Křesťan dnes

„Jako křesťané musíme očekávat pronásledování.“ Rozhovor o situaci v Íránu

konvertita Hamed Ašouri

Organizace MEC – Middle East Concern se řadí ke křesťanským skupinám, které se snaží ochraňovat křesťany v oblasti Středního východu a v severní Africe. V rozhovoru pro Křesťan dnes Alber Koop, koordinátor organizace pro region Evropy, přibližuje situaci křesťanů v Íránu.

V Íránu vzrůstá křesťanské pronásledování. Můžete vysvětlit některé hlavní důvody, proč je vláda tak silně proti nim?

Bylo by nesprávné tvrdit, že v Íránu vzrůstá pronásledování. Vlastně to přichází a jde ve vlnách. V současné době je ve vězení méně křesťanů než před několika lety.

Je však pravda, že pronásledování v Íránu lze kvalifikovat jako závažné. Speciálně pro konvertity z islámu. Důvod, že vláda je zaměřuje, má co do činění s tím, že Írán je islámská republika.

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Z médií přicházejí jen stručné informace o situaci v této muslimské zemi. Můžete obecně popsat situaci křesťanů?

Existují oficiálně uznávané církve pro původní křesťanská společenství (např. syrská, arménská). Existují však omezení a křesťané jsou přísně sledováni státem. Je dovoleno být křesťany, pokud patříte do jedné z křesťanských komunit (což je dovoleno i Koránem).

Od roku 2010 sbory v oblasti Farsi nesmějí pořádat bohoslužby. Pro perské církve s perštinou mluvícími Íránci to znamenalo, že kostely musí být uzavřeny.

Ústava poskytuje křesťanům status náboženské menšiny a jako uznaná náboženská menšina mají křesťané parlamentní zastoupení, ti ale nejsou podporou těch muslimů, kteří se obrátili na křesťanství.

Další hlavní kategorie křesťanů nemá oficiální status – jedná se o perské věřící z muslimského prostředí. Odhadovaný počet této skupiny je až 500 000 věřících. Není jim dovoleno chodit do státem uznaných církví ani nemohou mít společenství v domácích církvích. Tito konvertiti z islámu jsou v Íránu přísně pronásledováni. Od roku 2010 vydávají političtí představitelé varování před hnutím domácích sborů, které považují za hrozbu pro společnost.

Írán se oficiálně nazývá „Islámský stát Íránu“. To znamená, že k pronásledování může docházet z náboženských důvodů a politických důvodů. Z náboženského hlediska představuje opuštění islámu odpadnutí, opuštění islámu není dovoleno. Protože je však Írán islámským státem a má islámskou vládu, odvrácení se od islámu je také politickým důvodem pronásledování nebo stíhání.

A to se většinou děje s muslimy, kteří konvertují ke křesťanství. Důvody jsou obvykle politické, např. jednání proti národní bezpečnosti nebo narušení veřejného pořádku, spíše než náboženské. Ve skutečnosti jen málo z nich je obviněno z odpadnutí od islámu.

Stát je zvláště tvrdý na ty, kdo se aktivně podílejí na budování sítě domácích církevních sborů, evangelizaci, poskytování teologických školení a šíření Biblí. Dokud lidé nesdílejí svou víru, nepřestavují pro stát žádná rizika. Ale jakmile budete aktivní, budete mít potíže.

Z výše uvedených důvodů vyplývá, že vedoucí jsou specifickým cílem. Vláda tvrdě tlačí na vůdce, protože zjevně uznávají jejich vliv na věřící. Mnoho vůdců muselo z bezpečnostních důvodů opustit zemi nebo byli uvězněni.

V důsledku toho není dost vůdců, kteří by mohli sloužit novým věřícím. Ti jsou v otázkách biblického učení nyní závislí na médiích nebo internetu. To vedlo ke skutečnosti, že mnozí se setkávají s falešným učením.

Kromě pronásledování ze strany státních úřadů čelí bývalí muslimští věřící perzekuci z rodiny, která se je pokusí přimět, aby se vrátili k islámu, jakmile zjistí jejich konverzi ke křesťanství.

