Kdo byl Atanáš a proč byl důležitý

Atanáš se narodil ve městě Alexandrie někdy v roce 290. Město bylo kulturně důležitým místem pro římské impérium, proslulo jako ústřední místo vzdělávání. Jednalo se o jedno ze vzácných měst, které mělo přitažlivost pro intelektuální vůdce všech filozofických směrů té doby. Legendární knihovna v Alexandrii byla důležitým místem pro učence pohanské, helénské, judaisty i křesťany.

Víme málo o jeho vzdělání a rodině, takže první konkrétní zmínkou o něm je záznam o jeho vstupu do služby biskupa Alexandrie – s vhodným jménem Alexander. Atanáš u Alexandra sloužil jako diakon a získával teologické a pastorační dovednosti. Při vzestupu boje proti arianismu velmi brzy zastínil svého biskupa.

Během boje s kontroverzním učením Atanáš stále zastával podpůrnou roli až do konání koncilu v Nicei. Po skončení koncilu následoval Alexandra zpět do Alexandrie a časem jeho sláva rostla, neboť prosazoval ortodoxní učení proti pokračujícímu úsilí Aria o přijetí jeho názorů. Téměř všechny Atanášovy práce pocházejí z dob koncilu v Nicei a používají se k objasnění a obhajobě Nicejského vyznání víry.

ARIANSKÁ KONTROVERZE

Arianismus nebyl filozofií, která vznikla ze vzduchu. Vycházel z kontextu založeného mimo jiné na reakci na dřívější falešná učení.

Jednu z nejčasnějších herezí 2. století dnes nazýváme modalismus. Ústředním nápadem v modalismu je vyřešit napětí v našem vyjadřování o Trojici tím, že se otec, syn a duch zhmotní do jedné bytosti. To znamená, že když Bible hovoří o každé osobě Trojice, jedná se o masky nebo mody, které Bůh používá, aby se odhalil. Někdy se Bůh objevuje jako Otec, někdy jako Syn, někdy jako Duch. Ale mezi těmito formami neexistuje žádný skutečný rozdíl, neboť všichni jsou jediným Bohem.

Zatímco to může znít logicky, je v této myšlence problém – Ježíš volá k Otci na kříži, nebo Otec mluví k Synu při jeho křtu, nebo Ježíš se modlil k Otci, a to by se zdálo jenom jako fraška. Bůh volá sám sebe a ptá se, proč sám sebe opustil. Ježíš se modlí k sobě, ne ke svému Otci.

Po odmítnutí modalismu mnoho teologů začalo pracovat na formulacích, které by pomohly oddělit Otce, Syna a Ducha. Nevěřili, že existují tři bohové, ale přesto chtěli chránit lidi před následováním modalismu. Aby tak učinili, zdůrazňovali, jak Otec nebyl Syn, Syn není Otcem atd.

Když Arius začal učit v Alexandrii, padl do stejného tábora „anti-modalistů“. Jeho jazyk však skončil na druhém konci: argumentoval, že samotný Otec byl skutečně Bůh a že Syn byl prvním a největším stvořením Otcovým.

Toto Ariovi dávalo smysl kvůli termínu Otec-Syn: Otec zplodil svého syna a nikdo je nepovažuje za totožné. Arius zdůraznil, že Syn vždy neexistoval a byl vytvořen. Jinými slovy, kdybyste se zeptali, jestli byl Syn skutečně Bůh, Arius by odpověděl, že ne. Byl vytvořený Bohem, aby dosáhl spásy. Syn je více jako my, a více než on je Bůh.

Nakonec toto učení vyvolalo spor nejprve v Alexandrii a pak se šířilo do jiných oblastí ve východní říši. Nakonec se biskupové sešli na koncilu, aby tento problém vyřešili.

NICEJSKÝ KONCIL (325 nl)

Při Nicejském koncilu to nebylo poprvé, kdy se církev setkala na poradě, aby rozhodla o kontroverzní otázce. Toto se stalo ve Skutcích 15, 1-35. Jedinečné na koncilu v Nicei bylo, že byl svolán císařem Konstantinem, který se pokoušel sjednotit biskupy ze všech známých částí křesťanského světa. Nešlo tedy o regionální radu, ale o univerzální odpověď na teologický problém.

Rada se setkala a slyšela tvrzení obou teologů: Aria a Alexandra. Debata nebyla tak vzrušující, jak se zdá. Část jednání rady byla vynaložena na pochopení Ariova učení, protože mnozí o jeho teologii nevěděli.

Je omylem se domnívat, že Atanáš hrál na koncilu nějakou klíčovou roli a měl vliv na formulaci vyznání víry. Jeho role na koncilu nebyla nezbytná. Byl stále jen tajemníkem biskupa Alexandra, takže téměř jistě neměl dovoleno mluvit a také zasahovat do tvorby samotného vyznání.

Atanáš byl nicméně formován debatou o Ariovi a jeho učení. Jako většina přítomných viděl problémy, které pocházejí z toho, že popisuje Syna jako stvoření – totiž nemůže být náš Pán a Spasitel. Po skončení rady bylo falešné učení stále na vzestupu a Atanáš věnovat svůj život a čas, aby prosazoval ortodoxní učení o Trojici.

 

ATANÁŠ TEOLOG A BISKUP

Alexander zemřel a Atanáš byl 9. května 328 zvolen alexandrijským biskupem. Jeho volba byla okamžitě důvodem ke kontroverzi. Byl věkem mladší než povoloval kánon pro převzetí funkce biskupa. Byl také terčem odpůrců Nicejského vyznání víry, kteří se snažili eliminovat závěry o tom, že Otec a Syn jsou stejné bytosti. Konstantinův syn, který vládl ve východní polovině říše, se přiklonil na stranu arianismu a také vystupoval proti Atanášovi.

Pětkrát byl vyhoštěn z města Alexandrie. Přesto zůstal neochvějný ve svém závazku k potvrzování božství Syna. Jeho nejslavnější dílo nese název O vtělení – kniha o božství Syna, ještě než přijal tělo.

Atanášovo dědictví je tedy založeno téměř výlučně na jeho hrdinném úsilí bránit božství Syna (a Ducha) proti těm, jejichž teologická reflexe tvrdila, že je to nesmysl. Pro Atanáše nebylo toto téma pouhým abstraktním uvažováním, ale prostým čtením Písem.

 

Překlad: Michal Nosál  Zdroj: TGC  Foto: Wikimedia Commons

 

 

 

1 Komentář

  1. Nejznámějším modalistou minulého století s přesahem do současnosti byl WIlliam Marion Branham. Méně se ví, že vycházel z rozšířeného Oneness Pentacostal hnutí (*1915) , které u nás nemá než malou misii, na rozdíl od stále fungujících „Message of the Hour “ , jak se nazývají stoupenci WIlliam Mariona Branhama. – Co se modalismu týče, nevím … Je veden respektem k faktu, že Bůh je jeden. Praktická aplikace vede ke kontroverzím, když se Ježíš modlí k Otci, nebo když neví den svého druhého příchodu, ale Otec ví. To „Message“ vysvětluje duálním charakterem Ježíše, Ježíšova lidská stránka neví, stejně jako my tvrdíme, že Pán Bůh Duchem žije uvnitř nás, a přesto nevíme, co ví On. V knize Zjevení ale uvádí Krista triumfujícího, který ale bere knihu z ruky Toho, který sedí na trůnu .. přísně modalisticky by si knihu vzal sám od sebe. O pár kapitol dále ale na trůnu je jen Beránek . Modalismus může pořád mít pravdu, prostě na Pána Boha neplatí naše geometrie a fyzika. K dovršení všeho jsem při práci s databázemi narazil na model, kdy jeden objekt snímaný více pohledy měl na každém pohledu jiné atributy (tzv. atribut relace dle teorie relačních databází) a tím získával charakter samostatného objektu, neboli osoby, ačkoliv jí nebyl. Když to jde po lidsku, proč by to nešlo u Boha.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář