České Budějovice – Čtyřmetrový dřevěný kříž v pátek vztyčili na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Na náměstí tesaři od ranních hodin v deštivém počasí kromě tohoto velkého vyrábějí dalších 11 křížů, nejmenší kříž má kolem 120 centimetrů. Mají připomínat křížovou cestu. Práce na výrobě křížů je součástí velikonočního hrkání – od čtvrtka do soboty odbíjení zvonů nahradily průvody hrkačů, lidí oblečených v černém s bílými maskami a hrkači, řekl ČTK jeden z organizátorů akce Jaroslav Marčík.
„Křížů je 12, ale zastavení na cestě je 14. To první symbolizuje soud Ježíše Krista a poslední hrob. Je to připomínka Velikonoc a ukřižování Ježíše Krista. Každé zastavení zobrazuje události z posledního dne jeho života, který popisuje bible,“ řekl Marčík. Po vztyčení velkého kříže po poledni na něj přibil jeden z tesařů cedulku s nápisem „Ježíš Nazaretský, král židovský“ ve třech jazycích, v hebrejštině, řečtině a latině.
SOUVISEJÍCÍ – Pašijové hry na hradě Lipý patří k Velikonocům v České Lípě bez ohledu na počasí
Kříže vyrábějí tři profesionální tesaři a dalších 15 dobrovolníků, kteří absolvovali kurz tesaře Roberta Malého, který práce na náměstí organizuje. Na každoročním tesání křížů se podílí od roku 2015, protože ho symbolika akce oslovila.
„Používáme jednak staré české sekery, hlavatky, širočiny, ale také hodně norské a švédské sekery. Mám rád jejich typy, dobře se s nimi pracuje, práce je přesnější. U sekery hraje roli, jak je topůrko nasazené, jak je prohnuté, jaký je úhel železa vůči topůrku, úhel nabroušení. Třeba tato švédská tesací sekera má široké ostří, protože je určená na tesání trámů a rychleji a přesněji otesává. Ale i s obyčejnou sekerkou, se kterou štípete dříví, byste udělal ledacos, i osekal trám kříže,“ řekl Malý, který se tesařinu naučil v Norsku.
Nejmladšímu účastníkovi dnešního tesání křížů je 13 let. „Prošel jsem kurzem pana Malého, kdy jsem si vyrobil postel, a baví mě se setkávat s lidmi, kteří mají rádi tesání. S taťkou si tesáme hodně věcí. Teď dělám ročníkovou práci na waldorfské škole, letní kuchyni,“ řekl David Veis.
Dřevo ze smrků organizátoři akce dostávají darem z biskupských lesů. „Kříže zůstanou na náměstí do příštího čtvrtka. My je rozdáváme, stačí se nahlásit a dát nám slib, že je nerozřežou nebo nespálí. A v den odstraňování z náměstí si je můžou odvézt. Většinou všechny nerozdáme, máme je na naší zahradě, vytvořili jsme si z nich vlastní křížovou cestu. Dvakrát jsem je rozestavěli v novohradských horách,“ řekl Marčík.
Celkové náklady na velikonoční hrkání vyjdou na 400.000 až 500.000 Kč, od města dostali organizátoři letos příspěvek 300.000 Kč. Zbytek hradí z vlastních zdrojů a darů.
Tradici velikonočního hrkání v Českých Budějovicích založil v roce 2010 divadelník Víťa Marčík. Několik desítek lidí ve čtyřech průvodech projde centrem města. Začínají ve čtvrtek večer, což symbolizuje poslední večeři. V určité časy pokračují v pátek a v sobotu. V neděli akci zakončí svatební průvod a obnovení manželských slibů.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 19. dubna 2025 Foto: Wikimedia Commons
