Prohlídky holešovské Šachovy synagogy přiblížily svátek pesach

Holešov – Židovský svátek pesach, který připomíná odchod Židů z Egypta, i vazbu s křesťanskými Velikonocemi a pohanskými svátky připomněly komentované prohlídky Šachovy synagogy v Holešově na Kroměřížsku. Prohlídky se konají dnes a v neděli.

„Jde o seznámení s jedním z důležitých židovských svátků. Ve stejnou dobu křesťané slaví Velikonoce, snažím se při prohlídkách návštěvníky seznámit s tím, co mají svátky společného, v čem jsou naopak odlišné,“ řekl dnes ČTK správce synagogy Vratislav Brázdil.

Týdennímu židovskému svátku pesach se také říká svátek nekvašených chlebů. Připomíná vysvobození Židů z egyptského otroctví pod Mojžíšovým vedením před více než 3500 lety. Podle tradice si Židé při rychlém odchodu z Egypta nestačili připravit jídlo na cestu, tedy ani nechat vykvasit těsto na chléb. Současně svátek vyjadřuje naději na konečné osvobození národa a na příchod dosud očekávaného Mesiáše.

SOUVISEJÍCÍ Židé vozí do Holešova knihy rabína Šacha, studovna v tamní synagoze se rozrůstá

S Velikonocemi pesach úzce souvisí, neboť Nový zákon datuje ukřižování a vzkříšení Ježíše, židovského kazatele a podle víry křesťanů spasitele, právě do doby pesachu. Osmidenní svátek začíná slavnostní sederovou večeří. „Nechybí na ní macesy, nekvašený chléb, aby si lidé připomněli, jak museli jejich předci narychlo opustit Egypt s nevykvašeným chlebem, hořké byliny nebo vejce,“ uvedl Brázdil. Podle křesťanské tradice pojedl Ježíš v předvečer své smrti s učedníky poslední večeři, šlo o pesachovou večeři.

Svátky jara slavili lidé i v pohanské době, byly spojené s koncem zimy a začátkem nového života. „V křesťanství Ježíš, jak křesťané učí, byl ukřižován, ale po třech den vzkříšen. Jde o přechod ze smrti do života. I židovský pesach je přechodem z temnoty a otroctví Egypta do svobody a symbolicky světla zaslíbené země,“ uvedl Brázdil.

Holešov patřil v minulosti k jedné z největších židovských obcí na Moravě. Rabinát se rozprostíral od Dřevohostic po Vizovice. V polovině 19. století žilo v Holešově asi 1700 Židů. Za druhé světové války komunitu zničili nacisté. Židovská menšina však po sobě ve městě zanechala několik kulturních památek. Šachova synagoga je z 16. století, je jednou z nejstarších v České republice. V Holešově je také židovský hřbitov asi s 1500 náhrobky. Pohřben je tam také rabín Šach, vlastním jménem Šabtaj ha-Kohen, který se narodil v roce 1621 v litevském Vilnu (Vilniusu) a zemřel v roce 1663 v Holešově, kde před smrtí působil jako rabín. Řadí se mezi 20 nejvýznamnějších židovských učenců, jeho práce věnované především židovskému právu jsou pro židovský svět zásadní. Část knih, které Šach vydal, je k vidění ve studovně holešovské synagogy. Jeho hrob i synagogu navštěvují pravidelně Židé z celého světa.

Křesťanské Velikonoce přibližuje o víkendu holešovské Malé muzeum kovářství. Na holešovském zámku dnes také začala letošní sezona. Novinkou prohlídkového okruhu Po stopách Wrbnů, který turisty seznamuje s bydlením hraběcího rodu v 19. století, jsou například zrestaurované historické hodiny. „Jde o vídeňské hodiny vyrobené mezi lety 1848 až 1850, je to vzácný kus, jedná se o automaty. Nechali jsme je kompletně zrestaurovat. Zajímavostí je, že nevíme, jak se na zámek dostaly,“ řekla ČTK mluvčí Městského kulturního střediska Holešov Dana Podhajská.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 8. dubna 2023 Foto: Pixabay – ilustrační

Tags: ,,

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář