Denní zamyšlení pátek 6. července

Neslyší snad ten, jenž učinil ucho? Nedívá se snad ten, jenž vytvořil oko?
Ž 94,9

Vždyť oči Páně hledí na spravedlivé a jeho uši jsou otevřeny jejich prosbám.
1P 3,12

Jinak se ptá ten, kdo jen filozofuje o Bohu, a jinak ten, kdo trpí a je celým světem ujišťován, že jeho osud nikdo nevidí a jeho sténání nikdo neslyší. Mezi nejkrutější způsoby mučení patří mučení nicotou. Bývala to hladomorna nebo Sibiř. Dnes se naloží vězni do letadla a létá se s nimi po světě. Na palubě není třeba dodržovat právo, a pokud někdo chce opustit palubu, pak samozřejmě může za letu, nejlépe nad mořem. Tak to dělala argentinská junta Argentincům, tak to dělali i další, včetně Američanů. Žalmy nás učí jistotě, že Tvůrce přece jen slyší a vidí, i kdybychom byli ve stratosféře. Je dobré si to připomínat, opakovat a vyučovat. Nikdy nevíme, kdy bude třeba si to připomenout.
Pane, tvoji učedníci šli cestou mučedníků. Nevím, kudy mne povedeš, ale ulož do mé paměti, že vidíš a slyšíš.

2K 12,1–10 * Oz 13,1–14

 

Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář