Dan Drápal: Ublíženost

V květnu budeme mít možnost jít k volbám do Evropského parlamentu. Nemohu napsat „půjdeme k volbám do EP“, protože minule přišel k těmto volbám jen zhruba jeden z pěti oprávněných voličů. Zdá se ale, že letos bude účast v těchto volbách i v naší zemi vyšší. Důvodem ale nebude popularita Evropského parlamentu, nýbrž nepopularita Evropské unie.

Na rozdíl od předchozích voleb do EP letos mnoho lidí cítí, že podoba EP a posléze celé EU by se mohla zásadně proměnit. Je docela dobře možné, že ve volbách výrazně posílí strany, kterým se nepřesně říká „protievropské“. Dle mého názoru by bylo lépe používat slovo „protiunijní“. Bude velmi zajímavé sledovat, jak a na čem se pak budou tyto strany dohadovat v Evropském parlamentu.

V červnu roku 2003 jsem v referendu hlasoval proti vstupu ČR do EU a na řadu aspektů EU mám pohled velmi kritický. Nicméně nebudu tajit, že nyní mám z protiunijních postojů značné obavy. Internet je plný protiunijní propagandy, která je mnohdy opravdu hodně přitažená za vlasy. V naší zemi se této propagandě daří, protože posiluje jeden rys „češství“, který se mi pranic nelíbí a který může mít velmi nebezpečné následky. My Češi už celá staletí trpíme pocitem ublíženosti, dojmem, že někdo chce rozhodovat „o nás bez nás“, že nás někdo chce „zase“ nějak obalamutit. Když se potom najde politik, který těmto lidem dává za pravdu a posiluje v nich pocit ukřivděnosti a bezmocnosti, je zaděláno na průšvih.

Takže: Ano, EU se mnohdy zabývá blbinami, kterými by se zabývat neměla.

EU tlačí na pilu v genderové ideologii.

Jenže: Právě co se týče té genderové ideologie, konečné slovo mají stále jednotlivé státy. Je na nás, zda se budeme chovat normálně nebo zda budeme prosazovat opatření, které ještě před půl hodinou lidem právem připadala jako cvokárna.

Onen pocit ublíženosti se málokdy snoubí s pozitivní činorodostí. Přitom je tu otevřená možnost vstoupit do nějaké politické strany a snažit se žádoucím směrem ovlivnit třeba její politiku v rámci EU.

Mnohem lepší než dávat průchod pocitům ublíženosti a malosti je snažit se přijít s nějakou rozumnou iniciativou a něco smysluplného dojednat – a třeba i něco nesmyslného zastavit.

Velmi těžko se mi poslouchají řeči, že EU je něco jako vláda komunistů. Je to vlastně urážka všech těch, kterým komunisté zničili život. Já jsem byl na prvním výslechu v sedmnácti letech a na posledním dva měsíce před listopadem 1989. Mezi tím jich bylo nepočítaně.

Měl jsem kliku, že jsem ještě před rokem 1968 mohl vycestovat na západ. Ale od roku 1969 jsem sedm let nemohl ani do východního Německa nebo Maďarska. Moje děti si cestují, kam chtějí a kdy je to napadne. V Evropě nemusí mít ani pas, natož „výjezdní doložku“. (Dnešní mladí lidé patrně ani netuší, co to je.) Kritizovat mohu kohokoli a cokoli. Mohu si koupit jakoukoli knížku a zveřejnit jakýkoli článek, pokud v něm nejsou vyložené výzvy k páchání zločinů. Za komunistů bych mohl publikovat leda tak články vychvalující moudrost strany a vlády. Mohu spolu se stejně smýšlejícími založit prakticky jakýkoli spolek a nikdo mi v tom nebrání. Lidé, kteří přirovnávají EU ke komunistické vládě, buď vědomě lžou, nebo ztratili paměť. Co se týče mladších, ti mají určitou omluvu – kdo to nezažil, těžko si to dokáže představit.

Ne, máme se opravdu dobře. Žijeme v krásné zemi. Krajina se co dvacet kilometrů mění, vesnice i městečka zkrásněly, funguje tu zdravotnictví, zločinnost klesá. Je to ráj na zemi? Určitě ne, a nikdy před druhým příchodem Spasitele nebude. Ale máme být za co vděčni, a ten věčný pocit ukřivděnosti nám fakt nesluší.

Jsou všechna tato pozitiva dílem EU? Nejsou, ale není-li tu přímá kauzalita, je tu bezesporu korelace. Poté, co jsme se stali členy EU, dosáhla naše vlast největší prosperity a kvalita života se v naprosté většině parametrů (např. průměrná délka dožití) neustále zvyšuje. Můžeme EU kritizovat, já si ji nijak neglorifikuji, ale pokud v lidech vyvolává výbuchy nenávisti, přiznám se, že mám větší obavy z této nenávisti než z EU.

Kéž by nás Pán Bůh při zdravém rozumu zachovat ráčil.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?

 

Autor je teolog a publicista  Foto: Wikipedie, ilustační

Tags:

10 Komentáře

  1. Svoboda každopádně znamená i možnost zvolit si to, co je pro druhé absurdní.
    Ale možná to lidi časem přejde. Když bude všechno dovoleno, vůbec to neznamená, že bude většina dělat jen to nejhorší. Většina si vybere to, co je rozumné. Já věřím, že lidé jsou v jádru dobří.

    Ublíženost je špatná věc a často vede k destruktivní akci, např. k pomstě. Člověk by si měl svůj pocit uvědomit a zbavit se ho.

    Odpověď
    • Lidé nejsou v jádru dobří. Permanentně ve světě války atd. Ale dá se to svést na Boha – on je toho vinen, ale lidé jsou v jádru dobří.

      Odpověď
  2. Karel Krejčí

    Je vidět, že autora komentáře již zdobí „šediny“ což nemyslím nijak hanlivě ani dvojsmyslně, právě naopak. Jistě má schopnost a právo srovnávat co bylo, s tím, co nyní je. Lidstvo nepochybně postoupilo během „jednoho života“ o ohromný kus dopředu a tempo se stále zvyšuje. Stejně tak se zvýšila celkově i životní úroveň, ale zde už to poněkud začíná „skřípat“. Rozdíly v počtech mezi bohatými a relativně chudými se začínají zvětšovat. Zvyšuje se lidský věk, ale fyzický a duševní stav je čím dál horší. Oddaluje se odchod do důchodu, což již mladým lidem již teď pochopitelně nahání hrůzu a kdo z nich se na to těší. Chceme si užívat a děti jsou pro nás přítěží. Vymírání na následky konzumního způsobu života udržíme a napravíme importem lidí z krajin, kde probíhá proces zcela opačný. Na všechno si najdeme „recept“. Možná, že i my si vytváříme určité „recepty“ tím, že pravdu chytře zařadíme do nějaké kategorie, kde již není tak nebezpečná nebo výrazná. Tak na mě poněkud působí komentář. Dostáváme se do stále vyšších ročníků „školy života“ a hledat pravdu a odhalovat ji bude stále těžší. Především ale mít snahu ji vidět i za cenu ztrát (možná ztrát) …

    Odpověď
  3. Karel Konečný

    Proti lidské hlouposti se nedá nic dělat. Je k tomu asi zbytečné něco psát, protože to vede jen k silným emocím některých lidí a případně k všelijakým mstám. Lidé velmi rádi slyší, že jsou jako „národ“ jedineční, že nikoho nepotřebují, že je ostatní vykořisťují a dluží jim peníze. Takové podobné myšlenky jsou známé z minulosti.
    Chybí totiž kritické myšlení, mají jen zdravý rozum, který vychází z předsudků, empirické zkušenosti, která není relevantní a vede jen k primitivismu. Výraz zdravý rozum se běžně používá k prosazení svého názoru bez ohledu na fakta a co člověk to jiný zdravý rozum.

    Odpověď
  4. Tomáš Polívka

    Asi nejhorší by bylo riziko vystoupení z EU. Historie nás učí, že si Češi neumí sami vládnout, a proto jsme vždy potřebovali zejména ochranu Německa, které se nám skrze EU konečně opět dostává.
    UE nám nyní navíc zaštiťuje:
    • Ochranu před islamofobií a urputnou snahou našeho prezidenta a některých malých stran bránit se migraci.
    • Stabilní vládu nepopulistické zákonodárné Evropské komise, která je nevolená a chráněna proto před vrtochy voličů.
    • Ochranu před sionismem a agresivní izraelskou zahraniční politikou.
    • Zrovnoprávnění pohlaví a v budoucnu snad i svobodu volby lidské identity před judeo-křesťanským diktátem spočívajícím v anatomickém a genetickém determinismu.
    • A konečně ochranu před sobeckou privatizací občanských svobod ve formě moderního pojetí lidských práv.
    • Tyto všechny výhody navíc EU může vynutit formou legislativních nařízení, které mají prioritu před národní legislativou.
    Do EP proto doporučuji volit představitele zejména KDU-ČSL, kteří jsou velmi pro unijně orientovaní, a jejichž volba nám zajistí stabilní perfuzi všech daných výhod a opatření.

    Odpověď
  5. No, česká ekonomika je závislá na Německu. Současná vysoká životní úroveň je jistě ne v korelaci,ale v kauzalitě s členstvím v EU (páteř naší ekonomiky je automobilový průmysl více než v jiných zemích a ten je závislý na otevřených hranicích a propojenosti – tedy na EU). Netvrdím, že musíme nutně mít jen vysokou životní úroveň, ale určitý sociální a společenský smír je tady dán i tou poměrně slušnou životní úrovní. Mnoho chudších lidí se má docela blbě už teď (cca 10%) a volí protestně. V případě opuštění EU by v Česku došlo k velkému poklesu ekonomiky. A asi ne jen ekonomické, ale i k politické katastrofě – obtížně čekat, že by se v krizi při poklesu ekonomiky třeba 30% neprosadili extrémní protisystémové strany.
    EU není bez chyb, jisté věc mně dost vadí, ale bez EU bychom se měli podstatně hůře. To je ekonomický fakt, ne jen názor. Nechtějte to nikdo vyzkoušet, prosím, je to příliš rizikový krok, na které bychom velice doplatili všichni, zvláště ti chudší.
    A myslím, že očekávat, že lidský systém bude zcela bezchybný není realistické.

    Odpověď
    • EU se nám dostatečně prezentovala. Vláda socialistů, křesťanů a liberálů vede evropské státy špatným směrem a jako viníka nezdarů označují Rusko. Zcela logicky z toho plyne – nic takového nevolit. Svobodu vyměnit za hrnce masa znamená stát se otrokem.

      Odpověď
  6. Něco dojednat v Bruselu lze – příkladem je Babiš a ne Sobotka, který na všechno kýval. EU a demokracie, to nejde dohromady. Na prvním místě jsou peníze a zájmy superbohatých, které neznáme. Dnes jde o boj mezi liberální demokracií(u nás si pamatujeme lidovou demokracií) a demokracií.

    Odpověď
  7. No já bych přidal stále se vlekoucí dvojí kvalitu potravin, nejde mi o žvanec, spíše o ten symbol v tom obsažený.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář