Bývalý severokorejský důstojník kdysi miloval režim více než Krista, nyní pomáhá obětem na útěku

Jako bývalý severokorejský vojenský důstojník dostal trest smrti, Kim Yong-Hwa říká, že příliš dobře ví o soužení, kterému čelí tisíce lidí na útěku za svobodou z represivního režimu v Severní Koreji.

Zakladatel Severokorejské asociace pro lidská práva uprchlíků, strávil více než devět let vězení ve třech různých zemích při útěku za svobodou.

Cesta začala poté, co byl obviněn z neloajálnosti vůči autoritářskému režimu, který miloval. Při své cestě za svobodou našel víru v Ježíše Krista, začal vyprávět svůj příběh a pomáhat dalším uprchlíkům.

Díky své cestě za svobodou objevil Kim evangelium Ježíše Krista a dnes provozuje jihokorejskou organizaci, která pomáhá ostatním severokorejským utečencům čelícím podobné situaci najít cestu ke svobodě.

Je jedním z více než 32 000 Severokorejců, kteří od konce korejské války v roce 1953 úspěšně zvládli nelehkou cestu přes Čínu a další asijské země do Jižní Koreje.

Severokorejci, kteří putují do Číny, kde hledají svobodu a jsou neustále vystaveni riziku, že budou zatčeni a deportováni zpátky do Severní Koreje, kde mohou čelit popravě nebo životu v pracovních táborech.

„Nikomu bych nepřál takovou smutnou a těžkou cestu, jakou jsem zažil já,“ řekl Kim v rozhovoru pro The Christian Post.

Obvinění z neloajálnosti

Ve svém rozhovoru přiznal, že jeho láska k prvnímu vůdci Severní Koreje, Kim Ir-senovi a komunistickému režimu, byla nade všecko. „Myslel jsem si, že pokud Kim Ir-sen už nežije, pravděpodobně zemřu,“ vysvětlil. „Dokonce bych za něj zemřel. Když v tom národě není oficiálně žádný Ježíš, takže byl pro mně více než Ježíš.“

Kim pracoval až do roku 1981 jako člen Korejské lidové armády zodpovědný za řízení vozidel. V roce 1981 se však stal členem státní bezpečnostní služby, Úřadu pro bezpečnost železnic. V té práci měl Kim na starosti vojenský vlak, který byl pod vedením Dělnické strany.

Díky stárnoucímu zařízení se v červenci 1988 souprava převrátila na trati z Ruska do Severní Koreje. Kvůli incidentu byl Kim označen severokorejským režimem za „neloajálního“. „Dávali mi to za vinu, měl jsem být popraven,“ vzpomínal na pobyt v komunistické zemi.

Kim řekl, že koncem července 1988 přešel s přítelem přes řeku Amnok do Číny. Tam slyšel rozhlasové vysílání z Jižní Koreje, které změnilo celý jeho život.

Zaslechl vysílání, které poslouchal korejsko-čínský muž. Jednalo se o vysílání, ve kterém se hovořilo o případu vysoce postavené rodiny ze Severní Koreje, o které četl ještě jako vojenský důstojník před útěkem do Číny.

Severokorejské noviny tvrdily, že loď, ve které rodina utekla, byla potopena armádou Severní Koreje.

Ve vysílaní jihokorejského rozhlasu však slyšel hlas Severokorejce, který měl být mrtvý. Kim vyslechl celé vysílání a uvědomil si, že byl „klamán“ režimem Severní Koreje.

Proto se chtěl dostat do Koreje a říci pravdu o severokorejském režimu. Rozloučil se se svým přítelem v Číně a prošel pěšky kolem 18.000 kilometrů, aby se dostal do Vietnamu.

Kim měl stále svou zbraň a legitimaci strany, když šel na velvyslanectví Jižní Koreje v Hanoji ve Vietnamu. Ale při pokusu o vstup na ambasádu se Kim dostala do přestřelky s policií a dostala se na seznam hledaných osob. Z tohoto důvodu mu jihokorejské velvyslanectví nemohlo pomoci.

Kim byl zatčen při pokusu o nelegální vstup na komerční loď z Jižní Koreje, která kotvila ve vietnamském přístavu. Na policii byl severokorejským velvyslanectví identifikován a měl být deportován. Kim však ve vězení úmyslně napadl vietnamskou policejní stráž podnosem od jídla a dostal dvouletý trest.

Během této doby prostřednictvím tlumočníka poprvé slyšel zvěst evangelia. „Dostal jsem Bibli a četl jsem si ji,“ vzpomínal Kim. „I když jsem byl vždy sám, mohl jsem alespoň s někým slovně komunikovat. Žádal jsem Boha, aby mě zachránil. Vlastně jsem hodně z toho času proklínal Boha. Také jsem křičel o pomoc.“

Po propuštění odcestoval do Laosu, ale v roce 1992 byl zajat. Poté strávil více než rok v Laosu, řekl, než utekl a šel znovu do Číny. V Chengdu se dostal na loď, kterou se plavil v roce 1995 do Jižní Koreje.

Ačkoli se nakonec dostal do Jižní Koreje, byl znovu uvězněn a dostal tříletý trest. Byl totiž označen za severokorejského špióna.

Po dvou letech v jihokorejském vězení onemocněl a nakonec byl v roce 1997 propuštěn. Kim nakonec emigroval do Japonska, kde ho japonská vláda také obvinila, že je „mezinárodní špión“. V Japonsku byl vězněn tři roky.

„I když jsem strávil ve vězení devět let, v každé zemi byli mí podporovatelé, kteří mi dávali hodně lásky a síly,“ řekl Kim.

Nakonec získal povolení k pobytu na území Japonska, ale v roce 2001 šel zpátky do Jižní Koreje a v roce 2005 oficiálně spustil projekt asociace pro lidské práva uprchlíků.

Sdružení pomáhá severokorejským utečencům v Číně v cestě do Jižní Koreje. Organizace také pomáhá Severokorejcům žijícím v Jižní Koreji. „V Číně žijí jako zvířata,“ řekl v rozhovoru pro CP Kim.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

 

-mn-  Foto: Wikipedia – ilustrační

Tags:

1 Komentář

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář