamilionů. A pak jsou to současné obce, stát, EU a velmi štědří věřící,“ řekl Holub. Velkými opravami prošla třeba budova biskupství nebo františkánský klášter v Plzni, v posledních letech byly stomilionové rekonstrukce katedrály sv. Bartoloměje v Plzni či kostelů v Plasích, Klatovech a Přešticích.

Výzvou, se kterou se musela nejen plzeňská diecéze vyrovnat, byly církevní restituce a zajištění budoucího financování. Plzeňské biskupství investuje peníze do bytů a do realit, odkud chce mít část příjmů. „Jsme jediná diecéze v ČR, která nemá v majetku pozemky, nevlastníme žádné lesní ani zemědělské. Pozemky u nás získaly jen farnosti, takže jim nabízíme podporu a pomoc. U zemědělských pozemků polního typu jsme docela průkopníky mezi diecézemi v tom, že jsme se přihlásili k udržitelnému způsobu hospodaření a klademe nároky na udržitelnost u těch, s kterými uzavíráme pachtovní smlouvy,“ řekl Holub.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK  Datum: 6. července 2020  Foto: Wikipedie – Betlemská kaple

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Autor: ČTK Datum: 27. května 2023 Foto: Wikimedia Commons – Tomáš Holub

Tags: ,,

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář