Šestnáctiletá křesťanka Aneeqa Ishaq z pákistánského Láhauru se snaží soudní cestou dosáhnout zrušení manželství s muslimským mužem, který ji podle její výpovědi unesl, přinutil konvertovat k islámu a následně si ji vzal. Dívka uvedla, že vše začalo poté, co si kvůli finanční situaci rodiny našla práci jako pokladní v restauraci.
Aneeqa pracovala v restauraci přibližně tři měsíce, když na ni její kolega Majid Ali začal naléhat, aby si ho vzala. Dívka mu podle svých slov jasně řekla, že je křesťanka a nechce uzavřít manželství s člověkem jiné víry. Když Ali ve svém jednání pokračoval, informovala o situaci rodinu a na jejich žádost práci v srpnu 2025 opustila. Později začala pracovat jako učitelka v místní mateřské škole.
SOUVISEJÍCÍ – Pět příznaků, že vaše manželství je nezdravé – a co s tím dělat
Rodina byla podle Aneeqy ve složité finanční situaci. Její otec Ishaq Masih byl nezaměstnaný, matka Rahal Ishaq pracovala v textilní továrně a její starší sestra neměla práci. Aneeqa proto cítila povinnost sama přispívat na chod domácnosti.
Dne 4. ledna 2026 šla Aneeqa se svou starší sestrou a sestřenicí do kostela, když podle její výpovědi přijel Majid Ali se dvěma dalšími muži. Se zbraní ji přinutili nastoupit do auta. Aneeqa uvedla, že jí následně zakryli obličej látkou a ztratila vědomí. Když se probrala, nacházela se v domě ve městě Bahawalnagar, přibližně 420 kilometrů od Láhauru.
V domě ji podle jejího svědectví obklopilo několik mužů, kteří jí řekli, že je příliš daleko od domova na to, aby ji její rodiče dokázali najít. Zároveň jí vyhrožovali následky pro ni i její rodinu, pokud nebude spolupracovat. Poté ji přinutili pronést islámské vyznání víry známé jako Kalima a odvezli ji k místnímu soudu.
Aneeqa uvedla, že tam byla nucena podepisovat dokumenty, které si nesměla přečíst. Musela také otisknout palec a podepsat prohlášení, podle něhož přijala islám dobrovolně, z vlastní vůle se provdala za Majida Aliho a obávala se své křesťanské rodiny.
Následujících šest měsíců ji podle její výpovědi přesouvali mezi různými místy a drželi ji v uzamčených pokojích. Když žádala, aby se mohla vrátit ke své rodině, měla být opakovaně fyzicky napadána. Aneeqa uvedla, že ji Ali bil pokaždé, když ho prosila, aby ji pustil domů.
Situace se změnila 7. července, kdy byla držena v domě Aliho sestry. Aneeqa se na krátkou dobu dostala k mobilnímu telefonu a podařilo se jí zavolat své starší sestře. Sdělila jí, že se nachází v Bahawalnagaru, poslala jí svou polohu prostřednictvím WhatsAppu a požádala rodinu o pomoc.
Rodina následně kontaktovala křesťanskou právničku Zunairu Patrickovou, která s nimi odjela do Bahawalnagaru. Když dorazili k domu a začali Aneequ volat, příbuzní Majida Aliho začali křičet a na místo se shromáždili další lidé. Patricková uvedla, že situace se rychle vyostřila poté, co přítomní dostali informaci, že skupina údajně přišla odvést vdanou muslimskou ženu. Na místo následně dorazil také Ali a tvrdil, že rodina nemá právo odvést jeho manželku.
Právnička se obávala možného násilí a zavolala policii. Policisté dorazili na místo a odvezli Aneequ i členy právního týmu do bezpečí. Aneeqa se svou matkou strávila noc ve státním zařízení a následující den se případ dostal před soudce. Po vyslechnutí její výpovědi soud umožnil dívce vrátit se se svou rodinou do Láhauru.
Aneeqa nyní prostřednictvím rodinného soudu v Láhauru žádá, aby bylo její manželství prohlášeno za neplatné. Podle Zunairy Patrickové rodina v současnosti váhá s podáním trestního oznámení proti Majidu Alimu kvůli traumatu a obavám o vlastní bezpečnost. Rodina se přestěhovala z původního pronajatého domu a změnila také telefonní čísla, protože se bojí, že by ji Ali nebo jeho okolí mohli vypátrat.
Patricková zdůraznila, že případy nucených konverzí a manželství nelze považovat pouze za soukromé rodinné spory. Podle ní jde o závažné porušování lidských práv, včetně práva na náboženskou svobodu, osobní svobodu a lidskou důstojnost. Ochrana obětí by podle ní měla být zajištěna bez ohledu na jejich náboženské vyznání nebo původ.
Aneeqa uvedla, že zveřejněním svého příběhu chce pomoci zabránit tomu, aby podobnou zkušeností prošly další dívky. Zvláště varovala mladé křesťanky, které si kvůli chudobě musí hledat zaměstnání. Doporučila jim, aby v případě nechtěného zájmu nebo nátlaku okamžitě informovaly svou rodinu a nesnažily se situaci řešit samy.
Její případ podle Christian Daily International zapadá do širšího problému nucených konverzí a manželství dívek z náboženských menšin v Pákistánu. Studie s názvem „Stolen Girls“, kterou organizace Jubilee Campaign představila 14. července v Evropském parlamentu, zdokumentovala 210 ověřených případů únosů, nucených náboženských konverzí, dětských sňatků a sexuálního násilí na křesťanských a dalších dívkách z menšin mezi lety 2019 a 2025.
Z těchto případů se 186 odehrálo v provincii Paňdžáb, 22 v provincii Sindh a dva v Chajbar Paštúnchwá. Více než 83 procent obětí bylo mladších 18 let. Studie evidovala 134 dívek ve věku od 14 do 17 let a dalších 41 mladších 14 let. Průměrný věk obětí byl podle zprávy 12,8 roku, zatímco průměrný věk pachatelů dosahoval 35,8 roku.
Organizace Open Doors zařadila Pákistán ve svém žebříčku World Watch List 2026 na osmé místo mezi zeměmi, kde křesťané čelí nejzávažnějšímu pronásledování. Organizace mezi hlavní problémy řadí systematickou diskriminaci, násilí davů, nucené konverze, nucenou práci a násilí související s pohlavím. Upozorňuje také na slabé prosazování práva a beztrestnost pachatelů násilí namířeného proti křesťanům.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?
Překlad: Ivana Kultová, Zdroj: Christian Daily International / Morning Star News, Datum: 18. srpna 2026, Foto: Wikimedia Commons
