Hana Pinknerová: Málem nezpozorované potěšení

Míchala jsem si lžičkou cukr v čaji a kochala jsem se krásným slunečným ránem. Ranní posezení na balkóně orientovaném do zahrad je potěšením samo o sobě. Ale o tom teď psát nechci. Jak jsem tak svírala v prstech čajovou lžičku, všimla jsem si – lak na mých nehtech povážlivě oprýskal.

„Musí dolů,“ rozhodla jsem se radikálně, „s takovými nehty už nemohu jít mezi lidi.“ Přinesla jsem si z koupelny košík, kde shromažďujeme s dcerami všechny barevné laky, manikúru a sadu pilníků a leštičů nehtů, odlakovač a tři načaté aršíky samolepek na nehty. Vatičkou jsem si odstraňovala zbytky jemně perleťového laku z nehtů a snažila jsem se být pečlivá. Nehty si občas lakuju, protože se mi to líbí. Někdy si je lakovat musím, protože jde o krycí manévr. Třeba v létě, když vařím meruňkovou marmeládu. To mám okraje nehtů zabarvené od meruněk, a když někam jdu, natřu si nehty karamelově nahnědlým lakem. Nikdo si ničeho nevšimne. Někdy je lakování nutné, protože se mi štěpí konečky nehtů, a lakem si je zpevňuju.

Často mám s nehty problémy. Jsou křehké a lámou se. Nemohu je mít nijak dlouhé, sotva kousek narostou, hned se ulomí. Čas od času si koupím nějaký prostředek pro zpevnění a růst nehtů a poctivě ho používám. Vždycky ovšem dlouho trvá, než se nějaký účinek takové péče projeví. Mé nehty, to je holé neštěstí. Vždycky jsem záviděla ženám s přirozenými dlouhými nehty. Připadaly mi tak krásné! Jenže moje nehty se nějaké délky málokdy dožily.

Počkat, kdy jsem naposledy musela takhle zasahovat? To už bude pár týdnů, snad i celé měsíce! Teď mám nehty v pořádku. Důkladně jsem si prohlížela prst po prstu a musela jsem uznat, že vypadají zdravě. Žádný se neštěpil, nikde nic ulomeného ani zatrženého. No páni! Nestačila jsem si ani všimnout, že mám pěkné docela dlouhé nehty. Běduju nad špatným stavem, lámavostí a štěpením svých nehtů, a zatím ony jsou v pohodě. Vůbec jsem to nezaznamenala. je to tak, člověk si dobře všímá, když něco není v pořádku. Když však není žádný problém, tak si to ani neuvědomí. Pak také více brbláme, než si pochvalujeme.

Ó to je vlastně potěšení, libovat si, jaké mám zdravé nehty. Sáhla jsem po lahvičce s výraznější barvou. Teď, když mám tak pěkné nehty, si to můžu dovolit.

Autor: Hana Piknerová Foto: Wikimedia Commons, ilustrační