Jak odpustíte lidem, kteří vám sebrali domov?

Sharbel Dakwar vyrostl v nenávsti vůči Židům a snažil se o pomstu. Jako teenager plánoval se svými přáteli pokořit všechny židovské chlapce, kteří se přicházeli do jeho okolí a ponižovali je. Chtěl jim ublížit, aby pocítili bolest, kterou musel s rodinou nést.

 

Sharbelovi prarodiče žili ve vesnici Bir’im na severu Izraele. V říjnu 1948 byl Bir’im zabrán židovskými vojáky během operace v severní Galilejské oblasti. O několik dní později byli všichni vesničané vyhoštěni do doby, po niž trvá vojenská operace. Když dočasně opustili své domovy, po pár dnech se vrátili, aby se dozvěděli, že je to tam stále nebezpečné, ale že se budou moci vrátit za čtrnáct dní. Už nikdy jim však nebylo dovoleno se vrátit.

Vesničané z Bir’imu se v Izraeli stali vysídlenými občany. Rodiče se pak přestěhovali do Haify. Bir’im se stal národním parkem místo toho, aby vesničanům dovolili se tam navrátit. Místo toho jim izraelská vláda poskytla náhradu. „Zanechalo to ve mně jizvu,“ přiznává Sharbel, „a hlubokou nenávist vůči Izraelcům.“

Sharbel je řecký katolík. Stejně jako mnoho jiných křesťanů považoval církev za místo pro svátky, svatby a pohřby. Ježíš byl prostě křesťanský Bůh, stejně jako muslimové měli svého proroka Mohameda a Židé měli patriarchy Abraham, Izáka a Jákoba. Sharbel se spojil se svou křesťanskou arabskou komunitou a vyhýbal se situacím, které by ho přivedly do kontaktu se Židy.

Pak se setkal s Američanem jménem David, který ho pozval k sobě domů. Díky lásce a empatii se budovalo jejich přátelství a David se stal Sharbelovým starším bratrem. Postupně David vedl Sharbela do živého vztahu s Ježíšem. Ale když ho David pozval do svého shromáždění, Sharbel byl šokován, když viděl izraelskou vlajku. Utekl v panice, ale David ho následoval a tiše se zeptal: „Co se děje?“

„Nenávidím Židy, prostě se mi to nelíbí.“ „Sharbeli, já jsem také Žid … a Ježíš byl také Žid.“ Nejdřív Sharbel jen nevěřícně zíral na Davida a pak se modlil: „Bože, jestli je to pravda, prosím, vezmi si všechno, co chceš z mého srdce.“ Jakmile bolest, zlost a nenávist odešla, Sharbelovo srdce bylo naplněno pokojem a láskou.

Zranění zůstalo nezahojeno pod jizvou, dokud nepřijal Davidovo pozvání k uctívání Boha a neproniklo to na povrch.

Cesta k odpuštění začíná poznáním bolesti a umožněním, aby se bolest znovu objevila. Tato bolest je legitimní reakcí na utrpení. Znovu otevřená jizva může vést k hněvu a touze po pomstě nebo je to příležitost k uzdravení. Sharbel si vybral uzdravení a prostřednictvím svého vztahu s Davidem začal vidět lidi, které označil za agresory také jako lidi. Rozhodl se odpustit a začal pracovat na tomto odpuštění praktickými kroky.

Sharbel spolupracoval s Davidem a dalšími Židy a Araby v drogovém a rehabilitačním centru v Haifě. Nyní se stěhuje do Evropy, aby pracoval s uprchlíky a pomáhal ostatním na jejich cestě k usmíření a odpuštění.

 

Překlad: Michal Nosál Zdroj: Christian Today  Foto: One for Israel Ministry

 

Kategorie: Lifestyle

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář