Méně známé osobnosti reformace

Křesťané po celém světě si 31. října připomněli den reformace, kdy Luther zveřejnil svých 95 tezí.   Když člověk přemýšlí o protestantské reformaci a jejích hlavních představitelích, často na mysl přijdou jména jako Martin Luther, Jan Kalvín a Ulrich Zwingli.

Zatímco tyto osoby patřily k prominentním reformátorům, nově vzniklé hnutí se rychle šířilo a zasáhlo velkou část Evropy a zahrnovalo mnoho jiných křesťanů včetně teologů, duchovenstva a profesorů.

Stejně jako jejich slavnější současníci byli tito jednotlivci součástí reformace a často zažívali intenzivní odpor od katolických autorit. Portál Christian Post představil pět takových lidí.

Guillaume Farel

Reformátor a kazatel Guillaume Farel je často uváděn jako šiřitel reformace mezi francouzsky mluvícím obyvatelstvem Švýcarska.

Rodák z Francie byl vychován v oddané katolické rodině. V roce 1517 promoval na pařížské univerzitě a brzy poté se stal příznivcem reformace.

Kazatel, který se nebál konfrontace, se přestěhoval do Ženevy a přesvědčil k témuž Jana Kalvína, aby vytvořili přísnou protestantskou společnost.

„Se lví houževnatostí se Farel cele oddal cíli – boji za duchovní vitalitu francouzsky mluvících lidí,“ napsal Johnathon Bowers pro Desiring God.org.

„Vytvořil některé z prvních reformačních děl dostupných ve francouzštině. V roce 1524 napsal komentář k Apoštolskému vyznání víry a modlitbě Páně a v roce 1529 shrnutí učení reformace.“

Kaspar Schwenckfeld

Kaspar Schwenckfeld se narodil v šlechtické rodině v dnešním Polsku a byl královským soudním radou, když v roce 1517 začala reformace. Okamžitě nabídl podporu hnutí.

Když se v roce 1526 nedokázal plně zapojit do Lutherova hnutí, založil Schwenckfeld své vlastní pod názvem „vyznavači Kristovy slávy“ nebo jednoduše „Schwenkfeldersové.“

Schwenckfeld se často ocitl v rozporu jak s katolickou církví, tak s mnoha protestanty. Kvůli častému pronásledování se většina z jeho následovníků nakonec v roce 1734 stěhovala do koloniální Pensylvánie, kde jejich společenství existují dodnes.

Petr Martyr Vermigli

Petr Martyr Vermigli byl rodák z Florencie a syn ševce. V roce 1525 byl vysvěcen na kněze, ale ve 40. letech přišel o tuto pozici za svou podporu reformace.

Vermigli byl vyhoštěn ze svého domovského města a odešel nejprve do Štrasburku a v roce 1547 se přestěhoval do Anglie, kde učil v Oxfordu.

Vermigli byl znovu nucen uprchnout před pronásledováním katolickými úřady, když se v Anglii ujala trůnu královna Marie a vrátil se do Štrasburku.

„Petr Martyr se dnes málo připomíná, ale ve své době byl široce uznáván pro své brilantní znalosti, zbožnost a vliv,“ napsal W. Robert Godfrey z Westminsterského semináře v Kalifornii.

Josiah Simler, který kázal na jeho pohřbu, ho označil za „velvyslance Ježíše Krista v různých městech a národech světa.“

Philipp Melanchthon

Philipp Melanchthon byl pedagog, teolog a hlavní autor ausburgského vyznání víry. Přítel Martina Luthera hájil své názory v akademických debatách, mimo jiné s katolickým učencem Johannem Eckem.

„Na Lutherovo naléhání přednášel Melanchthon o Pavlově listu Římanům, který se stal jádrem reformační teologie a v roce 1521 publikoval první systematické dílo s reformačními myšlenkami,“ uvádí Britannica.

Juan Pérez de Pineda

Juan Pérez de Pineda pocházel ze španělské Andalusie. O jeho mládí je málo známo. Poté, co se stal protestantem, uprchl ze své rodné země v reakci na pronásledování.

Během svého pobytu v Ženevě přeložil do španělštiny Nový zákon, knihu Žalmů a několik protestantských spisů.

„V 19. století literární kritik Marcelino Menéndez Pelayo považoval Pérezův překlad žalmů za nejlepší ze všech,“ poznamenal web Place for Truth.

Dnes je Pérez připomínán a jeho vliv oceňován zejména v evangelikálních kruzích. Je po něm pojmenována jedna ulice v Seville.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

 

-mn-  Datum: 3. října 2019  Foto: Wikipedie – Reformační zeď v Ženevě, kde jsou sochy Williama Farela, Jana Kalvína, Theodora Bezy a Johna Knoxe

Tags: ,,,,

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář