Když se vaše dítě potýká se sebevražednými myšlenkami, odpověď není jen „víra“

Kelly Rosatiová má čtyři adoptované děti. Tři z nich mají vážnou duševní nemoc. A jedna z věcí, kterou nechce slyšet, je, že její problémy by byly vyřešeny, kdyby její víra byla silnější.

„Kdybychom byli dost duchovní, křesťanství přece učí, že bychom tyto věci nezažili… Viděla jsem tolik lidí, kteří trpěli a jejich víra ztroskotala kvůli těmto lžím,“ řekla Rosatiová v rozhovoru zveřejněném na Facebooku s Kay Warrenovou ze sboru Saddleback..

Poté, co Rosatiová a její manžel John nebyli schopni mít své vlastní děti, pár začal osvojovat děti přes pěstounskou péči. Několik jejích dětí se narodilo závislých na drogách nebo jejich matka v těhotenství pila alkohol. Ze čtyř dětí tři měly sebevražedné myšlenky. Jedno má bipolární poruchu a druhé má schizofrenii.

Není to přesně to, co si ona a její manžel představovali, když se rozhodli osvojit si dítě. „Chtěli jsme vytvořit rodinu pro tyto děti, které ji nemají. Chystali jsme se sledovat pohádky a dělat všechny křesťanské věci,“ řekla Rosatiová, která je viceprezidentkou organizace Focus on the Family. „Místo toho byly naše životy plné nemocnic, psychiatrických oddělení a policie a spousty špatných slov. Pak přichází smutek ze ztráty toho, co si představujete.“

Poprvé se objevily známky duševní nemoci, když jedno z jejích dětí bylo na střední škole. Dítě bylo násilné, mělo extrémní výkyvy nálady. „Neměli jsme tušení, co se děje, co dělat,“ vzpomínala Rosatiová. „Nacházeli jsme se den za dnem v kompletním režimu přežití.“ Toto dítě mělo velmi závažnou bipolární poruchu a myšlenky na sebevraždu.

„Když mi naše dítě plakalo v náručí a hovořilo o myšlenkách, že nechce být naživu, cítila jsem čistou hrůzu. V mém vnitřku byla hrůza, jakou jsem nikdy nepoznala, spolu se zoufalstvím a hněvem,“ popsala matka své pocity.

Rosatiová popsala život jako peklo. Kay Warrenová souhlasila s tím, že jedno z jejích vlastních dětí bojovalo s duševní nemocí a nakonec si vzalo život. „Jak je to zoufalé mít dítě, které miluješ celým srdcem a udělal jsi všechno, co víš, že jsi mohl udělal -vyhledal pomoc, léky, léčbu, modlitby,“ říká Warrenová. „Říkám tomu, žít na kraji pekla.“

Matthew Warren měl asi dvanáct let, když si uvědomila, že má sebevražedné myšlenky. Ve věku sedmi let mu již byla diagnostikována deprese. „Vložila jsem ho do postele a v tichu… jak jsem se chystala jít ven… se mě zeptal, jestli bych ho nezabila a pomohla mu z jeho bídy,“ vzpomněla si naprosto zlomená Warrenová na slova, která vycházela z úst svého dítěte. Matthew spáchal sebevraždu ve věku dvaceti sedmi let v roce 2013.

Warrenová řekla, že dlouho žila v popírání reality, protože si myslela, že její syn se nakonec z deprese uzdraví a stane se „normálním“. Ale nikdy se to nestalo.

Jak Warrenová, tak Rosatiová si uvědomily, že mnoho křesťanů je podezřívavých nebo váhají vyhledat pomoc prostřednictvím terapie nebo psychiatrické kliniky. Obávají se, že budou posuzováni jako špatní rodiče, pokud se snaží získat pomoc pro duševní zdraví svých dětí.

Když se poprvé s manželem rozhodli před šesti lety získat rezidenční léčbu pro jedno ze svých dětí, Rosatiová měla pocit, že „svět se chýlí ke konci“ a ona se chystá udělat špatné rozhodnutí.

Ale po čtyřech letech každodenního násilí ze strany jejich dítěte, včetně děr ve zdi a krve, se rozhodli, že by tímto způsobem nemohli pokračovat. Měli i jiné děti, o které se museli postarat. V den, kdy odvezla své dítě na rezidenční léčbu, vzlykala a dokonce musela jet do hor, aby byla sama v hotelovém pokoji kvůli tomu, jak se cítila. „Cítila jsem se téměř neschopna fungovat,“ řekl Rosatiová.

Chce však, aby rodiče věděli, že zdroje, jako je rezidenční léčba, jsou „neuvěřitelná požehnání, která existují, aby pomohla dětem, které jsou opravdu nemocné a potřebují více pomoci, než se jim může dostat doma. Někdy jsou naše děti tak nemocné, že ji potřebují k ochraně. Potřebují zaměstnance, aby je udrželi v bezpečí,“ řekla. Není správné si myslet, že jste selhal jako rodič, pokud si vyberete tyto možnosti léčby, zdůraznila.

Ačkoli Rosatiová chtěla mít skupinu lidí, kteří by ji podporovali, je tu spousta nedorozumění. Někteří přátelé nebo příbuzní by jí řekli, že její děti potřebují jen výprask nebo více disciplíny, nebo že potřebuje více modlitby.

Lidé se pravidelně ptali, zda se dětem daří lépe. Už ji nebavilo říkat: „Ne, má schizofrenii.“ Pochválila Warrenovou za její práci, že si více lidí uvědomilo duševní nemoc, že odhalila mýty o tom, že není hřích být nemocný a že je v pořádku vyhledat odbornou pomoc.

Rosatiová nabídla následující rady rodičům, jejichž děti se potýkají s duševními chorobami nebo sebevražednými myšlenkami:

– Neignorujte problémy dítěte a buďte empatičtí.

– Pokud vaše dítě má sebevražedné úmysly, nesnižujte to a berte to velmi vážně.               – Snažte se, aby„každý kousek Kristovy lásky, která je ve vás, prochází od vás skrze ně.“

– Jděte na pohotovost a nechte lékařský personál posoudit, zda vaše dítě bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby.

– Buďte otevření a spolupracujte s pracovníky/terapeuty.

– Ujistěte se, že váš domov je bezpečný – uzamkněte léky.

– Zvažte rezidenční léčbu

– Získejte spoustu terapie

– Mějte otevřenou komunikaci v rámci své rodiny (zejména pokud máte jiné děti). Povzbuzujte jeden druhého, abyste byli upřímní.

Pro pomoc v ČR: www.modralinka.cz

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

 

-mn-  Foto: Wikimedia Commons – ilustrační

Tags: ,

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář