Téměř všichni pastoři, stejně jako většina praktikujících křesťanů a dospělých Američanů obecně, vyjadřují obavy z toho, že umělá inteligence může nesprávně vykládat Písmo. Podle nového výzkumu organizace Barna se však jejich názory liší v otázce, jak by se měl tento problém řešit.
Výzkum, který vznikl ve spolupráci se společností Gloo v rámci iniciativy State of the Church, vycházel z údajů dvou samostatných průzkumů. První z nich proběhl online v listopadu 2025 mezi 1 514 dospělými Američany. Druhý průzkum se uskutečnil online v prosinci 2025 a zúčastnilo se ho 442 protestantských pastorů ze Spojených států.
SOUVISEJÍCÍ – Pastoři zažívají více osamělosti a méně podpory, což je „důvod k obavám“, varuje Barna
Výzkumníci zjistili, že více než devět z deseti pastorů (94 %) má obavy z nesprávného výkladu Písma umělou inteligencí. Stejné obavy vyjádřilo 83 % praktikujících křesťanů a 74 % dospělých Američanů celkově.
Na otázku, jak by měla umělá inteligence postupovat v případech, kdy existují skutečné rozdíly ve výkladu Písma, odpovědělo 60 % pastorů, že by měla představit všechny hlavní interpretace a vysvětlit, v čem se liší, aniž by určovala, která z nich je správná.
Tento přístup však podporuje pouze 26 % praktikujících křesťanů. Dalších 26 % praktikujících křesťanů se domnívá, že by umělá inteligence měla přímo označit výklad, který je „správný“. S tímto názorem však souhlasí pouze přibližně každý desátý pastor.
Výzkum rovněž ukázal, že praktikující křesťané čtyřikrát častěji než pastoři požadují, aby umělá inteligence řešila neshody ohledně výkladu Písma tím, že představí pouze interpretaci, na níž panuje nejširší shoda.
Téměř 20 % praktikujících křesťanů a přibližně dvojnásobný podíl pastorů se domnívá, že by umělá inteligence vůbec neměla vykládat biblické pasáže, jejichž interpretace je předmětem sporů.
Daniel Copeland, viceprezident výzkumu organizace Barna, uvedl, že přístup pastorů k výkladu Písma odráží jejich úlohu při podpoře kritického myšlení.
„Jejich přístup ukazuje, že umělá inteligence by měla sloužit jako nástroj, který lidem pomáhá při učení, nikoli jako prostředek, který jim říká, co si mají myslet,“ uvedl Copeland. „Zdá se, že pastoři chtějí, aby lidé tento nástroj používali, ale zároveň aby jim pomáhal rozšiřovat jejich porozumění a vedl je k samostatnému přemýšlení.“
Předchozí výsledky tohoto výzkumu ukázaly, že praktikující křesťané využívají umělou inteligenci v pracovním i osobním životě ve větší míře než většina Američanů. Téměř polovina z nich zároveň uvedla, že by této technologii důvěřovala i v otázkách svého duchovního růstu.
Výzkum, který organizace Barna zveřejnila na začátku letošního roku, naznačuje, že přibližně třetina praktikujících amerických křesťanů považuje duchovní rady získané od umělé inteligence za stejně kvalitní jako rady od pastora. Praktikující křesťané s tímto tvrzením souhlasili častěji než nepraktikující křesťané a lidé, kteří se ke křesťanství nehlásí.
Současný výzkum však ukazuje, že většina křesťanů využívá umělou inteligenci mnohem častěji ke vzdělávání, získávání rad nebo zlepšování svého písemného projevu než k výkladu Písma či duchovnímu vedení.
„Když se lidí jednoduše zeptáte, zda používají umělou inteligenci, odpovědi průměrného pastora a průměrného Američana vypadají téměř stejně,“ uvedl Copeland. „Skutečný rozdíl se projeví až v tom, jak často ji používají.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Zdroj: Christian Daily International, Datum: 17. října. 2026, Foto: Wikimedia Commons
