Denní zamyšlení středa 21. března

V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš.
Gn 3,19

Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.
1K 15,22

Podle církevního roku si připomínáme velmi těžkou etapu života Pána Ježíše. Biblické poselství pro pašijové (postní) období mimo jiné také sděluje, že se Pán Ježíš vydal až na smrt, sám sebe zmařil a přijal roli služebníka. Zpráva o stvoření z první knihy Bible říká, že jsme prach. Tomu moc nerozumíme, a tak si to vysvětlujeme, že jsme z prachu. Ale jsme prach. Před Stvořitelem nic. Prach, to jsou částečky menší než 500 mikrometrů. Tedy NIC. A z takového NIC Pán Bůh kvůli sobě, kvůli Kristu učinil něco málo menšího andělů. Své děti. V Kristu má i takové nic docela nový život, nové zadání pro život.
Chválím tě, Hospodine, že jsi i ze mne učinil nejen své stvoření, ale také svého služebníka. Je úžasné vědět, že i mne potřebuješ pro své dílo spasení.

Žd 9,11–15 * J 16,16–24

Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář