Vatikán – „Všichni usilujeme o náboženskou svobodu, všichni si přejeme normální život pro církev, máme však odlišný přístup k metodě a ke způsobu jak těchto cílů dosáhnout,“ řekl kardinál Pietro Parolin ve svém komentáři k rozhovorům s ministrem zahraničí Spojených států Mikem Pompem.
Vatikánský státní sekretář se vrátil k otázce dohody Svatého stolce s Čínou během včerejší prezentace knihy „La tunica e la tonaca“ (Komže a sutana) otce Enza Fortunata. Zdůraznil, že ranní setkání s americkou delegací probíhalo v srdečné atmosféře. Jak řekl, Mike Pompeo „artikulovaně“ představil důvody svých vystoupení z minulých dní – které jak známo rozvířily dohady o vztahu Vatikánu a Spojených států – dal najevo „pochopení“ pro to, jak Svatý stolec „k těmto problémům přistupuje“. Cíle máme stejné, lišíme se pouze v tom, jakými způsoby jich dosáhnout, potvrdil kardinál Parolin. „Zaroveň – dodal – zdůrazňujeme, že z naší straně je to volba promyšlená, volba, nad níž jsme reflektovali, volba promodlená, volba, kterou udělal papež, a tedy máme svobodu pokračovat v její realizaci.“
Nakonec kardinál Parolin vyslovil přání, aby Provizorní dohoda mezi Svatým stolcem a Čínou fungovala „lépe, než jak tomu bylo dosud, a aby se mohlo přistoupit k jmenování biskupů ve všech neobsazených čínských diecézích.“
Vatikán stojí o prodloužení smlouvy v původním znění a beze změn. Někteří asijští katolíci se však obávají, že Čína bude na Vatikán tlačit, aby byl do dohody zahrnut i Hongkong. Vatikán je také jedinou evropskou zemí, která udržuje oficiální diplomatické vztahy s Tchaj-wanem.
„Vatikán nás opakovaně ujišťoval, že dohoda o biskupech s Čínou má náboženský a nikoliv diplomatický rozměr,“ uvedl ministr zahraničí Tchaj-wanu Joseph Wu.
Vztahy mezi Vatikánem a Pekingem byly dlouho napjaté kvůli sporu, kdo může v Číně jmenovat biskupy. Peking nejprve v roce 1951 přerušil s církevním státem diplomatické styky a v roce 1957 založil Čínské sdružení vlasteneckých katolíků, které autoritu papeže odmítalo. Vedle sdružení v Číně funguje desítky let i podzemní katolická církev, která papeže uznává. Její členové jsou ale často vystaveni perzekuci ze strany úřadů. Celkově se v Číně hlásí ke katolické víře přes 12 milionů lidí.
Text dohody mezi Vatikánem a Čínou nebyl nikdy zveřejněn. Podle dostupných informací papež získal právo jmenovat čínské biskupy, Peking si ale v této oblasti ponechal právo veta. Díky dohodě byl v srpnu 2019 poprvé vysvěcen biskup se souhlasem papeže i čínských úřadů. Podle kritiků, mezi které patří i hongkongský kardinál Joseph Cen Ce-kchiun, ale dohoda nevedla ke konci pronásledování katolíků v Číně.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Vatikánský rozhlas ČTK Datum: 3. října 2020 Foto: Wikimedia Commons – prezident Si Ťin-pching