Vaše organizace je zaměřena na pronásledované křesťany na Středním východě. Můžeš říct víc o své práci?

 Posláním Middle East Concern je pomáhat na celém Středním východě a v Africe všemi vhodnými prostředky těm, kteří jsou pronásledováni za to, že se stali Kristovými následovníky. Jinými slovy podporujeme lidi ve zmíněném regionu, kteří jsou na okraji společnosti, diskriminováni nebo pronásledováni za to, že se stali křesťany. Jako organizace spolupracujeme se širokou sítí církví a nevládních organizací na Blízkém východě a v severní Africe.

Jak již bylo zmíněno, pomáháme všemi vhodnými prostředky. Můžeme pomoci tím, že pomáháme obětem pronásledování, mohou to být jednotlivci, ale také církve, prostřednictvím mobilizace k modlitbám, vedení politické obhajoby, poskytování praktické a finanční podpory nebo poskytováním návodu, jak reagovat na pronásledování. Kromě toho poskytujeme školení například o biblickém pronásledování nebo lidských právech.

Důležité je zmínit, že – v naší práci – povzbuzujeme lidi, aby zůstali ve své zemi a považovali přemístění na Západ za poslední možnost. Toto je vážná výzva, protože mnoho křesťanů by se chtělo odejít na Západ.

Četl jsem rozhovor s íránským křesťanem, který řekl, že mnoho muslimů se po mnoha letech v této přísné islámské zemi odvrací a hledá něco jiného…

Je pravda, že lidé v Íránu opouštějí islám. Mešity jsou prázdné, zatímco lidé hledají něco jiného a hledají něco, co by naplnilo prázdnotu. Ne všichni hledají křesťanství. Existují i ​​jiné způsoby, jak vyplnit prázdnotu – drogy, materialismus nebo jiná náboženství.

Vláda se zas snaží ukázat obrázek islámského státu s islámskými pravidly, kde je nutné se chovat jako muslimové, oblékat se jako muslimové, ale za zavřenými dveřmi je to něco úplně jiného.

Existuje mnoho svědectví o tom, jak se Bůh dotýká srdcí lidí a oni otevřeli své srdce Ježíši. Můžete sdílet nějaký příběh?

Existuje mnoho příběhů. Můžu zmínit Aliho (to není jeho skutečné jméno). Ali stejně jako mnoho dalších už v raném věku hledal vzrušení. Začal brát heroin a stal se závislým.

Jednoho dne poslouchal kázání vysílané křesťanskou službou. Kázání, které poslouchal, se týkalo závislosti na heroinu a toho, že Ježíš je schopen lidi ochránit před závislostí. Ali odevzdal svůj život Bohu a byl osvobozen od své závislosti.

Připojil se ke skupině podobných lidí. V září 2018 byl dům, kde se skupina setkala, přepaden bezpečnostními službami. Ali a 5 dalších byli zatčeni. Tři dny byl vyslýchán. Chtěli, aby zmínil jména a přinutili ho, aby podepsal takzvaný závazek, což znamená, že slíbil, že se nebude znovu zabývat křesťanskými aktivitami nebo materiály, jako je Bible.

Byl odsouzen na jeden rok odnětí svobody. Ačkoli podepsal závazek, lze to považovat za okamžik slabosti. V Evropě si nedokážeme ani představit, že někdo takto může být pronásledován. Víme, že Ali nezapřel Krista. Zůstává věrným následovníkem Krista.

Obecně řečeno, je situace v regionu, kde pracujete, stále lepší nebo horší?

 Bible je jasná, pokud jde o pronásledování – můžeme očekávat pronásledování. Tam, kde lidé přicházejí ke Kristu, se objeví pronásledování. Takže v zemích, jako je Írán, kde mnoho přichází ke Kristu, musí být perzekuce v biblickém smyslu považována za normální.

Skutečnou výzvou je povzbuzovat křesťany, aby zůstali v zemi. Mnoho křesťanů by se chtělo přesunout na Západ, kde očekávají lepší život. Obraz Západu je velmi atraktivní, ale existuje mnoho příkladů lidí, kteří zjistili, že život na Západě není lepší.

