Christy Wimberová: Bůh nám uzdravení na zemi neslibuje

Christy Wimberová vyrostla mezi kvakeřy, než se vdala za syna Johna Wimbra, který založil charizmatické hnutí Vinice. Je přesvědčená o Boží uzdravující moci, ale obává se o správné pochopení některých křesťanů.

To je jeden z důvodů, proč napsala svou novou knihu „Celistvost“. Je o zkoumání duševního zdraví, jak by křesťané měli tuto problematiku chápat. Kniha obsahuje kapitolu dcery arcibiskupa z Canterbury, Katharine Welby Robertsové, která otevřeně hovořila o svých vlastních bojích s depresí.

Wimberová v rozhovoru pro Christian Today řekla, že uzdravení by se mělo chápat přes optiku křesťanské víry a spásy. I když se v církvi modlili za uzdravení, začala vnímat, že některé aspekty byly víc škodlivé než užitečné.

„Myslím si, že přístup ‚nebe nyní‘ je opravdu škodlivý, protože nedává žádný prostor pro utrpení,“ upozornila. Domnívá se, že tento přístup vytváří tlak na lidi, kteří se modlí, nebo na osobu, která modlitbu přijímá. Je však přesvědčena, že v církvi je místo pro modlitbu za uzdravení, protože je to jedna část příkladu, kterou církvi Kristus svou služnou dal.

Její obava pramení z některých nezdravých modelů, jak je uzdravení v církvi chápáno. „Věřím v uzdravení. Ale také věřím v utrpení. Pokud čtete Písma a Židům 11, všem velkým ženám a mužům víry bylo slíbeno tolik věcí a nikdy to neviděli na této straně nebe. Mnozí z nich bojovali s vlastními slabostmi a nemocemi či duševním zdravím,“ poznamenala Wimberová.

V rozhovoru upozornila, že křesťané nemohou chápat všechna zaslíbení Písma pro tento věk, protože zde není nebe. A i když věří, že Bůh uzdravuje, upozorňuje, že nám nikde neslibuje okamžité uzdravení.

Uvedla, že se modlí, aby osobu uzdravil, ale uzdravení může přijít zítra, za týden, nebo až po smrti, kdy se setkáme s Bohem. „Prostě nevíme přesně, kdy to bude, protože je to bitva,“ doplnila americká křesťanka.

K tématu hanby při modlitbě za uzdravení řekla, že někteří křesťané jsou izolovaní, protože se modlili za uzdravení, ale to nepřišlo a teď mají výčitky za malou víru.

„V církvi je bezpočet lidí, kteří jsou uvězněni v závislosti, a nevědí, jak se dostat ven. A bojí se požádat o pomoc z důvodu odmítnutí nebo výčitek,“ uvedla Wimberová a dodala, že „nepřítel skutečně používá hanbu, aby udržel lidi v pasti.“

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

-mn- Foto: YouTube – Christy Wimberová

Tags: ,,

5 Komentáře

  1. Je zajímavé, v jak velké míře je rozšířené „povinné utrpení“ a navíc, bez „zjevné“ příčiny. Je to asi tak, že Bůh nám „naloží“ (a kdo jiný, že) a my jsme ta oběť, která na oplátku prokáže svou uvědomělou a nestrojenou oddanost Bohu tím, že ze sebe budeme dělat nereptajícího a odevzdaného mučedníka. Kdy už konečně opustíme tyto „krásně bolestné“ šablony a začneme normálně a reálně uvažovat?

    Odpověď
    • Děkuji pane Houdek za Váš názor a samozřejmě chápu, co se mi v podstatě snažíte dokázat. Já jsem si ale naopak jist, že můj pohled, který zde v reakcích na různé komentáře sděluji, je daleko blíže k Boží pravdě, spravedlnosti a lásce, než ty, které svým víceméně neživým a idealizovaným pohledem Písma, řeší jenom povrchnost problémů a vůbec neberou v potaz příčinu a skutečnou hloubku našich provinění. Ta žena naopak pochopila, že Boží spravedlnosti nelze uniknout a že si Bůh použije všechny možné prostředky – včetně utrpení – aby dlouhodobým procesem nás přetransformoval z hlíny do drahokamů. Není to však Boží úmysl, abychom takto trpěli, je to naše „neposlušnost“ a hřích, který je v našem těle. Jsem přesvědčen, že to, o co se snažím, vůbec není nějaké mé zviditelnění, ale upřímná výzva, aby každý bral svůj život vážně. Stejně jako vnímáme reálně přítomnost, nepochybně nás předchází minulost a budujeme budoucnost. Je naší velkou chybou a zbytečně trpíme, že si vysvětlujeme Písmo až příliš jednoduše …

      Odpověď
  2. Děkuji za komentář. V podstatě s Vámi souhlasím až na jednu větu….. Není to však Boží úmysl, abychom takto trpěli, je to naše „neposlušnost“ a hřích, který je v našem těle….Je mnoho lidí, včetně Joni, kteží trpí ne proto, že jsou neposlušní či hříšní, ale proto, jak jste správně uvedl, aby se změnili z hlíny na drahokamy. Plno svatých otců i žen, např.Otec Pio, netrpěli proto, že jsou neposlušní, ale proto, že kříž se stal součástí jejich života. A tak tvrdím, že v některých případech je Boží úmysl, aby někteří lidé trpěl,i včetně Joba. Samozřejmě, z obecného hlediska Pán nechce abychom se trápili, to chce satan, ale On opravdu některé věci, které přináší utrpení. prostě dopouští v náš prospěch. I proto jsem se z charismatického protestanta stal charismatický katolík, protože u protestantů se bere hlavně líc, vzkříšení, ale u katolíků i rub, kříž. Nebo-li, to i to. Vlastně se mi stalo, co těmto dvěma mužům.https://www.krestandnes.cz/z-letnicniho-pastora-katolicky-knez-chci-poslouchat-krista-tvrdi-mccalister/
    Věřím však, že jak katolíci, tak i protestanté, pokud milují Krista, se můžou normálně bavit, modlit a polupracovat. Láska je vždy více než teologie. A toto, co jste napsal…Je naší velkou chybou a zbytečně trpíme, že si vysvětlujeme Písmo až příliš jednoduše …platí více pro protestanty než katolíky. Resp. tím myslím učitele a biblisty k tomu pověřené.

    Odpověď
    • Pane Houdek, potěšil jste mě, že jste opravil svůj původní názor na můj příspěvek, který se Vám patrně napoprvé jevil jako „protibiblický“, bezcitný a povrchní. Děkuji.

      Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář