Řím – Italská vláda odmítla vydat do Argentiny katolického kněze, který se podle obžaloby podílel na úmrtí nejméně jednoho odpůrce vojenské diktatury generála Jorgeho Videly a na mučení dalších odpůrců armádního režimu. Vydání, se kterým souhlasily italské soudy, ministr spravedlnosti Carlo Nordio zastavil kvůli chatrnému zdraví a vysokému věku kněze Franca Reverberiho. Ten má italské i argentinské občanství. Kněz tak zůstává na svobodě, informují dnes zahraniční tiskové agentury.
SOUVISEJÍCÍ – Argentinský prezident pozval papeže Františka na návštěvu, dříve ho měl za blbce
Za vojenské diktatury, která v Argentině vládla v letech 1976 až 1983, Reverberi podle argentinských úřadů sloužil jako vojenský kaplan v západní provincii Mendoza. Tam se zúčastnil aktivit skupiny vojáků, kteří měli na starosti perzekuci a učení oponentů režimu. Podle úřadu se kněz v roce 1976 podílel na pravděpodobné smrti mladého aktivisty Josého Guillerma Berona, který podobně jako mnoho jiných odpůrců zmizel beze stop, i na mučení dalších lidí.
Do Itálie, kde se narodil, Reverberi utekl v roce 2011, když u argentinských soudů začali svědci vypovídat o jeho zapojení do represí ze strany vojáků. Argentina dlouho usilovala o jeho vydání, se kterým na konci loňského roku souhlasil i nejvyšší soud.
Ministr spravedlnosti má v italském zřízení o extradicích poslední slovo a Nordio, který ve vládě zastupuje krajně pravicovou stranu Bratři Itálie, se rozhodl vydání kněze nepovolit. Poukázal na různé nemoci, kterými tento muž trpí, i na jeho vysoký věk. Podle různých zdrojů je knězi přes 85 let. Podle předchozích posudků zadaných soudy byl Reverberi přesunu do Argentiny fyzicky schopen.
Podle aktivisty za lidská práva Jorgeho Ithurbora by se argentinská vláda mohla ještě odvolat proti rozhodnutí italského ministra ke správnímu soudu. Podle něj je také možné, aby Beronovi příbuzní podali podnět k italským soudům vzhledem k tomu, že Reverberi má rovněž italské občanství.
Za vojenské diktatury bylo v Argentině zavražděno či tam zmizelo na 30.000 odpůrců režimu, uvedla agentura Reuters. Katolická církev čelila v minulosti kritice, že proti režimu nevystupovala a že někteří její hodnostáři byli komplici vojenské junty. Církevní historici ve studii vydané v loňském roce tvrdí, že tehdejší šéf jezuitů v Argentině Jorge Mario Bergoglio, který je od roku 2013 papežem, se na represích režimu nepodílel a naopak některým pronásledovaným pomohl.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 12. ledna 2024 Foto: Pixabay – ilustrační
