Tachovský TAMUS už zdokumentoval 28.000 židovských náhrobků po celém Česku

Stráž – Zhruba 28.000 židovských náhrobků po celém Česku, tedy asi polovinu českých a moravských židovských hřbitovů, zdokumentoval za devět let Tachovský archivnický a muzejnický spolek TAMUS. Profesionálně se zabývá hlavně dokumentací a výzkumem starých židovských hřbitovů a organizuje i jejich opravy a záchrany. Má jejich soupisy, fotografie s čitelnými epitafy a mapy. TAMUS spolupracuje s mezinárodními židovskými organizacemi a tvoří světovou databázi pohřbených, řekl ČTK jeho zástupce Václav Fred Chvátal. Spolek má podporovatele a příznivce z celého světa.

V Čechách a na Moravě je podle Chvátala kolem 350 židovských hřbitovů, zhruba polovina proti Slovensku. Hřbitovy suplují matriky, které zejména v západních Čechách chybějí. „Zodpovídáme i badatelské dotazy ze všech kontinentů kromě Antarktidy, třeba z Venezuely, Japonska a Nového Zélandu, vyhledávali jsme jim náhrobky předků,“ řekl.

SOUVISEJÍCÍ – Představitelku synagogy v americkém Detroitu našla policie ubodanou

V Česku má kořeny spousta lidí po celém světě. „A u židovských rodin je to dobré v tom, že hrob je nezcizitelný a náhrobky jsou dochované. Kdyby to byl křesťanský hřbitov, tak už by byly staré náhrobky pryč a už by tam byl pohřbený někdo jiný,“ uvedl. Hřbitov, tedy dům věčnosti, je posvátné místo judaismu. Židovská pohřebiště jsou zřizována „jednou provždy“, a nesmí být nikdy rušena ani nijak poškozována. Židovské hroby mapuje v ČR víc subjektů, dokumentace není jednotná.

„Plzeňský kraj je počtem židovských hřbitovů docela silný. V příhraničí, například v Českém lese, jsou malé hřbitůvky relativně blízko od sebe,“ uvedl Chvátal. Židovské obce tam byly zakládány v malých vsích, horská oblast zachytila poslední vlnu migrací ze západní Evropy v 18. století, třeba na Tachovsku ve Studánce, Dlouhém Újezdě a Pořejově.

Na židovské hřbitovy jezdí podle Chvátala v ČR stále více turistů z celého světa. TAMUS je provádí a přednáší jim. „Jezdí sem jak Němci, tak i hodně Američanů. I proto jsme tu označili přístupové cesty a vybudovali alej,“ řekl Čestmír Šlajs, starosta Mutěnína na Domažlicku, kde je opravený a udržovaný malý hřbitov se 162 náhrobky, který vlastní Federace židovských obcí. Spolu s kostelem sv. Bartoloměje je to nejvýznamnější lákadlo obce s 200 obyvateli. „Jsme rádi, že se dnes o židovských památkách hodně mluví, že už se o židovství hodně ví,“ řekl Chvátal.

V Mutěníně hřbitov zdevastovali nacisté a za komunismu byly vytrhány náhrobky, které byly nahromaděné u vchodu kostela, ale už se nikam neodvezly. Po roce 1990 je dobrovolníci, zejména studenti, opět rozmístili na podstavce. Stély, tedy zdobené ploché náhrobní desky s nápisy a znaky, podle Šlajse sloužily za minulého režimu často jako stavební materiál. V Mutěníně jsou i náhrobky prostřelené pancéřovou pěstí.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 24. října 2023 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační