Pastoři čelili zvýšenému stresu během pandemie, protože sbory byly často nuceny se přizpůsobovat hygienickým opatřením vlády. Nová studie od Lifeway Research ukázala, že téměř 1 % evangelikálních a černošských protestantských pastorů každý rok opustí kazatelnu – poměr se statisticky nezměnil oproti průzkumu z roku 2015.
„Covid-19 nepřinesl pastorůmani malý, ani krátkodobý stres,“ řekl podle portálu ChurchLeaders ředitel společnosti Life Way Research Scott McConnell. „Mnozí spekulovali o tom, že pastoři v důsledku toho skončí svou pastorační službu. Není tomu tak. Zůstávají věrní svému povolání na úrovních podobných těm před pandemií.“
SOUVISEJÍCÍ – Průzkum: Třetina Britů se pravidelně modlí a chodí do kostela
Průzkum, který proběhl v srpnu a září 2021, se ptal na názor více než 1 500 pastorů sloužících v evangelikálních i černých protestantských sborech ve Spojených státech.
Přibližně 1 ze 6 pastorů (17 %) začínal ve svém současném sboru během pandemie v letech 2020–2021. Polovina pastorů, kteří čelí otřesům ve službě způsobeným covidem, byla nová ve své roli, protože 51 % slouží ve svém prvním sboru v pozici hlavního senior pastora.
Více než 1 ze 3 pastorů (37 %) uvádí, že byli před 10 lety v pozici senior pastora. Mezi těmi sbory, které měly v roce 2011 jiného pastora, je většina dřívějších pastorů nyní buď v důchodu (30 %), nebo vedou jiný sbor (28 %).
V tomto časovém úseku někteří odešli z kazatelny do jiné služby v rámci církve (13 %) nebo pracují na nekazatelské pozici (8 %). Dohromady tyto dvě skupiny, které opustili kazatelskou práci před odchodem do důchodu, činí roční míru odchodů pastorů kolem 1,5 %.
„Covid-19 není jediným tlakem, kterému kazatelé čelí, ani to není nejpravděpodobnější důvod, proč pastýři z doby před deseti lety již práci pastora nevykonávají,“ řekl McConnell. „Pastoři narození během období nazývaném baby-boom dosahují důchodového věku, a zatímco mnozí pokračují v pastoraci ještě roky poté, odchod do důchodu je stále nejčastějším důvodem, proč pastoři končí.“
S ohledem na své předchůdce v případech, kdy tato osoba pracuje mimo pastoraci, současní senior pastoři uvedli, že předchozí pastor odešel kvůli změně povolání (32 %), konfliktu v církvi (18 %), vyhoření (13 %) , nezapadnutí do sborové rodiny (12 %) nebo rodinným záležitostem (10 %). Méně jich poukázalo na morální nebo etické problémy (8 %), nemoc (5 %), osobní finance (5 %) nebo nedostatečnou přípravu (3 %).
Bez ohledu na to, jak předchozí pastor odešel, naprostá většina pastorů se cítí jistými ve své pozicí. Devět z 10 pastorů (90 %) uvedlo, že si jsou jisti, že mohou zůstat ve svém současném sboru tak dlouho, jak chtějí.
I když konflikt dotazované pastory nepřiměl k tomu, aby opustili svůj poslední sbor, většina pastorů (69 %) řekla, že tam řešili nějaký typ konfliktu. Více než 1 ze 3 uvádí, že zažil významný osobní útok (39 %), měl konflikt ohledně navrhovaných změn (39 %) nebo byl v konfliktu s laickým vedením sboru (38 %). Více než čtvrtina se setkala s neshodami ohledně očekávání ohledně role pastora (28 %) nebo jejich stylu vedení (27 %). Méně zažilo konflikt kvůli doktrinálním rozdílům (12 %) nebo politice (8 %).
„Sbory mají různé skupiny lidí, kteří nejsou stejně smýšlející a ne vždy dobře spolu vycházejí,“ řekl McConnell. „Bylo by naivní si myslet, že kongregace nezažije neshody. Důležité je, zda si tento sbor zachovává jednotu a lásku jeden k druhému, když překonává tyto rozdíly.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 2. listopadu 2021 Foto: Pixabay – ilustrační
