Pomůže cesta papeže do Iráku zlepšit situaci tamních evangelikálů?

Historická cesta papeže Františka měla za cíl podpořit mír mezi křesťany a muslimy. Ale státem neregistrovaní evangelikálové tvrdí, že je nejprve zapotřebí budovat toleranci mezi iráckými křesťany.

Hlava katolické církve cestovala do válkou zničeného Iráku „jako poutník míru, usilující o bratrství a smíření“. Oficiální logo cesty byl text napsaný ve třech jazycích, který je zapsán v Matoušovi 23: „Všichni jste bratři.“ Iráčtí evangelikálové by proto byli rádi, kdyby tato slova reflektovala také jejich situaci.

Související – David Floryk / Causa Mark Galli aneb 3 důvody, proč by se evangelikálové neměli stávat katolíky

„Ostatní církve nás nechtějí a ze všeho nás obviňují,“ řekl pro portál Christianity Today Maher Dawoud, předseda Všeobecné společnosti pro irácké národní evangelikální církve (GSINEC). „My jsme členové církve fungující po celém světě. Proč by vláda neměla garantovat naše práva?“

Dawoud dokonce poslal do Vatikánu dopis, v němž žádal Františka, aby se přimlouval – za evangelikální křesťany – u katolické církve v Iráku a také u irácké vlády.

Světová evangelikální aliance (WEA) žádala o nápravu na půdě Organizace spojených národů, dávno předtím. WEA před rokem podala zprávu Výboru pro lidská práva OSN a protestovala proti odepření legálního uznání iráckých evangelikálů.

S odhadovaným počtem 250 000 lidí, tvoří křesťané v 40 milionové zemi jen malé procento, když až 97 procent z nich jsou muslimové. Chaldejská katolická církev představuje 80 procent křesťanů a má 110 kostelů po celé zemi. Syřané, katolíci i pravoslavní, tvoří dalších 10 procent s 82 kostely. Asyřané mají 5 % podíl a Arméni 3 %.

Evangelikálové mají 7 denominací, řekl Dawoud, který zastupuje baptistické či letniční křesťany a požaduje od 2003 vládu v Bagdádu o uznání. I když jsou jejich sbory otevřené a můžou vykonávat bohoslužby, chybí jim pravomoc uzavírat manželství, vést pohřby a komunikovat s vládou. To jim brání vlastnit majetek, otevírat bankovní účty nebo vydávat náboženskou literaturu.

Odmítnutí vůči evangelikálům pochází hlavně z tradičních iráckých církví. Ministerstvo pro náboženské záležitosti podle Dawouda evangelikálům místo registrace hází pod nohy klacky. Primárním důvodem obav je, že evangelikální sbory budou „krást ovečky“ tradičním iráckým církvím.

Pastor Farouk Hammo ze státem schválené presbyteriánské církve slíbil evangelikálům ještě před návštěvou papeže, že se u něj při soukromé recepci, které se měli účastnit i další představitelé církve, přimluví.  Hammo řekl Christianity Today, že je ochoten pod svou správou zastřešit ostatní evangelikální církve, ale Dawoud to nepovažuje za přijatelné. Jako pastor baptistického sboru v Bagdádu trvá na nezávislosti.

„Nemám námitky proti jejich registraci,“ konstatoval Hammo. „Ale když slouží Bohu, proč potřebují povolení od ostatních?“

V Kurdistánu je situace evangelikálů o poznání lepší. Evangelikální církve jsou tady úřady uznávány, uvedl pro CT pastor Ghassan Jalda z letniční denominace Assemblies of God v Erbilu, který také zastupuje evangelikální komunitu před regionální vládou. Ale problémy s dalšími denominacemi jsou i tady. V roce 2018 napsalo sedm tradičních církevních představitelů dopis regionální vládě s obvyklými obviněními a požádalo o jména osob patřících k evangelikálům. Kurdské úřady však ponechaly stížnost bez povšimnutí.

Zatímco Františkova návštěva Iráku měla za cíl usmíření mezi křesťany a muslimy, u mnoha iráckých evangelikálů tato mise vzbuzuje otazníky, proč by nemělo na prvním místě nastat usmíření mezi samotnými křesťany. „Co tento mír znamená pro nás?“ řekl pastor Jalda. „Měli bychom nejprve prožít usmíření mezi křesťany.“

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

-red- Datum: 11. března 2021 Foto: screenshot YouTube – papež František