Na Západě křesťané čelí různým výzvám. Žijí v pohodlí a jsou rozptylováni luxusem a dalšími věcmi, které je obklopují, a to tak, že zapomínají soustředit se na Boha do té míry, že mnoho lidí odložilo Boha, jako Stvořitele nebe a Země a Ježíše jako svého Spasitele. Prostě to zvládnou to sami. To je ale velká lež. Lidé zjišťují, že potřebují Ježíše. Že jsou na něm závisí!

Existuje mnoho otázek o pomoci Evropské unie křesťanům na Středním východě. Máte nějaké zkušenosti s tím, že vám přišla pomoc z EU?

Lidská práva jsou obecně v EU velmi důležitá. EU a Evropský parlament doufají, že budou pomáhat při prosazování lidských práv v regionu, ve kterém pracujeme.

V tomto ohledu jsme schopni prosazovat důkladnou obhajobu na vysoké úrovni. V rámci institucí EU existuje ochota pomáhat pronásledovaným komunitám. Pro Írán existuje pracovní skupina, ke které můžeme přistupovat, a slibuje, že prozkoumá, jak tyto problémy přednést iránským úřadům.

V parlamentu EU jsou určitě poslanci, kteří se snaží pomáhat těm, kteří jsou pronásledováni, a snaží se zvýšit informovanost pomocí prostředků, které mají k dispozici.

V tomto ohledu je třeba poznamenat jednu věc – často vidíme, že je pro tyto poslance obtížné poukázat na pronásledování křesťanů. Většinu případů, kdy řeší situace křesťanského pronásledování, je třeba to kombinovat se situací, ve které se nacházejí i jiné menšiny.

Věříme, že je důležité podporovat svobodu náboženského vyznání a přesvědčení obecně a zabránit zvýhodňování určité skupiny. Všechny náboženské menšiny mají stejné právo na svobodu náboženského vyznání a přesvědčení a je třeba s nimi zacházet stejně, pokud jde o prosazování jejich práv a zvyšování povědomí o jejich situaci.

Na druhé straně skutečnost, že je obtížné mluvit pouze o křesťanském pronásledování, ukazuje, jak citlivé je toto téma a jak těžké je v rámci EU soustředit se pouze na křesťanské pronásledování.

Moje poslední otázka se dotkne problému imigrace. Máte nějaký návrh, jak tento problém vyřešit?

To je samozřejmě velmi citlivé a obtížné téma. Kdyby existovalo jednoduché řešení, problém by se pravděpodobně vůbec neobjevil. Mnoho křesťanů by chtělo přijet do Evropy, protože si myslí, že situace je zde lepší. Proto je velmi důležité pokračovat v prosazování rovných práv v regionu. Jsem přesvědčen, že stejná práva by přiměla lidi, aby tam zůstali.

Pak je zde problém, jak je řešena situace uprchlíků. Vidíme, že uprchlíci nejsou v mnoha evropských zemích vítáni. V důsledku toho ti, kteří tam skutečně potřebují uprchnout z důvodu bezpečnostních otázek, trpí kvůli těm, kteří hledají lepší budoucnost pouze z ekonomických důvodů.

Přestože uprchlíci nesmějí přijít, stále se o to snaží a výsledkem je, že počet nelegálních uprchlíků přítomných v Evropě roste. Dalším důsledkem je povzbuzení a stimulace obchodování s lidmi.

Bylo by lepší zabránit přílivu nelegálních přistěhovalců. Toho lze dosáhnout prostřednictvím právních postupů. Uprchlíci musí mít možnost požádat o azyl.

Opravdovým uprchlíkům, kteří jsou v životním nebezpečí, je třeba pomoci a mají právo na pomoc. Nelze je odmítnout. Země by měly zlepšit svůj postup tak, aby lidem, kteří potřebují pomoc, byla poskytnuta pomoc a těm, i když je to smutné a obtížné, říct, že se musí vrátit.

Následně by země měly považovat za svou povinnost pomáhat budovat lepší budoucnost v přímo v regionu – zlepšovat životní podmínky a podporovat lidská práva.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: Michal Nosál  Datum: 15. října 2019  Foto: Open Doors – Letniční pastor vězněný  v Íránu

Exit mobile version