Náboženský nacionalismus má tendenci postupně vylučovat stále více lidí ze společnosti a velmi často slouží jako opora autoritářských vlád. Na konferenci Global Religious Freedom Gathering v Dallasu se na tom shodli odborníci z lidskoprávních i akademických organizací. Panelisté zároveň připustili, že rostoucí debata o takzvaném křesťanském nacionalismu přímo ve Spojených státech komplikuje snahy amerických organizací kritizovat podobné problémy v zahraničí.
Podle Anny Lee Stangl z organizace Christian Solidarity Worldwide zastánci náboženské svobody už desetiletí sledují země, které spojují národní identitu s jedinou vírou, ať už jde o hinduistický nacionalismus v Indii, nebo buddhistický v Myanmaru. Jakmile toto splynutí začne, hranice toho, kdo do společnosti patří, se neustále zužují. Jako příklad uvedla Rusko, které dříve mluvilo o svém křesťanském dědictví obecně, ale dnes zdůrazňuje výhradně ortodoxní identitu. Pákistán se zase definuje kolem sunnitského islámu a ostatní věřící ponechává na okraji s minimálními právy.
SOUVISEJÍCÍ – Rokosz: Pro mě se Komenský stal prototypem pro spojení životní naděje a upřímné víry
Gerardo Berthin z organizace Freedom House popsal, že v zemích směřujících k autoritářské vládě je jedním z prvních kroků právě prosazení nadřazenosti jediného náboženství. Právní systém se pak stává nástrojem k postupnému upevnění této nadvlády. Nicole Bibbins Sedaca z Institutu George W. Bushe dodala, že v některých státech je náboženství využíváno čistě jako mocenský nástroj. Příkladem je Vladimir Putin, který instrumentalizuje ruskou pravoslavnou církev k podpoře války proti Ukrajině. V jiných zemích, jako je Írán, vychází státní zřízení z hlubokého přesvědčení lídrů. V obou případech to však v lidech podkopává důvěru v to, že náboženství může v míru vzkvétat i ve svobodné společnosti.
Pro Jacka Goodyeara z Dallas Baptist University spočívá přitažlivost náboženského nacionalismu v jeho lákavé jednoduchosti. Demokracie totiž vyžaduje nepohodlnou spolupráci s lidmi odlišného přesvědčení, zatímco stát definovaný jednou vírou nabízí snadný příběh, kde stačí patřit ke správné skupině. Jako křesťan je podle svých slov proti křesťanskému nacionalismu proto, že jde o naprosté překroucení samotné víry. Připomněl historický fakt, že církev neničí pronásledování, ale to, když se spojí se státní mocí a sama se stane pronásledovatelem.
Odborníci se shodli, že pro americké aktivisty je nyní mnohem těžší kritizovat náboženský nacionalismus v zemích jako je Indie nebo Pákistán, když je tento směr částí společnosti v USA prezentován jako legitimní možnost. Řešení nabídla Hannah Clayson Smith z Univerzity Brighama Younga. Místo snahy vyvážet do světa americký model by se podle ní měli zastánci lidských práv odvolávat na Všeobecnou deklaraci lidských práv a z ní vycházející mezinárodní smlouvy. Mohou tak vůči vládám argumentovat tím, že nedodržují standardy o svobodě změnit náboženství a chránit menšiny, které už mezinárodní společenství dávno přijalo za své.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK, Datum: 12. října. 2026, Foto: Wikimedia Commons
