Ruská raketa dopadla do blízkosti dětského letního tábora v ukrajinském kostele, kde se v důsledku tlakové vlny otřásly stěny a okna budovy a více než 100 dětí se ve strachu o svůj život ukrylo v malém sklepě.
„Byli jsme šokováni a pro mnohé děti to bylo děsivé,“ řekl listu The Christian Post Sergej Vivchar, laický pastor církve Archa v ukrajinském městě Dnipro, o explozích, které pocítili 24. června, první den tábora, když si děti hrály venku. „Pak se ozval další výbuch, pak druhý a pak třetí a čtvrtý.“
SOUVISEJÍCÍ – Zelenskyj zbavil ukrajinského občanství hlavu proruské církve, píše list
Čtvrtý výbuch podle něj nastal v těsné blízkosti kostela Archa. Děti se kvůli své bezpečnosti asi na 40 minut ukryly ve sklepě kostela, který je jen tak velký, že se do něj vejde 50 dětí na nedělní školu. Asi 50 dětí odešlo domů s rodiči, ostatní zůstaly v táboře.
„Ve sklepě jsme seděli na studené podlaze, namačkaní mezi zdmi a se strachem. Děti se třásly. Jedno objímalo svého mladšího bratra, jiné se opíralo o zeď s rukama na uších, jako by to mohlo umlčet tu hrůzu venku,“ vzpomínal laický pastor. „Některé tiše šeptaly: “Mami, kde jsi?„, jiné jen strnule zíraly do prázdna.“
Vivchar uvedl, že k výbuchu došlo kolem 11 hodiny dopoledne. Výbuch pocházel z ruské balistické rakety, která dopadla jen několik kilometrů od místa, kde si děti hrály.
Ve sklepě jako by se zastavil čas, řekl Vivchar a vzpomněl si, jak ve vzduchu cítil bolest a strach. Stěny a okna kostela se otřásaly od blízkých výbuchů a mnoho dětí plakalo nebo se třáslo hrůzou.
Několik dětí plakalo a žádalo, aby mohly zavolat rodičům, ale to nebylo možné. Jak vysvětlil Vivchar, ukrajinská vláda musí vypnout globální systém mobilní komunikace, aby zablokovala navigaci raket, a nemožnost zavolat rodičům děti jen více rozplakala.
„Nebyly žádné hlasité hry, žádný smích, žádné léto. Byly tam děti, které už si vytrpěly víc, než by mělo jakékoliv dětské srdce unést,“ říká Vivchar.
„A žádná fotka nemůže skutečně ukázat, co jsme viděli v jejich očích. Ale musíme o tom mluvit. Musíme vzpomínat, modlit se a nikdy si na to nezvykat,“ dodal. „Protože hned vedle nás vyrůstá celá generace, děti války, se slzami v očích.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 8. července 2025 Foto: Wikimedia Commons
